Co mi chybí z Blog.cz .....

 

.... je málo věcí, ale jedna se najde. Téma týdne. 

Je pravdou že v posledních letech existence B.cz už ta vyhlašovaná témata tedy stála za vilžprd, ale v době kdy jsem s blogováním začala jsem si psaní na dané téma fákt užívala. Je ovšem také pravda, že i já hodně změnila způsob, zlenivěla jsem a místo psanou formou jsem se začala vyjadřovat obrazovou. Prostě moje psací Múza (na všechno psaní) zmizela neznámo kam a své nové bydliště se nenámahala udat. 

V poslední době jsem ale tak nějak díky vnějším událostem nucená přemýšlet o spoustě věcí, a je jedna věc která mi stále krouží v hlavě.

A z té si tedy s dovolením udělám své Téma týdne.

Dveře. 

Jsou situace kdy prostě máme před sebou dveře, ať ta virtuální nebo opravdová. Těmi dveřmi potřebujeme projít dál, ale! Najednou se těch dveří bojíme. V některých případech víme co nás za těmi dveřmi čeká, ale co nevíme je to, jestli budeme mít sílu ustát to, co za nimi je, jestli se s tím budeme umět vypořádat s chladnou hlavou nebo jestli z toho vznikne požár který nedokážeme uhasit a my se tak velmi bolestivě a nadlouho popálíme a budeme se z toho hodně dlouho léčit. 

Někdy ale nevíme co za nimi je, jsme zvědaví, jenže nenajdeme odvahu na ně zaklepat a otevřít a tak před nimi stojíme a přemýšlíme zda je otevřít či nikoli. Občas ten krok uděláme, občas se otočíme a jdeme zpět, ale pak se nikdy nedozvíme co za nimi bylo.

A také se občas stane, že ty otevřené dveře musíme za sebou přivřít, zavřít, zabouchnout, zamknout. A neohlížet se na to, co zůstalo za nimi. To je asi vůbec ze všeho nejtěžší. Ať tak či tak, před každými takovými dveřmi musíme prokázat velkou odvahu. Jak k jejich otevření, tak i zavření, a když jí nenajdeme a neotevřeme je nebo nezavřeme, nikdy nezjistíme co nás za nimi čeká, nebo co nás čeká za jinými ....

Jak vy to máte s otevíráním dveří?