04 července 2017

10. Zemská koruna Lanškroun ...



Přesně jak jsem předpokládala, po sobotním koncertu
jsem se do pelechu dostala až kolem půlnoci, navíc ještě plná dojmů a zážitků,
tudíž než jsem usnula bylo kolem jedné, a ranní vstávání bylo takové pomalé.
Velké štěstí je, že na Zemskou korunu to máme do Lanškrouna nějakých dvacet
minut, takže oproti jiným výstavám není až tak nutné hodě brzké opuštění
baráku. Ale stejně jsem vždycky nervózní, že přijedeme pozdě.

Letošní jubilejní desátý ročník byl zároveň i ročníkem posledním, což mne mrzí
protože to byla sice jen krajská, ale velmi fajn výstava, navíc vždy spojená s teriéří
speciálkou. I pro ty, kdo začínají s vystavováním nových štěňat byla fajn pro svůj poklid
a menší prostor. Já doufám, že se najdou noví organizátoři kteří převezmou
pomyslné žezlo od končícího výstavního výboru a tahle výstava nezanikne.

Vloni to byl Bobešův velký comeback do výstavního kruhu, sice bez titulů,
nicméně i tak to bylo velké vítězství. Letos nastoupil již oficiálně jako veterán
a v o dost lepší kondici než vloni. Tím, že nebyla letos teriérská výstava, unikl
nám Krajský vítěz i CAC, tolik potřebný k získání posledního českého šampionátu,
ale konečně jsme se dostali do závěrečných soutěží, což se nám tady nikdy ještě nepodařilo.
Nastoupil sice ve dvou kategoriích, Nejhezčí pes Pardubického kraje a Nejhezčí veterán
ale ani v jednom nepostoupil do užšího výběru. Ale to už je tady u nás na výstavách normální stav.
Jen málo českých rozhodčích je dandíkům nakloněno, u zahraničních to je o dost jiné.

Přemýšlím jestli se tedy budeme dál snažit, nebo jestli už nakonec dáme definitivní
vale výstavním kruhům. Možná bych s ním zkusila na podzim v Brně Národní výstavu
a podle toho bych se dál rozhodla.


Z těhle všech krásných odměn jsme dostali jen ty dvě modrobílé kokardy. A dobrý pocit
že jsme to zas zvládli na V1 a Vítěze třídy.


Jak tráví chvíle před nástupem do kruhu takoví českoslovenští vlčáci ....


.... border kolie, maltézáček, pomerian či flatcoat retriever ....


.... velcí molossi ....


.... ridgebackové, irský vlkodav a novofundland ....


.... americký kokr nebo tibetská doga. A v kruhu se už předvádí kontinentální buldok.
Přiznávám, že s tímhle plemenem jsem se setkala poprvé. Mladá paní seděla po celou dobu vedle nás
a tak mne poprosila jestli bych jí nafotila předvádění. Dobře jsme si popovídaly, a jelikož se jí
strašně moc líbila Bobešova skotská kokarda, kterou jsem dělala na první dandičí slet, odpoledne
jsem jí přivezla poslední z kytiček která mi zbyla z loňského. Takže má teď svou a jak psala, poctivě
si jí bere pokaždé do kruhu.


No a tady je ten náš fešák ...



Jedna ze závěrečných soutěží, nejhezčí chovatelské skupiny. Vyhráli pejsci, které
mám taky v oblibě. Flat coated retrívři. Je to taková černá obdoba zlatých retrívrů
kteří skončili třetí. Druzí byli bloodhoundi.

Tolik z poslední ( doufám že zatím) lanškrounské Zemské koruny.
Dneska mne dost překvapuje jak dobře jde na zdejší lesní poměry internet, a tak doufám, že to není jen
nějaká výjimka. Mějte krásný dny !

25 komentářů:

  1. Je to hezký přehled pejsků. Určitě to dá práci je vše naučit, pak zajistit, aby vypadaly hezky.Stejně ten Dandík se mi líbí nejvíc.   

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: U některých psů to opravdu fuška je. Vykoupat, učesat. Někteří navíc ani moc do kruhů nechtějí a dělají všechno proto aby nemuseli. Jiní a to i náš Bobeš jsou salámisti. Klidně si půl výstavy prospí, pak nastoupí do kruhu, odťapou si svoje a zase chrní

    OdpovědětVymazat
  3. [2]:To se mi líbí. Je mazaný, vycvičený.   

