Když jsem četla u Majky, že po bůhví jak dlouhé
době viděla v lese muchomůrky a stejně i v komentech četla to samé i od ostatních,
věru podivila jsem se, protože tady jak nastane jejich čas jsou jimi lesy zaplavené.
A někdy to jsou jediné hojné houby v lese, rozhodně letos určitě.
Všude kam člověk dojde a rozhlédne se, vyskytují se ve všech stádiích růstu.
Tmavě červené, do oranžova s puntíky nebo bez, plasky jak
talíř nebo malé, sotva vyklubané ..... prostě muchomůrky
kam se jeden podívá .....
Já mám nejraději ty malé, pěkně pravidelné, kulaťoučké
které si hoví v trávě nebo listí .....
Takže jak pro Majku, tak hlavně pro TlusŤjocha a jeho
budoucí Rok Muchomůrky .....
přiznávám, že ani dřív ani teď mi jako milovnici melodiky neříkala nic tvorba Plastiků.
Disharmonický doprovod psychedelických textů a to nijak nelahodilo mým slechům.
Ale existují dvě výjmky a těmi jsou právě Mejlovi Muchomůrky a Básníci ticha.
A právě ty Muchomůrky i vždy naskočí v hlavě když vidím tyhle puntíkatý krasavice.
Ajta, nevidím zde ty červené muchomůrky. Hledám nějak špatně?
OdpovědětVymazat[1]: No a už jsem článek opravila podruhé a nic. Takže asi zas nějaká chyba v Blogu.cz.
OdpovědětVymazat[2]: Nevadí, však ono se to usadí. Jsem za žbrblalku - no nahlídnu později. Červený jsou pěkný
OdpovědětVymazatJupí. Já jsem nejdříve viděla jenom text a říkala jsem si, že jsi odeslala článek bez fotek. jsou nádherné. I ta písnička je melodická. Tolik muchomůrek pohromadě jsem teda snad neviděla nikdy. Díky za krásný pohled.
OdpovědětVymazatKaždý rok si při houbaření říkám, jak "nespravedlivé" je, že jedovatá houba je tak krásná. My jsme na včerejší procházce neviděli už ani ty muchomůrky
OdpovědětVymazat[4]: Však ono mi to podvakrát ten článek na blog hodilo bez fotek. musela jsem resetovat komp a pak se to tam ukázalo. Začíná mne nějak zlobit tak doufám že už neumírá a že to snad půjde vyřešit znovuobrozením Windows.
OdpovědětVymazatJo, Mejlovy Muchomůrky jsou klasikou. I když, nemůžu si pomoct, pro mě trošku "antiplastické" .
OdpovědětVymazatParádní muchomůrková galerie .
OdpovědětVymazat[7]: No a to se mi zas líbí, jak jsem psala pro mne to nikdy nebyla ke zkousnutí ta jejich produkce. Já prostě jsem melodik.
OdpovědětVymazatNa hudební Muchomůrky bílé jsem si hned vzpomněl při čtení titulku. Ty na rozdíl od červených vůbec neznám, myslím, že se pletou se žampiony a tím jsou hodně zrádné.
OdpovědětVymazatPáni, to je úroda, Vendy!
OdpovědětVymazatHřibů letos asi opravdu moc nerostlo, ale měli jsme 2x štěstí, a jestli počasí do středy vydrží, zkusíme ještě jednou. Rostou ještě ryzce a suchohřiby, spousta listí ale stěžuje sběr.
OdpovědětVymazatVendy, to jsou fešandy, navěky zvěčněné na tvých fotkách. Krásné muchomůrečky.
OdpovědětVymazat[12]: Já taky letos pár hříbků našla, ale teď se opravdu nedá moc hledat a pořád je strašně sucho. Koukala jsem okolo těch muchomůrek protože tam zas s nima růstávají kozáky, ale krom těch puntíkatek nebylo nikde jedlého vůbec nic.....
OdpovědětVymazat[11]: Jo, jo na Beatu ji hrajou dost často, ale co mne překvupuje že Básníky ticha dávají na veřejnoprávním rádiu hodně často. Za to Kryla už zas nehrajou jak za komančů....
OdpovědětVymazat[10]: Víš, já se vždycky strašně divím že si můžou lidé splést žampion a muchomůrku bílou. Stačí když víš, že muchomůrka nikdy nemá zbarvené listy na spodu klobouku. Vždycky je má na rozdíl od žampionů bílé. Žampiony je mají od růžové po hnědou.
OdpovědětVymazat[15]: "Básníky ticha" mám ráda, na Beatu je opravdu dávají poměrně často, jiná rádia poslouchám jen výjimečně.
OdpovědětVymazatMuchomůrky jsou klasika! ty já vždycky miloval!!! (od Hlavsy)
OdpovědětVymazat[15]: Kryl se nehodí, páč je příliš nadčasový,
OdpovědětVymazatMochomůrky máš krásné. Dlouho jsem neviděl, ani letos při hledání hřibů na Vysočině jsem nepotkal jedinou. Přesto nakonec sběr hříbků dopadl dobře.
OdpovědětVymazat[20]: Vidíš, to je zvláštní. Rok co rok jich tu jsou plný lesy a i na chatě u Prahy jich potkávám mraky. Proto mi to nepřipadá nijak vzácné a proto jsem se komentům upřímně divila že ostatní je neviděli už bůhví jak dlouho.
OdpovědětVymazat[21]: Tak u mě to bylo způsobené hlavně tím, že jsem neměl bohužel čas chodit na houby. Ale letos jsem se odhodlal na Vysočinu, ale bylo tak sucho, že i kapradí v lese uschlo, nikde nebyl ani hříbek. Až pak po 3 hodinách jsme narazili na potůček a kolem rostli nádherní a obrovští praváci. Takové jsem nikdy ani neviděl.
OdpovědětVymazat[22]: Taky jsem tady u nás takhle našla místo kde jsem podvakrát nasbírala nějaké houbičky. Poprvé praváčky a podruhé suchohříbky.
OdpovědětVymazat