Od kytiček ke kultuře ....

V týdnu který uplynul od rakouského výletu

po následující víkend, byl vcelku normální provoz. Nějaké šolichy po zahradě,

penzion,hospoda. prostě klasika. Ovšem blížil se další víkend, který měl být trochu

akčnější než ten předchozí. V sobotu končila v Ústí nad orlicí každoroční akce

" Město v pohybu " a jak už se stalo nepsaným pravidlem, ob rok jí ukončuje

koncert Ondřeje Havelky a po něm ohňostroj. Možná si ještě budete pamatovat

na můj článek ve kterém jsem psala o tom, jak jsem se stala oficiálně praštěnou,

to když mne fláknul do čela střep z tašky na střeše do které narazila

některá z rachejtlí a rozsekl mi kůži.

Letos naštěstí k žádnému zranění nedošlo, koncert byl jako vždy na té nejvyší úrovni

a i ohňostroj jsme se synem zhlédli celý. Dokonce i počasí, které mi ráno zabrnkalo na nervy

protože když jsem se o půl osmé vzbudila k životu, solidně pršelo a vydrželo

pršet až někdo do poledních hodin. Pak se naštěstí mraky ztratily, ale ne zas tak úplně

a občas trochu zahrozily. Musím říct, že mi to trochu nabouralo můj normální režim,

koncert se konal od půl desáté večer a to je doby, kdy už jsem většinou zalezlá

v posteli s knihou nebo koukám na telku. Ale existují některé výjimky, které mne

z té postele dokáží vyhrabat. Právě takový Ondřej Havelka nebo Carlos Santana

či Pink Floyd. Santana nebo Floydi těžko do Ústí zavítají, tak alespoň ten swingový

večer přišel k duhu. I když to znamenalo dostat se domů až někdy kolem půlnoci

a ráno vstávat brzy, protože nás čekala s Bobím tradiční lanškrounská psí výstava.

Ale co, co by člověk pro kulturu a kamaráda neudělal, že? Obzvlášť když se vídáme ponejvíc

právě jen těch pár minut před nebo po koncertu. Někdy se sice zadaří, že přijedu do

Prahy a on není výjímečně ani na šňůře ani nezkouší a tak potom kafráme

v obchodě o tom, co se od našeho posledního setkání událo.

Protože fotek bylo dost, tentokrát jsem z nich udělala tématické koláže ...

---

Zkoušíme, připravujeme se, usazujeme se ....

Hudebníkovo pekelné soustředění ...

Rozhodně to nevypadá, že by někdy musel tenhle ansámbl skončit

protože by nebyl lídr. Dnes už s Ondřejem Havelkou vystupují i jeho dvě děti. Syn Vojta

a dcera Rozálie. Oba jsou skvělí zpěváci i tanečníci a otec může být právem hrdý. A tak

se dají další fotky zařadit do kolonky

" Taneční kreace "

Vlastně do ní patří i provedení písničky " Tři strážníci "

" Když nás to baví "

A závěrečné ohněstrůjné hrátky

Jak to bude s dalšími články, to je ve hvězdách. Zítra na týden odjíždím zas

na chatu, což znamená týden na přelíném a věčně vypadávajícím mobilním internetu.

Takže se s vámi zatím na týden (možná) loučím a užívejte si prázdnin a léta nebo dovolených....