    OdpovědětVymazat
  4. Hana Hávová4/7/17 23:31

    Jsou hezcí, ale tak velké psy bych doma nechtěla.

    OdpovědětVymazat
  5. Taková prima akce vždycky člověka dobře naladí a dodá mu patřičného optimismu.

    OdpovědětVymazat
  6. Vlastně jste se stali kokardandy!

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Když jsem před osmi lety začínala tak to bylo o dost lepší. Chovatelé tak neprahli po titulech a ocenění, vládla mezi nimi taková parádní nálada bez osočování. Dneska je to už úplně jinde. Dnešní výstavy jsou honem za šampionáty odkud se jen dá, a to všechno kvůli dobrému zpeněžení štěňat či taxy za připuštění feny. Z jedné strany bych ještě ráda štěndo dandíka protože to je prostě plemeno které mi naprosto vyhovuje, na druhou stranu bych raději jen pejska který by nemohl kvůli nějaké vadě do chovu abych do té výstavní džungle už nemusela. Proto jsem měla tuhle výstavu ráda, že byla taková domácká.

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Rozhodčí jsou taky jen lidi, a taky každý má rád jiné plemeno a to preferuje, byť by měl být samozřejmě nestranný. Většina z nich má pejsky a taky je vystavuje, takže to znají z obou stran. Ale někdy se prostě neudrží a preferují to "své" oblíbené...

    OdpovědětVymazat
  9. [4]: Mě se strašně moc líbí vlkodavové. Jenže to jsou psi kteří jsou krátkověcí, jako většina mollosů. Osm nebo devět let je zhruba jejich průměr. A to bych furt jen brečela že mi odešla další chlupatá láska. Bobeš je Pan Pes, na toho jsem čekala celý život. Sice jsem měla už těch psíků a hlavně jezevců dost, ale takový jak je Bobí nebyl žádný. Myslím tou sluníčkovou povahou. A moc mě mrzí, že po něm není žádná další generace vychechtanejch dandíků....

    OdpovědětVymazat
  10. tolko mäsa! to by sa kotrjci potesili...

    OdpovědětVymazat
  11. pardon! KOREJCI, SEVERNA KOREA

    OdpovědětVymazat
  12. [12]: No ale fuj Veličenstvo....   

    OdpovědětVymazat
  13. Pesani jedna báseň   

    OdpovědětVymazat
  14. To je pejsků. Psy mám moc ráda, ale některý si doma představit neumím.

    OdpovědětVymazat
  15. [16]: Ono je to relativní. Záleží na tom jestli je barák nebo byt. I když jedna moje známá měla v garsonce irskou vlkodavku, a jak to byl skladnej pes, to jsem ještě neviděla. Rozhodně náš labík v baráku ocasem napáchal víc škod než ta její vlkačka v garsonce

    OdpovědětVymazat
  16. [15]: To on je takhle vždycky duchem nepřítomnej když čekáme na kruh....

    OdpovědětVymazat
  17. Díky za zprostředkování další psí výstavy a současně i gratulace Bobešovi a jeho paničce. I když jste nevyhráli, je to stejně pro vás oba vítězství, jen když si vzpomenu, jaké jsi měla s Bobšem trápení.

    OdpovědětVymazat
  18. [20]: Tak oproti loňsku jsme dopadli o mnoho líp, ale ty odpolední soutěže pro dandíky nikdy nejsou moc úspěšné. Nikde na výstavách....

    OdpovědětVymazat
  19. Když je Bobeš načesaný a vyparáděný, tak je to úplně jiná osobnost, než když dovádí v lese. Ale tak je to s námi všemi.

    OdpovědětVymazat
  20. [22]: V lese je to prase šedivý. Na výstavě je za fona. Tedy tím je, ale nechová se tak

    OdpovědětVymazat
  21. Zvuková kulisa takové výstavy musí být dost náročná .

    OdpovědětVymazat
  22. [24]: Rozhodčí nadržují notoricky známým plemenům jako jsou hysterici jorkové, jack rusellové, polštářoví bišonci a vestíci.

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....