12 srpna 2019

Všechno dokonalé ....




.... jsem vždycky chtěla mít. Krásně uklizený vystajlovaný byt, být dokonale upravená, prostě dokonalá manželka v dokonalé domácnosti. V prvním manželství to bylo dokonce životně nutné. Být s alkoholikem, u kterého nevíte dne ani hodiny v jaké náladě přijde z práce (a po ní z hospody) a co kde ho rozčílí  tak, že vás buď rovnou zmlátí, nebo po vás hodí jídlo, které jste připravovali tak aby bylo dokonalé pro jeho chuťové buňky. A tak jsem neustále uklízela kde co leželo mimo své místo, hračky s kterými si dcera hrála, polštáře které zmuchlal pes který si ke mě lehnul na sedačku.
I tak jsem prostě tenhle boj stále prohrávala. Od té doby si v sobě nesu  absolutní pocit méněcenosti, nízké sebevědomí ve všem co dělám, protože to prostě není DOKONALÉ ....

.... ve druhém manželství jsem na dokonalost zanevřela po přestěhování se na ves. Protože se smečkou zvířat, s mužem bordelářem, který po sobě neuklidí ani tu blbou roličku vypotřebovaného toaletního papíru (chápu naprosto ono vylepšení u některejch toaleťáků, kdy se rulička ve vodě rozpustí) natož vše v čem si připravuje jídlo, oblečení které si svlékne atd. atd nemá ani sebemenší zájem o to něco zlepšit, opravit (už dva roky máme díru ve zdi po opravě prasklé vody, a zdi s opadávající barvou díky témuž) prostě nelze mít dokonalý dům. I když jsem se ze začátku snažila, prostě vždy jsem zas a opět ztroskotávala na jeho bezohlednosti. Nakonec jsem tenhle boj vzdala. Na vánoční či velikonoční úklid rezignuju, uklízím tak jak to jde, dokonalost se prostě nekoná. Na krásně vystajlované domy či byty se jen nostalgicky dívám v časopisech a tiše vzdychám a říkám si jak by to bylo krásné také mít tak pěkný dům. 
Zjišťuji, že dokonalost je prostě věc s kterou se míjím. Nejsem dokonalá manželka, nejsem dokonalá žena, jsem jen nesebevědomá žena v době, která dokonalost povýšila na božství. Ale zase mám spoustu času na úplně jiné věci. Na své psy, na vnučku, na zahradu, na knihy. Na věci na které bych asi  kvůli dokonalosti neměla čas a kterých bych se nedovedla kvůli dokonalosti vzdát. A také mám čas na focení nedokonalých fotek ....


Nápad na dnešní článek jsem vzala z Blog,cz na téma týdne "Všechno dokonalé"

16 komentářů:

  1. Směs touhy po dokonalosti a frustrace z nemožnosti jí opravdu dosáhnout se dá moc dobře využít jako marketingový nástroj, lepší účinnost má snad už jen strach.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, a díky tomu prosperují psychologové, psychiatři, výrobci antidepresiv, drogoví dealeři a výrobci alkoholu. A politici. Tím vším se dá ta frustrace z nedokonalosti zahánět. Čím víc nedokonalí lidé jsou , tím víc do nich budeme hustit to, že nejsou dokonalí a víc a víc je tím stresovat. A politici jim mohou slibovat dokonalý stát, dokonalé platy, díky nimž budou zažívat dokonalé dovolené a nastupovat do dokonalých zaměstnání kde jim dokonalí zaměstnavatelé poskytnou dokonalé podmínky.... strašně zavádějící

      Vymazat
  2. Vendy, taky nejsem dokonalá a přiznávám, že už po tom ani netoužím. Život se má žít a ty ho krásně žiješ. Ztrácet čas dokonalostí je luxus, na to je život příliš krátký. Měj pěkné dny a užívej si.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já už to vzdala, i když občas si říkám, že bych to měla trochu asi zkusit. A tak si uklidím na chatě, tam mi to vydrží po celou dobu, protože tam jsem sama a pak si ale s určitým smutkem říkám, škoda že to nejde i doma... byť neříkám, že tam je nějakej borčus, spíš se to nějak rozkládá všechno už věkem.

