čtvrtek 4. března 2021

Po malé odbočce ....

 


.... v místě, nikoli tématu, se dnes vracím zas
k fotkám zimním. Tedy echt zimním. Ještě to vydržte tak dvakrát, třikrát a budete mít pokoj. A snad už pak budou i nějaké jarní obrázky. Dneska se počasí opět překlopilo o 360°, z jarního slunečna a tepla zas do mlhy a zimy typické spíš pro podzim. Tak snad to sluníčko na fotkách, byť tolik zimních vám trochu zvedne náladu ....









Včera jsem opět využila dobrodiní archívu ČT a shlédla dokument o světově známé a uznávané, leč dosti kontroverzní osobnosti českého fotografa Antonína Kratochvíla "Můj otec Antonín Kratochvíl" který, jak už podle názvu napovídá, je podán z pohledu jeho nejstaršího syna Michala, taktéž velmi uznávaného fotografa. Vypráví příběh dvou mužů, nesmírně si sobě podobných, které odloučila na dlouhá léta doba, povaha a povolání z nejtěžších, fotografa na válečných polích celého světa. Je to malá sága o těch, kdo mají fotografii v krvi tři generace a která u všech tří generací zvítězila nad jinými povoláními. Příběh člověka který v osmnácti letech emigroval, aniž by svého syna viděl, prošel boji v utečeneckého lágru, nesnesitelnou lehkostí bytí Švédska 70. let aby se dostal do pekla Cizinecké legie a nakonec zakotvil v USA kde se naplno rozjela jeho kariéra fotografa jak slavných (Bob Dylan, Willem Dafoe, Harvey Keitel) tak i válečného fotografa, který fotil největší a nejznámější bitevní pole druhé poloviny 20. století i století jednadvacátého. Fotil v Afganistánu, Iráku, genocidy v Zaire a Rwandě, život po životě v Černobylu.... aby nakonec se svým synem (viděl ho poprvé až když mu bylo osmnáct) který ho na některých jeho cestách začal doprovázet k sobě našli cestu. 
Antonín Kratochvíl je držitelem mnoha prestižních fotografických ocenění a je zakladatelem dvou velkých fotografických agentur.
 VII Photo Agency v Americe kde ale byl roce 2018 během kampaně MeToo obviněn několika kolegyněmi z agentury VII ze sexuálního obtěžování, agentura mu pozastavila členství a zahájila vyšetřování. Kratochvíl všechna obvinění odmítl, ve stejném roce se vzdal členství a následně spoluzaložil agenturu 400 ASA (což je jeho nejoblíbenější druh filmu). Má tři syny a se svou čtvrtou manželkou žije střídavě v Americe a v Čechách. 

27 komentářů:

  1. Řekla bych, že po této zimě máš dostatek materiálu na čistě zimní výstavu. Těším se na pokračování. I dokument mě podle popisu zaujal. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To tedy! Jo, je to zajímavý dokument, ale pokud nemáš moc ráda samolibé lidi, tak ti asi moc jeho osoba nesedne. Mě to docela vadilo a chvíli jsem byla rozhodnutá to i vypnout. Nicméně s tím vším co dokázal asi na tu samolibost nárok má...

      Smazat
  2. Vendy, zimní fotky mají své kouzlo a hned tak se neomrzí. A pokud se na nich objeví sluníčko, tak to nemá chybu.
    Přeji fajn dny. D.

    OdpovědětSmazat
  3. Potěšila mě přítomnost červené barvy na fotkách, hned je veseleji. Za krátký čas budou už ledové barvy minulostí. Ráda jsem se podívala ☺

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Myslela jsem, že té červené budu mít víc, ale i když jsem šla po místech, kde ty kaliny rostou, jedině na jednom jsem pár těch kuliček našla.

      Smazat
  4. Vendy, opět krásné fotky, kterým ty červené bobulky dodávají barvu. A prý je zima jen modrobílá. 😊
    Dokument o Antonínu Kratochvílovi jsem bohužel prošvihla. A přitom se v úterý na "dvojku" dívám dost často. Stalo se. Určitě se podívám, protože mě tvůj popis zaujal.
    Měj hezké dny. 🍀

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já popravdě ani nevěděla, že ho dávali. Nebýt toho, že jsem se z archívu dívala na Hnízdo, a bylo brzy na to pak jít spát, tak jsem čučela co dál archív nabízí. A narazila jsem na tohle. No bylo to zajímavé, nicméně jako fotograf skvělý, jako člověk mi přišel dost samolibý, ale zase, mít takové úspěchy asi bych taky byla trochu samolibá. ;-)

      Smazat
  5. Další krásné zimní fotografie. Slunce, modrá obloha a jiskřivý sníh tvoří úžasnou kombinaci. A červené bobulky to vše oživí.
    Dokument jsem neviděla, ale určitě byl zajímavý.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Myslela jsem, že té kaliny potkám mnohem víc, protože tu roste velmi hojně, ale našla jsem nakonec jen těhle pár bobulí. Jo, bylo to zajímavé, v každém směru.

      Smazat
  6. Viděla jsem na ten dokument upoutávku a říkal si, že bych to ráda viděla.
    Výborně, děkuji za tip, potěšila jsi mne!!
    A fotky, co napsat, zimu fotíš na jedničku :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já je viděla taky, ale nějak mi to nedocvaklo. Takže mi to díky archívu ale neuteklo.

