.... bílé a bez citu.
Kterým se marně prodírá slunce,
chladné a bez svitu
Miluju severní pláně,
se smutkem zavátých cest.
Miluju večerní mlhy
severních velkoměst
Miluju severní muže,
těl jednotvárných a mdlých.
s bezradnou, truchlivou touhou
v srdcích tesklivých
Miluju severní ženy,
bázlivě stulené v tmách.
které prožívají své lásky
ve snech a vzpomínkách...
Včerejší článeček mne inspiroval k dnešní nedělní chvilce poezie.
Snad každý fanoušek Kaťáků ví, jak si tahle partička zakládala na své autorské tvorbě, takže tahle její písnička se tak trochu vymyká z její klasické tvorby. Aby ne, vždyť se jedná o zhudebněnou báseň Františka Gellnera ze sbírky Po nás ať přijde potopa z roku 1901.
Kaťáci jí měli na svém legendárním stříbrném albu, a myslím si, že se jim nadmíru podařila. Skvělá bluesová melodie výborně doplňuje chladné verše. O něco později se tak trochu k bluesové náladě vrátili ještě písničkami Vojín XY a písničkou která má blues přímo v názvu, Blues opuštěné postele v tomto případě už s vlastními texty
Sice my tady nejsme přímo sever, jsme severovýchod východu
takže tu pravou severskou náladu tady moc často nemáme, ale dneska ráno se tak trošku ukázala. Přes noc totiž trochu nasněžilo a tak jsem si vyběhla udělat pár fotek. Minule byla zahrada silně předjarní, dneska tak trochu zas zimní, i když do severu to má fakt hodně daleko, ale co už ....
A to už jsem se zařekla, že na focení sněžen a krokusů kašlu, už jich mám ve fotkách za ta léta tolik! Jenže po tom dlouhém půstu bez květů v přírodě mi to prostě nedá a v té euforii nad tou rašící krásou prostě nejde nevzít foťák a nefotit ....
Líbí se mi, jak ta malá hloubka ostrosti z toho dělá zasněné obrázky, pasuje to k básničce.
OdpovědětVymazatTak bylo to hodně zblízka, co až objektiv dovolil a navíc to byl objektiv z analogového fotoaparátu, takže tam ta ostrost už není co bývala. Proto s nimi tak ráda fotím, pro barevnost jakou dokáží vykouzlit i pro ten lehce zasněný dojem z fotek
VymazatSkvěle sestavený příspěvek. poslouchat píseň a prohlížet si fotky je skvělé. Pěkný zážitek z obojího. Měj se hezky.
OdpovědětVymazatJeště mám v plánu jeden, ale až nafotím fotky alespoň trochu k tématu
VymazatVendy je vidět, že je u vás tepleji a už lezou krokusy. u nás zatím sněženka, bledule a talovín mi někam zmizel, ale sousedka u prvního domu už ho na záhonku také má. U nás byl také po ránu sníh, ale teď do toho prší a sníh už je zase pryč venku je přímo hnusně. Přeji Ti krásný zbytek neděle a příjemný poslední únorový týden.
OdpovědětVymazatA kdybys viděla o kolik dál už je to v Litomyšli! A přitom je to "jen" přes kopec! Dalo by se říct, že od té neděle tu vládne echt aprílové počasí...
VymazatTady se snoubi sever s jihem..
OdpovědětVymazatTady je hlavně počasí naprostý solitér který se chová úplně jinak než jaké jsou předpovědi!
VymazatOpět překrasne.Katapult si pouštime hlavně v autě při našich cestach,mame ho radi.Nadherne,nežne fotografie puseň doplňuji.
OdpovědětVymazatHezky večer
Katapult je moje dospívání! Pamatuju se, když jsem si nesla to stříbrné album domů (obrovskej podpulťák) tak jsem ho mohla ixkrát prodat za mnohem, mnohem větší peníze než kolik stálo původně. Snažila jsem se to aspoň troch skloubit s tou písničkou
VymazatKatapultí song k tomu naprosto pásne.
