Koniklec .....

Nastal čas, kdy se budou všude hemžit fotografie

konikleců. Tedy povětšinou focené v některé z našich rezervacích.

Tady u nás nejsou ve volné přírodě pro jejich výskyt vhodné podmínky,

takže ty výlety do rezervací těm, kteří je mají dostupné můžu jen závidět.

Já si svou rezervaci stále snažím udělat na zahrádce, ale zatím spíš vyhrává

Bak, který mi vždycky nějaký koniklec učůrá. A úspěšně se mu daří, neboť

ze tří barev mi zase zůstal jen jeden. Takže budu muset zas dokoupit ....

---

Aby byly trošku zajímavější, postříkala jsem je vodou

Všechny předchozí fotky jsem fotila samozřejmě Heliosem, ale měla jsem na něm

nástavec který jsem si koupila na focení makra, ale po stažení jsem zjistila,

že ty fotky mají takový zvláštní "snový" nádech. Nejdřív jsem je chtěla smazat a

nafotit je znovu bez nástavce, ale pak jsem si řekla, že to snad není až tak špatné

a tak jsem je nechala. Pro porovnání ta poslední je bez nástavce

Co frčí ve světě.....

Když jsem se tu v článku o focení mého fušování

do řemesla floristů, tedy těch mých tochu jiných svatebních kytic zmínila

o tom, že české nevěsty jsou dosti konzervativní co se týče kytic, také

jsem zmínila že ve světě je tom trošku jinak. Kytice dělané čistě z krystalů, perliček,

peří.... ale i živé, s použitím netradičních rostlin které tvoří dominantu kytice.

Musím říct, že jsem byla nadšená ze všech, tolik nádherných a zajímavých kytic

to byla pastva pro oko a naprostá rána do vazu pro mé ruce. Strašně ráda

bych vyzkoušela všechno co jsem tam viděla. problém by nebyl v tom, že bych to nezvládla,

problém je v tom co pak s tím .....

Nebudu to dál rozvádět, pojďme se na tu krásu podívat.

Kombinace živých kětin s peřím, brožemi, korálky jsou takovým středem

mezi oběma druhy vazeb kytic

Čistě brožové kytice jsou velmi zajímavá záležitost, ale chce to, aby nevěsta

tak tři měsíce před svatbou posilovala. Ony jsou totiž ve výsedku dost těžké.

Nicméně jsou krásné ....

Další styl jsou květy, ať už látkové, živé nebo pěnové v kombinace s brožemi.

Další kategorií netradičních svatebních kytic jsou kytice péřové.

I ty jsou hodně zajímavé, u těch asi nevěsta s váhou mít problém nebude.

Jsou opravdu lehké jak peříčko .....

Musím říct, že tahle barevnost mne překvapila, nicméně dovedu si

s takovou kytkou nekytkou představit nevěstu - motorkářku.

Kytice pro dívky a ženy zapálené do myslivosti.....

Kombinované kytice peří - krystaly. I ty jsou dost zajímavé a velmi pohledné ....

Kytice čistě z korálků, perliček a krystalů. Ty mne, přiznávám, hodně oslovily a

dokonce jsem si objednala na jednu materiál....

Než si ukážeme trochu netradiční vazby z živých květů, jedna pro sběratelky

motýlů ....

A nakonec něco tradičně netradičního. Zajímavé vazby ze živých květin ....

Použít netřesky či jiné sukulenty, čili květiny dost robustní, do něčeho

tak křehkého jako je svatební kytice, to je odvaha. Nicméně

svou barevností jsou natolik zajímavé, že na sebe strhávají pozornost a přitom

té kytici dodávají úžasný šmrnc.

Dneska to bylo s trochu větčím fotografickým doprovodem, ale doufám že se vám tyhle

úžasné práce líbily alespoň trochu .....

Zdroj obrázků: celosvětový katalog obrázků Pinterest

Proužek letí ....

Letos mi mezi krokusy vládne proužek.

Nevím už ani kdy jsem si koupila prvně cibulky těch

bílofialových krokusů, ale od té doby se mi vesele množí.

A to velmi rychle. Před třemi lety jsem je vyrývala ze záhonku

kde se mi zamotaly mezi drobnokvěté a sázela je Matýskovi na hrobeček.

Letos už je jich zas mezi těmi drobnými víc než před tím.

Navíc jsem si vloni koupila v květinářství květináček s deseti cibulkami

velkokvětých krokusů. Podle jmenovky to měla být směs barev.

Jenže po rozkvětu se ukázalo že to jsou zase ty bílofialové žíhané.....

Připadá mi, žeparadoxně letošní tuhá zima jim velice prospěla, protože

i na záhonu mi žluté, na poslední chvíli zasazené, udělali tak nádherné

trsy s mnoha květy jak snad ještě nikdy.

Tudíž jsem včera nemohla nevytáhnout foťák a udělat pár fotek.

