Vzhůru dolů ....

 

.... ze zahrad do další. Tentokrát do Valdštejnské.

Asi se budete smát, co jsem to za Pražáka, že neznal ani palácové zahrady a ani tu Valdštejnskou, pro kterého byl objev Vojanových sadů a Vrtbovské zahrady velkým překvapením. No ono je to dané dobou kdy jsem vlastně vyrůstala. To totiž byly palácové zahrady i některé další veřejnosti nepřístupné. A  když se zpřístupnily, už jsme v Praze dávno nebydleli. A s našimi jsme spíš prolejzali Petřín nebo centrum Prahy. A to taky úplně ne. Třeba Židovské město jsem taky neznala... 

Takže je vlastně objevuji až teď v pokročilém věku. Však se říká Lepší později než nikdy, že? A já se toho v některých věcech držím zuby nehty 😉 ....

Nádvořím Valdštejnského paláce projdete do zahrady, rozdělené do dvou částí

Trochu mi vadily kovové konstrukce pro osvětlení pódia umístěného ve zdejší překrásné Salla tereně. Tu jsem si chtěla pěkně prohlédnout a nafotit, jenže tam překážela další konstrukce, tentokrát pódia

Když jsem občas jela tramvají, nebo šla pěšky Tomášskou ulicí, viděla jsem špičky těhle krápníků. Teď jsem si je prohlédla v celé kráse

Nakonec to dopadlo tak, že jsem víc fotila zdejší opeřené obyvatele než zahradu

Sakryš, už je tam volno? Tyhle rozestupy mne už štvou, a zas nemám roušku, tak snad si mě nikdo nevšimne  ....

Když bylo využito toalet, prohlásila Padesátka tak kam teď. Měla jsem v plánu ještě projít Vojanovy sady a pak si někde sednout na jídlo, kávu a oblíbený letní aperol. Ale padl návrh zajít se podívat do Jeleního příkopu, který se opět otevřel veřejnosti. OK, jdeme, nebo jedeme. A pak se to stalo.... rozené Pražačky a my netrefily správný směr! Nahoru jsme se totiž nechaly vytáhnout jinou tramvají než jsme měly a místo abychom jely nahoře na Klárově vlevo, jely jsme rovně a tam vystoupily. No, a teď babo raď. S prázdným žaludkem se špatně přemýšlí a s unaveným mozkem s deficitem kofeinu taky. Jelikož se nám do cesty postavila zajímavě vypadající italská restaurace tak jsme do ní zapluly. Byla fákt příjemná, jídlo (já Aglio olio e peperoncine, Padesátka špagety Carbonara) těstoviny čerstvě udělané, dobře okořeněné, česneku a feferonek tak akorát. Kávička super a aperol namíchaný tak jak má být. A k tomu velmi příjemná pánská! obsluha. Tak se nám tam zalíbilo že jsme prostě Jelení příkop oželely a užívaly si poklidu. Mě to ani nevadilo, protože jsem byla s předchozích prací na chatě docela utahaná, a dva poslední dny bez práce, jen s procházkami po městě mi fakt sedly. Navíc Padesátka ještě potřebovala jet za babi do nemocnice tak jsme tedy sezení rozpustily, sešly dolů na Malostranskou a rozjely se každá na jinou stranu. 

Aperolek pražský ....