Patnáct let byl součástí naší rodiny, která mu tvořila smečku. Patnáct let nás bezvýhradně miloval a my se mu snažili to vracet.
Deset let vychovával Bobeše a stali se z nich nerozluční kamarádi, byl to jeho velkej bráška.
Po patnácti letech přestalo dnes jeho velké srdce tlouci....muselo. Už nezvládal nápor té zkur...é rakoviny a já musela rozhodnout.
BAK
13.2.2003 - 24.9.2018
Vendy, je mi to moc líto. Je těžké se loučit s členem rodiny. Přeji Ti hodně síly.
OdpovědětVymazatNejhorší je to rozhodnutí. A dneska zrovna navíc jsem ještě musela dodělávat manželovi DPH, a vůbec mi to nemyslí. Dost se divím, že se mi všechno spárovalo tak jak mělo....ještě že veterinářka přijela k nám. Ještě čekám na syna aby dovykopal hrůbek. Já začala, ale už je to na mě moc tvrdý, to už je na krumpáč....
VymazatAch jo, jistě u Vás prožil krásný život. Už se na Vás bude koukat zhora z obláčku, tak na dálku hladím a přeju hodně sil. Lenka kočka
OdpovědětVymazatPs. Alespoň že můžeme rozhodnout z délce a únosnosti toho trápení, taky už jsem v té situaci byla.
Odešel už za svými kamarády i za mámou. Musela jsem rozhodnout, večer se strašně zhoršil. Ale připadala jsem si, jak když rozhoduju o popravě.... akorát Bobí pořád chodí od ničeho k ničemu, asi mu chybí a myslím že ho hledá....
VymazatPosílám do psího nebe jedno veliké pohlazení a tobě přeju, aby to bolelo co nejméně, jenže když zemře člen rodiny, je to poser.
OdpovědětVymazatDrž se. / lekla jsem se, že končíš s blogem /
Já už to mám po pátý co se týče havinka a ixkrát co se týče kočinek. NIKDY! si člověk na to odcházení nezvykne.... měla jsem dneska opravdu super terapii proti bolesti. Babišovi kokoťárny, DPH + kontrolní hlášení. Se vůbec divím, že mi to klaplo.
VymazatPo mnoha letech máme poprvé zas jen jednoho pejska. Bude to chtít brzy doplnit stav alespoň na dva. Tedy už vždycky jen na dva. Jednomu je smutno a pak, vždycky je náhrada když se jeden rozloučí. Už teď je to pro mne strašně divný....
VymazatVendy, to je mi opravdu moc líto. Přeji mnoho sil a ať vzpomínky nikdy nevyblednou...
OdpovědětVymazatPočítat jsme s tím museli, ten nádor byl strašně agresivni. A když můžu vidět nějaké pozitiva tak to, že jsme ho mohli slušně pohřbít. Že nemrzlo ...
VymazatAlespoň pomohl vychovat nastupce a určitě prozil az na ten konec pěkný zivot
OdpovědětVymazatTak on byl spíš takový velký brácha a ťunťa, kterej si nechal od menšího všechno líbit.
VymazatVendy, to je mi líto. Je mi do pláče a vzpomněla jsem si, jak jsme ho ještě v létě viděli docela čilého. I náš Denulka odešel na rakovinu. Je smutné, že i pejsci mají takovou nemoc.
OdpovědětVymazatJak to snáší Bobeš? Nehledá ho?
On už měl tuhle diagnózu před osmi lety. To to ještě porazil, ale teď to bylo strašně agresivní. On už neviděl a neslyšel, na labíka je patnáct let opravdu výjimka, to mi říkal i vet. Možná se dožil takového věku protože nebyl čistokrevnej. A Bobeš? je takovej zakřiknutej bludnej Holanďan.
VymazatTaké jsem to musel absolvovat s NO dcery. Měl nějakou neuropatii a tahal za sebou nohy.
OdpovědětVymazatJe to vždy smutné, protože se stávají členy naší rodiny. A skočili by pro nás i do ohně.
Vydrž!
On se vůbec neudržel. Byl jak hadrový. Hned šel k zemi.
VymazatTo je mi moc líto
OdpovědětVymazatDík. Je to těžké. Sama to moc dobře znáš.
VymazatVendy, už je mu dobře a nic ho nebolí, ale zapomenout se nedá. Znám to, jsou to rodinní příslušníci a jejich odchod hodně bolí. Posílám Bakovi pohlazení do psího nebe ...
OdpovědětVymazatJsou tu s námi prostě strašně krátce .... tohle už je můj pátý pejsek co jsme tady, s kterým jsem se musela tak bolestně loučit. Děkuju že jsi ke mě našla cestu. Chyběly by mi tvoje komentáře ....
Vymazat