Ještě že jsem to udělala, protože jsem ke svému velkému překvapení

na nich nachytala jednoho exota. Tedy tady u nás určitě. Moraváci ho znají,

ale já ho tady za celých 26 let viděla letos poprvé. Jedná se Drvodělku fialovou.

Bohužel vzhledem k tomu, že jsem měla nasazený Helios, který je sice výborný na

focení statických věcí, ale díky tomu, že nefunguje automatické ostření, což je

bohužel malá úlitba focení starými skly, není úplně kvalitně nafocená.

---

Díky posledním sluníčkovým dnům se začínají na záhonech rozsvěcet světýlka botanických tulipánů

Modrá je dobrá .....

Včera jsem měla původně v plánu jen na zahradě uklidit

zas miny po psech, protože jak je hnusně, Bobeš nechce moc vylejzat

při kadění do zahrady a většinou položí minu přímo do cesty u domu a já, jdouc

večer domů v tmě z hospody, do ní pravidelně šlápnu. Takže jsem se naštvala

a šla uklízet. Jenže pak jsem si řekla, holka, ten záhon u plotu je ostuda, plný

spadaného listí chtělo by to už vyhrabat. Ostatně i ten bordel pod keřema je taky

pěkně hnusný, takže by se měl vyhrabat, no a co ty keře ? Vždyť už se nedá okolo nich

ani projít, natož projet sekačkou!

A tak jsem pěkně bafla hrábě a začala hrabat. Ovšem za naštvaného brblání,

protože zas a opět při sluníčku foukal dost silný vítr, a ten mi ty krásně vyhrabané

hromádky zas rozfoukával. Nakonec jsem to tedy vyhrabala i odnosila, vzala fiskarsky

na dlouhé násadě, a dala se do stříhání větví na keřích, které vadily v provozu.

Ještě tam pár větví musím odstranit, aby měla forsythie volnost růst i na druhou stranu

a ne jen na jednu. Takže se nakonec z pár desítek minut vyvrbily čtyři hodiny

práce. Dneska mne čeká vytáhnout drtič a všechny větve, které se mi tu nejen

od podzimku ale i ze včera nakupily. No a když se podívám na jabloně, je jasné

že stříhání není konec. Jen mi tu bude chybět pracovník v podobě syna. A jelikož

už zas reptá sousedka, ještě se budou muset zakrátit opět lísky, takže už jsem

upozornila muže, že se bude pracovat. Pro mne to bude očistec, protože s ním všechno

trvá třikrát tak dlouho, neb je chudák hned strašně unavený a musí si dát přestávku.

---

Ale přese všechno jsem stačila nafotit zas něco pěkného, modrého

a opět navštěvovaného včelkami .....

Chabý pokus ....

...... o produktovou fotografii. Tak by se dal nazvat dnešní příspěvek.

Tím že tvořím věci všeliké, potřebuji je také prezentovat na některých z mých

stránek. A to samosebou obnáší taky ony výrobky vyfotografovat. V tom případě zabrousím

do odvětví, které tedy musím přiznat, není vůbec lehké, byť výsledek tomu nenasvědčuje.

Vyfotit něco tak, aby to vypadalo dobře a hned to nábadalo Kup si mě, kup! není

opravdu nic lehkého. Vymyslet pozadí, místo pro vyfocení, aranžování daných věcí a hlavně

vůbec počáteční nápad jak to udělat, je tedy fakt fuška. Já už nápad měla, jenže mne zradila velikost

daného podkladu. V tomto případě zrcadla. O tom jakej jsem blb, se právě teď, když to píši,

přesvědčuji, protože mi došlo že mám i větší zrcadlo. No jo, holt jsem sklerotik.

Jelikož jsem si prostě musela něco vyzkoušet a vytvořit, ale není nikdo kdo by měl zájem

potřebovala jsem nově a jinak nafotit ony svatební kytice, které jste tu už viděli abych je

mohla znovu prezentovat na svatebních skupinách. A jelikož jsem nenapravitelná, opět jsem propadla

kouzlu opravdu netradičních svatebních kytic (Bože, čert mi to napískal, abych se přihlásila

na Pinterest ) a objednala si materiál na vyzkoušení. Zjistila jsem, že na úplně něco

jiného, co se týká svatebních kytic, jsou u nás nevěsty strašně konzervativní. Nějakou

opravdu originální a z materiálů které se moc nevyužívají si objedná tak jedna z tisíce. A

přitom je takových možností jak vytvořit elegantní a zcela jedinečnou svatební kytici je spousty.

Z těch zhruba dvaceti fotek které jsem nafotila trochu za něco stálo pět, a z těch pěti

jsem tak trochu hrdá jen na tyhle dvě ..... a při své nebetyčné pýše jsem si tu jednu dala i do záhlaví.

---

Tady je její úplná verze