      Smazat
  7. Dokument jsem viděla,hlídám si podobné pořady.
    Fotografie jsou nádherné.Na rozdíl od toho,co je venku.Mlha,šero celé dny a dnes ještě poprchává.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dneska (a vlastně i včera) je po několika slunečných dnech zas zataženo, včera byla mlha jak hrom, večer dost silně pršelo a dneska sněží.

      Smazat
  8. U nás jsou ještě sněhové ostrůvky, ale najednou zničehonic to všechno odtálo, takže fotky skousnu :).
    Taky ráda využívám archiv ČT.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To tu už bylo všechno roztátý, jen dneska bylo zas nasněženo, sněžilo, přestalo, odtálo a zas tam začíná proletovat. V poslední době už jedu ČT archív kvůli Hnízdu, třeba před vánoci jsem ho využívala ale víc. A když, tak asi víc Art, tam dávali opravdu lahůdky. Tedy pro mě určitě. Tohle byla náhoda, protože jsem si chtěla pustit znovu Poslední aristokratku, ta mi nějak nešla nahrát a tak jsem zahlédla tohle.

      Smazat
  9. Ten dokument o Antonínovi Kratochvílovi jsem si pochopitelně nenechal ujít. Je to velký svéráz a ani se moc nedivím, že měl problémy s "Me Too". Jeho fotky mívají silný příběh, emotivní náboj a navrch i báječné světlo.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nejdřív jsem ti chtěla napsat že bude, ale pak jsem si říkala, že ač tývý moc nedáš, tohle si určitě nenecháš ujít. Jo, taky je mi jasný, že těm holkám určitě řekl něco co těm americkejm čúzám nesedí, ale co je pro Čecha navíc jeho ražení naprosto přirozené. Jen jak jsem už psala, připadá mi dost samolibej. Hlavně v těch sekvencích kdy byl mladší už v USA. Jo, za to co dokázal, kde byl, co viděl a co zažil na to asi má nárok, ale mě tohle u těch lidí trochu vadí. Co se týče práce se světlem to je prostě něco božskýho.... a druhá věc která mne překvapilo, jsou některé fotky, které bych já osobně okamžitě vymazala a vůbec se s nima nezaobírala (teď myslím ty totál rozmazaný, nebo ty na kterých ani člověk neví co je vlastně vyfocené) ovšem třetí co mne dostalo je jejich "střílení od boku" v reálu žádné hledání kompozice, žádné dlouhé ostření, jen zvednu foťák a cvak. A je z toho stejně zajímavá fotka jako kdyby tam stál půl hodiny a připravoval se na záběr.

      Smazat
    2. Stejnou určitou samolibost pozoruju i u Saudka.

      Smazat
  10. Vendy, na film se chceme podívat. Shodou okolností jsem já včera slyšel rozhovor s panem Kratochvílem, mimo jiné jak fotil Keith Richardse. Paní Výborný řekla úžasnou větu: On má tvář, kterou žádná tma nezabije :o)
    Děkuji za krásné fotky a přeji hezký den, Helena

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Je to hodně zajímavé, obzvlášť jeho fotky, které nejsou barevné ale drží se jen čb formy. Ale k jeho formě a tématům která fotí se to hodí. I ty jeho portréty slavných jsou focené na takových místech a takovým způsobem, že ta čb jim prostě nesmírně sluší.

      Smazat
  11. Díky za příběh Antonína Kratochvíla. Jsou hrdinové, o kterých se tak nemluví a díky kterým se dovídáme pravdu o světě kolem, pravdu o událostech z autentických fotografií a ne jen z ilustračních fotek doplňujících články na internetu. To i my si tak o sobě říkáme, že jsme fotografové, když držíme foťák v ruce, ale vlastně zneužíváme titul těch opravdových fotografů jimž je focení chlebem, užitečnou vášní...povoláním. Zkusím si film vyhledat. Jinak tvé fotky jsou také pěkné. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já o sobě říkám, že jsem člověk který fotí, ne že jsem fotograf! protože to opravdu nejsem...na to jsem moc pohodlná ;-)

      Smazat
  12. Válečný fotograf musí mít snížený práh sebezáchovy. Nechápu, jak někdo může jít fotografovat do Afgánistánu, kde neví, kde je mina, kde na něho někdo míří ze zálohy, a navíc jakákaliv snaha tam něco vyřešit, nemá žádné výsledky.
    Ta nařčení z obtěžování a dopad na jeho profesionální uplatnění jsem také zaregistroval. Nechápu, že po letech je možné někoho takto likvidovat, aniž by se dalo cokoliv věrohodně prokázat.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Však párkrát už stál před hlavní kdy ho chtěli zastřelit. Ale vždycky mu to vyšlo. A co se týče toho obvinění, tam je mi jasno, že v tom určitě nebyl nevinný, pro něj jsou ženy středobodem života, nicméně u něj nešlo určitě o nějaké chtěné, ale takové to co známe od nás. Pochvala, posunek, pohlazení. Jenže ty americký čúzy, místo aby byly kolikrát rády že si jich vůbec chlap všimnul se cejtěj smrtelně uražený. Jo, tohle je slovo proti slovu a americká justice dá raději za pravdu ženám, aby snad nedej bože nebyla nařčená z nějakého upozaďování žen.

      Smazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....