V Praze máme Pařížskou ulici ....

 

.... pak něco čemu se říkalo Zlatý kříž, kde se za socíku

 nacházely prodejny kde jste koupili něco víc a lepšího než ve skoro prázdných obchodech. V Pařížské se po revoluci  soustředily prodejny většiny známých značek jako Dior, Jimi Choo, Luis Vuiton apod. Ale je to jen jedna z pražských ulic. Ve Vídni tvoří obchodní třídy s prodejnami těchto vyhlášených značek velký okruh od Hofburgu ke svatému Štěpánu. Ten jsme procházeli s průvodkyní. O něco později, když jsme marně hledaly nějakou kavárnu kde by se dalo sedět na předzahrádce, jsme si ho s mými souputnicemi nechtěně obešly skoro celý zas. Ale nejsou to jen tyto obchody, ale najdete na trase i dvě ze tří nejvyhlášenějších vídeňských cukráren a kaváren. Cukrárna a kavárna Demel, honosící se titulem c. a k. cukrárny která jako jediná dodávala na císařský stůl své výrobky a pak samozřejmě světově známý hotel Sacher se svým dortem. Třetí, Caffé Havelka jsme nějak minuly.

 Takže si půjdeme trochu zautrácet ....

Ale úplně  nejdřív sen na skok vrátíme k Schönbrunnu. Kdo byl ve Vídni před lety, ví asi jaký to byl fofr když jste přijeli k zámku. Autobus zastavil, všichni z něj museli honem honem vyskákat a už zas frčel pryč na parkoviště určené pro autobusy někam dolů k Dunaji. To samé při přejezdu do města. Honem honem do autobusu a pryč. Dnes už tyhle dostihy nezažijete, protože u zámku je postavené nové velké parkoviště pro autobusy kdy si v pohodě a klidu vystoupíte a nastoupíte a řidiči si mohou odpočinout. Mě zaujala hra světla a stínů na stěnách u laviček

Hned vedle parkoviště jsou dva koridory. Jeden pro vlaky a druhý pro vodu. Ta tam ovšem na rozdíl od vlaku přítomná nebyla

A jsme konečně ve vídeňských ulicích. Kočárů tu jezdí opravdu hodně, potkáte je všude. Musím říct, že nějak vždycky koníky lituju. Něco jiného to bylo v dobách Františka Josefa, kdy nic jiného nejezdilo. Dneska se proplétají mezi jedoucími auty. Ovšem oproti minulé návštěvě jsem zaregistrovala určitý posun v tom, v jaké kondici koně jsou. Musím říct že v o hodně lepší. Minule mnozí z nich měli vydřenou srst v místech kde měli postroje a celkově vypadali dost unaveně. Tentokrát jsem už jsem nic takového neviděla a i koně působili mnohem živějším dojmem

Sloup Nejsvětější trojice nebo také Vídeňský morový sloup. Stojí v ulici Graben. Mimochodem česky je to Na Příkopě. A pak že Praha a Vídeň nejsou sestry 😉. Nechal jej po morové epidemii postavit v roce 1679 císař Leopold

Kostel sv. Petra. Druhý nejstarší kostel ve Vídni. Ovšem ne v téhle podobě. Stojí na místě mnohem mnohem staršího kostelíku založeného v roce 800. Tuto podobu má od roku 1733. Stojí bokem od ulice Graben

Kdo byl ve Vídni na advent určitě obdivoval zdejší nádhernou světelnou výzdobu ulic. Tahle už je jiná než ta nad kterou jsme áchaly s dcerou před devíti lety. A jelikož jí krom světýlek zdobí i krystaly tak se krásně ve sluníčku třpytí

V přízemí sice najdete zcela moderní McDonalds, ale když zvednete oči výš, uvidíte tuhle krásu

Výloha obchodu Swarovski na Kärtnerstrasse. Jsou tu dva a u obou jsem slintala jak bernardýn

A hrátky s odrazy

A jsme tu. Hotel Sacher. Stojí mezi vídeňskou Operou (jasně tady jsou ty vyhlášené plesy) a ulicí Kärtnerstrasse. Když jsme šly druhé kolo, napadlo nás že si sem zajdeme. Jenže u všech tří vchodů stály dlouhé fronty a tak jsme to vzdaly. Nakonec nás to obcházení Vídně stálo víc času než kdyby jsme si tu frontu vystály....

Hotel byl postaven na místě strženého Divadla U Korutanské brány a otevřen Eduardem Sacherem, synem vynálezce dortu Sacher Franze Sachera. Původně se jmenoval Hotel de l'Opera, ale brzy byl pojmenován po slavné cukrářské rodině. Od roku 1871 získal E. Sacher titul c. a k. dvorního dodavatele. Hotel se stal místem kde se po operních představeních scházela vídeňská smetánka 

Dnes tedy skončíme u Sacherů, ale příště zas budeme pokračovat v obhlídce vídeňských ulic ....