OdpovědětVymazatMoc hezké fotky.
Tak ono to bylo tentokrát obráceně. Nejdřív mi přišla na mysl ta písnička, a pak teprve k ní vznikly ty fotky. U Skácelova textu to byla reakce na již nafocené snímky, kdy mi to spojení okamžitě s textem naskočilo. Nebýt toho sněhu, tak by to asi vůbec nedopadlo.
VymazatTohle je čas, kdy každý zelený lístek a bílý kvítek přikrytý peřinkou slibuje jaro. Skvěle načasováno. I kdybys je měla nafocené milionkrát, bude každý krásný.
OdpovědětVymazatJiřina z N:
To ano, jen si říkám, že už to je za ta léta šíleně monotématické...
VymazatNo, já jsem ráda, ty fotky jsou něha sama.
OdpovědětVymazatVendy, měj pohodový den. Helena
Snažím se to tisíckrát nafocené nafotit zas jinak, ale je to už fuška.... tentokrát pomohl sníh.
VymazatTaky jsme včera ráno měli sněhu kupu. Ani bych to jarní vykukování fotit nemohla, vše bylo pod sněhem. Tvoje fotky jsou moc hezké, jarně tajemné.
OdpovědětVymazatKlidný den!
Hanka
Tak tady to nebyl žádný extrém, tak dva centi možná...
VymazatA to ani nemluvím o tom, že severní vítr je krutý :-).
OdpovědětVymazatSeverní vítr byl krutý týden před tím, to když jsem fotila tu vodu...
VymazatJeště, že jsi v tomto případě opět fotila....
OdpovědětVymazatNo jo ;-)
VymazatJarní květy se sněhem tak dokonale ladí. U nás leží starý šedivý sníh a zatím nic neroste. Básně Františka Gellnera jsem četla myslím někdy v osmičce, kdy jsme o jeho knize Po nás potopa měla udělat referát. Jeho jméno jsem si zapamatovala navždy, vím, že mě jeho verše hluboce oslovily a zaujaly. :)
OdpovědětVymazatTady je sníh, nebo spíš byl, jen na některých místech. Teď už asi není ani tam kde byl. Já nikdy na poezii nebyla, a kolikrát jsem se divila že některá moje oblíbená písnička je vlastně zhudebněná báseň! No a vidíš, nakonec jsem napsala přes padesát básní....
VymazatNa Katapultu jsem vždy obdivoval, že i při chudém nástrojovém obsazení skladby dobře zní a také že dovedou oslovit publikum. Viděl jsem je sice jen jednou, ale pamatuji si, že atmosféra koncertu byla vynikající. Tuto skladbu, na rozdíl od Vojína XY a Blues opuštěné postele, vůbec neznám, je pro ně poměrně netypická.
OdpovědětVymazatFotky parádní, těším se už na jaro, až se květy ukáží v plné kráse.
Jednou jsem poslouchala v rádiu rozhovor s Oldou Říhou. A padla otázka právě na tu až školáckou jednoduchost jejich hudby a on odpovídal, že když byl v Londýně v nějakém nahrávacím studiu, setkal se tam s jedním hudebníkem který mu řekl, že není umění udělat hit s obrovským aranžmá, hudebním obsazením a studiovými kouzly, ale že je velké umění udělat hit na tři akordy! Což na ně sedí jak ulitý, ve své době byl hit každá jejich píseň... o netypičnosti téhle jsem se v článku zmínila, opravdu se jejich tvorbě hodně vymykala. A teď mám na mysli hudební stránku. Ale vlastně i textově, všechny texty si psali sami, takže zhudebněná báseň je u nich víc než netradiční. Já tu na nich byla před pěti lety, vlastně v životě poprvé, a i když už to bylo bez Tolji a Dědka pořád to dokázal Říha pořádně rozbalit...
Vymazat