.... tohle udělala poprvé jen v malé míře, jenže letos se mi tu namnožily tak, že nesekat je všechny, mám zahradu jak zasněženou. A o čem je řeč? O kopretinách! V trávě je tu máme od začátku co jsme se nastěhovali. Prvních pár průkopnických chovatelských let, kdy Pražáci řádili jak utržený od řetězu a chovali všechno co se na vsi chová, od králíků, přes slepice po kachny a prasátka potřebovali seno. Hodně sena. Tudíž záhonek na kytky jen jeden, za to záhonů na zeleninu spousty takže zahrada se sekala dvakrát do roka. A jelikož povinnost seno obracet a v případě deště a nepřítomnosti hlavní velitelky (tedy mne) i kupkovat (polovice tehdy ještě dělala v Praze a dojížděla jen na víkend) připadala ratolestem, občas bylo v rodině dusno jak před bouřkou. Holt to neměly v krvi jak místní děti, které to už braly jako samozřejmost. A pak ho tahat na půdu a zase z půdy dolů, to celé přes půl baráku...dejte mi pokoj. Jsem ráda, že tohle všechno skončilo...
A díky tomu těch kopretin bylo stále spousta. Po částečném vyhynutí chovů na různé nemoci, atacích kun a tchořů a zdárnému přispění prvního Bačíka se se vším skoncovalo. Koupila se sekačka a zahrada se začala podobat zahradě a ne louce. A kopretin bylo stále dost. Jsou tak vitální, že přežily víc jak dvacet let sekání a vloni jsem jich pár nechala prostě v zahradě na různých místech kvést. Letos jsem měla půlku zahrady samou kopretinu. A tak jsem nechala těch ostrůvků a ostrovů o něco víc a větších. Už to vidím napřesrok. To se budeme brodit po kolena v kopretinách!
Letos mám v plánu nasbírat si semínka vlčích máků a ta si k těm kopretinám dosít. To samé chci udělat i na chatě, tam se ta tráva na části pozemku seká stejně často jak dřív tady. Tak ať to aspoň vypadá hezky
Občas jsem si na ně vytáhla starosklíčko a mezikroužky
Zjistila jsem, že tu mám dva typy. Ty první jsou větší a rozevlátější.
Tyhle mají květy menší, kulatější a trs je kompaktnější
Kdy jsem si takhle naposledy ležela mezi kopretinami a čučela do nebe? Přemýšlela jsem a vyšlo mi, že to bylo někdy ještě na naší bývalé chalupě v přítomnosti jednoho příslušníka opačného pohlaví, který mi později připravil hodně šeredných chvil ve společném životě. A přitom to začalo tak pěkným pohledem ....
BAF!
Krásné fotky, tolik kopretin na jednom místě jsem už dlouho neviděla.
OdpovědětVymazatPřeji hezkou neděli. :-)
Milá zlatá, kdybych je nechala všechny, mám dvě třetiny trávníku jen kopretiny. Ale možná, že příští rok to tak udělám....
VymazatVendy, to je krása. Neřekla bych to do tebe, že jsi byla takový hospodář. Chválím a s tím senem vím doslova o čem je řeč, když se tahalo přes celý barák na půdu. Někdy to šlo rovnou po žebříku, ale když se hnala bouřka, muselo se rychle a tak se nacpal senem barák a pak se to teprve uklízelo na místo. Obdivuji tvoje ostrůvky a udivuje mne, že mezi kopretinami neroste další vysoká tráva, že jsi kytičky dokázala takto zkrotit. Já mám na zahradě ostrůvky zvonků, le jsou vysoké a při větším dešti se pak klátí nebo válí po zami. Moc krásné a nakonec i ty vzpomínky když se vloudí do hlavy, tak už nejsou tak bolestivé. Opravdu krásný pohled na ty ostrůvky bílých hlaviček. :)
OdpovědětVymazatTo víš, mohla jsem se vyřádit. My neměli možnost to dávat na půdy okny, žádná nebyla. To štítové se udělal až dávno po tom a navíc je tak vysoko, že vy to stejně nešlo. Takže opravdu jediná šance kam to seno uklízet bylo tahat ho chodbičkou po schodech a na půdu. Ony si ty kopretiny ten plevel zkrotí samy, nemá šanci mezi nimi cokoli prorůst. Pokud je příští rok nebudu vzadu sekat, bude to tam zarostlé z velké části jen těmi kopretinami. Ale je fakt, že ta zahrada pak není taková jednotvárná, ta kopretiny tomu dají takový nějaký šmrnc. Docela chápu, že se začínají vysévat ty luční směsi i do normálně udržovaných zahrad. Budu muset zas koupit semínka a zkusit to vysít už na podzim, ne až na jaře.
VymazatNo my jsme vysadily různé drzuhy šlechtěných kopretin, zatím se jim v naší byť "divoké" zahrádce daří...
OdpovědětVymazatJá šlechtěné vyházela. Rok co rok byly plné mšic které mi pak okupovaly celou květenu na zahradě. Což je ale z podivem, tyhle nešlechtěné mšice nemají....
VymazatJe to krásné!! My máme takovou kopretinovou louku hned vedle zahrady a letos jsem si je stihla nafotit ještě než to soused posekal králíkům. A vlčí máky taky miluju, takže to je podle mě skvělý nápad vysadit je ke kopretinám.:)
OdpovědětVymazatTo vypadá jako v zámeckém parku. Není to z Dobříše?
OdpovědětVymazatNe, pokud si přečteš článek pozorně, zjistíš že jsem tam psala, že to je z mé zahrady ;-)
VymazatZbožňuju kopretiny, máš fakt krásnou zahradu :-)
OdpovědětVymazatHlavně velkou! Na sekání až moc. Snažím se zmenšovat plochu dalšími záhony které osazuji okrasnými travami a různými keříky. Ale i tak je toho na jednoho až, až.....
Vymazat