Minulý článek o přestěhovaném kostele, by vlastně taky
zapadal do série retra, vždyť to je přes třicet let kdy se tenhle,
tehdy ojedinělý experiment uskutečníl. Dnešní série fotek z retro výstavy
vás zavede do světa hraček, milovaných panenek a plyšáků ale i stavebnic
a autíček .....
Tyhle plyšový kocoury máme doma tři. První se jmenoval Mácíček, je největší
a dostala jsem ho jako malá holka k narozeninám. Cestoval se mnou kdykoli
když jsem někam jela. Pak si s ním hrála dcera a pak se přetahovala o něj se synem.
Pak jsem tady na jedné popelnici našla sedět dva a tak dostal Mácíček dva menší brášky
a dítka se přestala hádat, neb měla každé jednoho.
Mončičáci a céčka..... kdo by tohle šílenství nepamatoval. Buď jako dítě
nebo jako tvrdě vydíraný rodič který musel pracně shánět mončičáky a céčka po všech
čertech .....
Klasika všech klasik. Merkur. Co víc dodávat .....
Merkur!!!!!
OdpovědětVymazatA jí furt, odkud si toho kocoura pamatuju!!!
OdpovědětVymazatPěkný vzpomínání.
OdpovědětVymazat[2]: Jo, jo, je to on . Mácíček má červený botičky, ti jeho dva bráškové mají zelené a žluté. Mácík byl na Kvítku, jasně že jo
OdpovědětVymazat[1]: JÓ!!!!!!!!!!!
OdpovědětVymazatPřesně ten kufírek, počítadlo, céčka - tak s tím si teď hrají mojí vnuci a vůbec jim to nevadí, že jsou to už "retro" hračky. Ba naopak.
OdpovědětVymazat[6]: Kufírek s tancujícími holčičkami má ještě někde nahoře dcera, a jak tu gumovou tak vlasatou panenku jsem měla já. Ještě mám na chatě panenku, kterou mi kdysi, snad v první třídě přivezl otec z NDR, ještě s takovým skvělým indiánským oblekem. Měla jsme ho jednou na maškarním ve škole. Ta gumová panenka taky na chatě zůstala. Když jsem chatu zdědila já a po třiceti letech se tam začalo zas jezdit, při generálce jsem našla jen tu panenku z NDR a toulec od šípů k luku který byl součástí kostýmu. Kam přišla ta gumová panenka a kostým, nevím....
OdpovědětVymazatTy hračky si pamatuju, s kostičkama jsem si hrála. Kufřík jsem měla ve škole na základce a plyšáci s panenkami, taky super! Autíčka šla nějak mimo mě!
OdpovědětVymazatCéčka a mončičáka mám určitě doma, nebo alespoň měla jsem
OdpovědětVymazat[9]: Taky tu ještě někde po dětech v jejich "pokladech" jsou .....
OdpovědětVymazatTy jednoduché dřevěné hračky zase přichází do módy, protože přetechnizované hračky jsou v k tomu v takovém protikladu jako pohádky Walta Disneye k těm klasickým a brzy se omrzí.
OdpovědětVymazatJééé, stavebnici Merkur má můj muž schovanou, památka na dětství A já za mlada sbírala mončičáky! Hrály si s nimi ještě i moje děti.
OdpovědětVymazat[12]: U nás jsou ve skříni tři různé merkurové varianty. Mončičáci jsou taky ješt spolu s ostatními plyšáky (i těmi kocoury) vypraní v pytli a uložení na půdě.
OdpovědětVymazat