30 července 2021

Vzhůru dolů ....

 

.... ze zahrad do další. Tentokrát do Valdštejnské.
Asi se budete smát, co jsem to za Pražáka, že neznal ani palácové zahrady a ani tu Valdštejnskou, pro kterého byl objev Vojanových sadů a Vrtbovské zahrady velkým překvapením. No ono je to dané dobou kdy jsem vlastně vyrůstala. To totiž byly palácové zahrady i některé další veřejnosti nepřístupné. A  když se zpřístupnily, už jsme v Praze dávno nebydleli. A s našimi jsme spíš prolejzali Petřín nebo centrum Prahy. A to taky úplně ne. Třeba Židovské město jsem taky neznala... 
Takže je vlastně objevuji až teď v pokročilém věku. Však se říká Lepší později než nikdy, že? A já se toho v některých věcech držím zuby nehty 😉 ....

Nádvořím Valdštejnského paláce projdete do zahrady, rozdělené do dvou částí


Trochu mi vadily kovové konstrukce pro osvětlení pódia umístěného ve zdejší překrásné Salla tereně. Tu jsem si chtěla pěkně prohlédnout a nafotit, jenže tam překážela další konstrukce, tentokrát pódia




Když jsem občas jela tramvají, nebo šla pěšky Tomášskou ulicí, viděla jsem špičky těhle krápníků. Teď jsem si je prohlédla v celé kráse


Nakonec to dopadlo tak, že jsem víc fotila zdejší opeřené obyvatele než zahradu



Sakryš, už je tam volno? Tyhle rozestupy mne už štvou, a zas nemám roušku, tak snad si mě nikdo nevšimne  ....






Když bylo využito toalet, prohlásila Padesátka tak kam teď. Měla jsem v plánu ještě projít Vojanovy sady a pak si někde sednout na jídlo, kávu a oblíbený letní aperol. Ale padl návrh zajít se podívat do Jeleního příkopu, který se opět otevřel veřejnosti. OK, jdeme, nebo jedeme. A pak se to stalo.... rozené Pražačky a my netrefily správný směr! Nahoru jsme se totiž nechaly vytáhnout jinou tramvají než jsme měly a místo abychom jely nahoře na Klárově vlevo, jely jsme rovně a tam vystoupily. No, a teď babo raď. S prázdným žaludkem se špatně přemýšlí a s unaveným mozkem s deficitem kofeinu taky. Jelikož se nám do cesty postavila zajímavě vypadající italská restaurace tak jsme do ní zapluly. Byla fákt příjemná, jídlo (já Aglio olio e peperoncine, Padesátka špagety Carbonara) těstoviny čerstvě udělané, dobře okořeněné, česneku a feferonek tak akorát. Kávička super a aperol namíchaný tak jak má být. A k tomu velmi příjemná pánská! obsluha. Tak se nám tam zalíbilo že jsme prostě Jelení příkop oželely a užívaly si poklidu. Mě to ani nevadilo, protože jsem byla s předchozích prací na chatě docela utahaná, a dva poslední dny bez práce, jen s procházkami po městě mi fakt sedly. Navíc Padesátka ještě potřebovala jet za babi do nemocnice tak jsme tedy sezení rozpustily, sešly dolů na Malostranskou a rozjely se každá na jinou stranu. 

Aperolek pražský ....




16 komentářů:

  1. Vendy líbí se mi s Tebou poznávat Prahu. Zahrady jsou nádherné, už jsem Tvoje fotky obdivovala na FB.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zahrady mne baví, je to takové pohodové místo. A vůbec ti nepřijde, že jsi v centru dění....

      Vymazat
  2. Prosím Tě, nevíš proč do těch nápojů dávají DVĚ brčka? Já kromě toho, že nevím proč, ještě přemýšlím, jak se to pije... mám jedno vyndat nebo cucat z obou nebo jít jedním a druhým si vypíchnout oko? A to nemluvím o tom, jak je to neekologické. Ale těším se na Tvoje další procházky Prahou. J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No nevím, ale spíš jak kde. Ve Mšeném jsme měly jen jedno....ale když tam jsou dvě, sosám oběma... ;-)

      Vymazat
  3. Je to nádhera,co dodat.Je to také u mě ostuda,že to neznám.
    Aperol je velmi dobré pití.Alkohol nepiju,ale na něj jsem se nechala nalákat u sestry.A nezůstala jsem u jedné skleničky.
    Vendy,měj hezký víkend

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ho objevila díky Padesátce ;-) ona je na něj vysazená. A nedivím se.... ve Mšeném jsem si dala jeden a pak si dala poimerančový gin s tonikem. Taky mňamka. Já navíc gin mám ráda, a tahle kombinace mi sedla. Chutná podobně jako Aperol, i barva je stejná, ale je jemnější, ale má i víc procent.

      Vymazat
  4. Zahrady jsou krásné. Je pravda, že ty navštěvujeme málokdy.
    Krásný víkend.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stojí to za to si je občas obejít všechny. Není to nic náročného a pokaždé tam najdeš klid a pohodu, sednout si můžeš kde chceš, koukáš na Prahu .... fakt dobrej relax. A nahoře, ve Velké Fürstenberské je navíc velmi příjemná osvěžovna.

      Vymazat
  5. Krásné fotky z krásných zahrad.
    No a i ten závěr vašeho setkání byl OK. Takové posezení není nikdy na škodu :-)-
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A víš co je zajímavé? Že tenhle vlastně naprosto pohodový výlet mne totálně odrovnal a od autobusu jsem se do chaty dotáhla úplně grogy. Večer jsem zalezla do postele opravdu se slepicema, usnula jak dřevo a spala až do rána.... Prostě se ta únava z té hromady práce projevila takhle.

      Vymazat
  6. Vendy, krásné fotky zahrady, vždycky lituji, že se na zimu zavírá, protože i v zimě musí mít své kouzlo.
    A směr - ten jste měli nepochybně správný :o)!!!
    Pa, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda, pokud by napadl sníh (což tedy v Praze je vzácnost) tak to musí být taky pokoukáníčko. A když by zrovna svítilo sluníčko ....

      Vymazat
  7. Valdštejnskou zahradu náhodou znám, protože z výstavních prostor ve Valdštejnské jízdárně u zastávky metra Malostranská jsem mnohokrát šel pěšky na Malostranské náměstí. Dost se ale divím, že zahrada není znovu uzavřena, když jednu budovu si tam pro svou zbytečnou existenci vyhradil Senát.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě Senát zahradu znovuotevřel veřejnosti....

      Vymazat
  8. Ty nádherné zahrady jsem měla v plánu ještě před covidem, ale jela jsem se snachou a vnukem a prý by to Lukáška nebavilo. Ještě, že mi dovolili Motýli dům. Zahrady tedy plánuju, ale v téhle době netuším kdy. Krásné fotky a procházka s M. byla určitě super. I ta pánská obsluha v italské restauraci. 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vydržely 400 let, vydrží ještě do doby než se tam dostaneš!

      Vymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....