      Vymazat
  3. Já říkám, že jsem dokonalá ve své nedokonalosti :).

    OdpovědětVymazat
  4. Leckdo se mne ptal a ptá, jak to dělám, že stihnu víc věcí nežli on. No protože nejsem dokonalá.Nelítám po domě věčně s hadrem a neleštím denně kliky :-). Mám ráda pořádek, ale mám to v sobě nastavené tak, že v bytě, v domě se žije a to se vším všudy.
    Měj klidné dny se sluncem v duši !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. já musím díky Bobímu a jeho nemoci pořád vytírat, takže stále denně lítám nejmíň třikrát s mopem. Vím, že v domě kde je zvířectvo se prostě nedá mít načančáno, nicméně mne štve přístup muže. Nic nedělat, nic nedodělat, a bordelařit. Zvěř to nedělá vědomně, on ano.

      Vymazat
  5. Je lepší mít čas na vnučku, pejsky, zahradu a dobrou knihu, než pořád lítat s hadrem a mít dokonale naleštěnou domácnost. Chápu, že tě bezohlednost manžela štve a asi ho už nezměníš.
    Já jsem zase od mládí chtěla být štíhlá a hezká. Po rodičích jsem vysoká a nejsem žádné tintítko, s přibývajícími roky přibyla i kila navíc. Krasavice jsem nikdy nebyla, obyčejná holka. A sebevědomí žádné. Nakonec jsem se přijala taková jaká jsem.
    Měj hezký den a těším se na Tvé krásné fotky. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, taky jsem vysoká ale festovně stavěná, a štíhlost se mi vyhýbala. ne že bych byla tlustá, ale prostě festovní. Jen jednou se mi to podařilo a to jsem byla velmi, velmi spokojená, bylo to po jedné měsíční dietě, kterou jsem si ještě o pár dní nechtěnou konzumací ne zrovna čerstvého jogurtu protáhla. A vydrželo mi to skoro pět let. Bohužel jsem tu dietu někde ztratila, teď by se mi hodila :-D

      Vymazat
  6. Abych pravdu řekla, je mi dokonalých lidí s dokonalým domem, s dokonalou zahradou hodně líto. Tak by mne zajímalo, jestli tu dokonalost chtějí mít kvůli svému krásnému pocitu pramenícímu z jejich srdce nebo chtějí být dokonalí před druhými. Vystavit svou dokonalost všem na oči. Takoví lidé musí být i namyšlení a nějakou obyčejností musí pohrdat, pak jistě pohrdají i obyčejnými lidmi. Ono totiž všechno pěkné numusí být ještě dokonalé. Najde se někde chybička a to pak dokonalý nemůže rozdejchat. A nedej bože, když dokonalost musí za něho někdo udělat, třeba placený zahradník, nebo placená pomoc v domácnosti, švadlena, kuchařka. To se pak onen dokonalý vozí po jejich hřbetě. Dokonalí lidé, lidé i vyžadující dokonalost si myslím nejsou moc oblíbení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to už možná je u mnoha lidí diagnóza na léčbu na psychiatrii. Jsou prostě otroky své dokonalosti....

      Vymazat
  7. Tak to se na ty Sedmilhářky nedívej, ta dokonalost by Tě zabila...:-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V seriálu jí snesu... akorát zas budu mít mindráky!;-)

      Vymazat
  8. Článek v úvodu působí depresivně, ale co je třeba říct, že máš nádhernou zahradu, a ta je tvým dílem, máš být na co pyšná. A skvěle fotíš. Za druhé neodpovídáš.

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....