15 srpna 2014

Máte rádi slovenskou kuchyni?....


Někdo má svou oblíbenou píseň, jiný zase svou oblíbenou knihu
a další třeba zase svou oblíbenou kuchyni. Musím předem podotknout že tenhle článek není PR článkem a navíc tomuto seznámení s velmi zajímavou osůbkou došlo naprostou náhodou. No, ono seznámení přímo s ní bylo vlastně normální, přes FB díky jedné skupině která se rozhodla pomáhat různým útulkům tím že bude pořádat aukce a výtěžek z nich půjde na některý z neprofláknutých útulků či depozit a které jsem také byla jeden čas členkou. Sama dokonce ještě v místě původního působení v Hradci Králové pomohla jednomu slepému pánovi a jeho vodicí fence sehnat peníze na operaci jeho vodicí fenky které hrozilo ochrnutí, i možná pomohla zachránit životy některých pejsků tím že upozornila a to i tv na jednu lidskou zrůdu která od chovatelů kupovala štěnda nebo z útulků si brala psy o jejichž dalších životech a hlavně koncích lze jedině spekulovat. Určitě tedy nebyly zářné. Ale další okolnosti a to jak jsem se s ní seznámila osobně už byly záležitostí ohromné náhody .... To že má spoustu lidí ve stejný den narozeniny a jsou i ze stejného města je normálka. Ale když najednou zjistíte že máte v přátelích dva, kteří mají ve stejný den narozeniny a oba pochází z jednoho města, už vám to nedá a každému jednomu z nich písnete že takového člověka zrovna máte v přátelích. Jeden i druhý samozřejmě zvědav na to jak se jmenuje onen dotyčný se vás na to optá. No a vy jim dáte navzájem odkazy na jejich profil. A začnou se dít věci. Oba totiž zjistí že se znají vlastně od dětství, že bydleli vlastně dost blízko sebe a oba že skončili natrvalo v Čechách.A vy máte velkou radost z toho, že se vám ty dva zase po letech podařilo dát dohromady. Jednoho dne u vás jeden z aktérů zazvoní a řekne že se jede do Hradce. A tak se mi podařilo seznámit se osobně s Valikou. Svělou ženskou s velkým srdcem které bije pro všechny pesany kteří mají nějaké trápení a hlavně pro ty kteří se jmenují Australští honáčtí psi, babou která má skvělou reštiku (některé slovenské výrazy přímo miluju) kde se umí otáčet v kuchyni jak čamrda a vařit výborné slovenské specialitky (hmmmm, brynzové halušky nebo pirohy jedna báseň) a s kterou je radost posedět a pokrafat o životě. Jenže Hradec byl a je pro mne dost špatná adresa, nemám tam paradoxně ač s Východních Čech tak často možnost se dostat. Ovšem náhoda a vlastně i to že už to nešlo v Hradci podle představ chtěla tomu, že se Val přestěhovala zpět do Prahy a otevřela s partnerem restauraci tady. Což jak víte je pro mne o dost jednodušší se tam dostat. No a tak jsem si vytyčila při dojezdu sem na chatu za úkol jeden den věnovat tomu že za Val zajedu a překvapím jí. A to musím říct že se povedlo. Přiznávám se že měním své účesy i barvy jak chameleon a tak kdo mne viděl před rokem v takové barvě, za rok mne může vidět v onaké i v jiném sestřihu. Čímž jaksi trochu zamotám jeho hlavu a taky na mne chvíli může zcela nechápavě hledět cože se mu cpu do kuchyně. Přesně jak dneska Val. No nakonec mne ale poznala a tak jsem ztrávila skvělý půlden v její krásné reštice Smějící se a pomlely jsme co šlo a spápla jsem pirohy s brynzou a vyprážanou slaninkou a dala si vynikající tramínek a byl to den jak víno.....slovenské a jiskřivé !




V prvním patře se nachází příjemná kavárna s předzahrádkou


Musím uznat že v těch křesílkách se tedy úúúžasně sedí



Po schodišti se dostanete do přízemí kde se nachází tři salonky různých velikostí i malý bar


První ze salonků je Červený. Zapoměla jsem zmínit že výzdobu všude tvoří skvělé fotografie renomovaných slovenských fotografů



Tenhle salonek jsem si sama pro sebe nazvala Tatranský, protože jeho zdi zdobí nádherné fotky Tater a tatranské přírody


Průchod pře bar do dalšího, nejmenšího salonku Košického. A proč? No protože paní šéfová z tohoto města pochází a na stěnách jsou obrazy z motivy košických staveb.


Košický salonek



Pro vás kdo máte rádi slovenskou kuchyň a jste z Prahy nebo okolí či někdy do Prahy zavítáte a chtěli by jste si z ní něco ochutnat tak hurá sem.....
Slovenská restaurace
PANONIA
Křižíkova 71
Praha 8 - Karlín

A chvalte náhody!

14 komentářů:

  1. Mňam, jen tiše závidím ty dobrotky, mám ráda slovenskou kuchyni, však mám příbuzné na Slovensku Jinak krása, tam se muselo krásně sedět a povídat

    OdpovědětVymazat
  2. [2]:Však já už byla z Hradce natěšená na mňamky takže to bylo jasná volba. A fakt se v těch křesílkách nádhrně sedělo nevypadají tak nicméně jsou úžasně pohodlné.....

    OdpovědětVymazat
  3. Já mám ráda jakoukoliv kuchyni. Hlavně, když nemusím vařit .

    OdpovědětVymazat
  4. Joj, to je dobrý článek. Proč neupozornit na dobrou restauraci, která je opravdu dobrá? Tím spíš, že ji vede ženská, která má srdce na správném místě. Přeju jim hodně spokojených hostí. A jestli se někdy ještě dostanu do Prahy (a budu mít dost času), mohla bych zavítat.

    OdpovědětVymazat
  5. Víš, že ani nevím, Vendy? ... ale v tak krásné útulné restauraci by mi chutnalo cokoliv.

    OdpovědětVymazat
  6. Prima setkávání. Někdo říká, že nic není náhoda. Vše se děje naprosto plánovaně. osud to tak chtěl. Slovenskou kuchyni mám moc ráda, jen ji tak často nevařím. Vždycky jsem se těšila na opravdové brynzové halušky, fazolačku, langoše a jiné speciality, které mi s láskou připravovala švagrová. Škoda, že už se dívá jen z obláčku.

    OdpovědětVymazat
  7. Vypadá to hezky.Doufám,ze se tam nesmí kourit!

    OdpovědětVymazat
  8. [9]: Tak jestli sis všimla nejsou tam popelníčky....ale asi takhle, seděly jsme nahoře u otevřených dveří na ulici a občas (tedy já) si nějakou daly. Val tedy víc . Ale dole se nekouří.....teď budou otvírat ještě jednu s názvem Slovenský dům a to na Starém městě v Soukenické ulici. Tohle totiž všechno zaštiťuje společenstvo Slováků žijících v zahraničí a oni pro ně dělají na různé akce catering. Z Hradce to šlo obtížně a teď můžou dělat i teplou kuchyň. (ježiš to je děs, furt si nemůžu zvyknout že jsme pro ně už zahraničí).

    OdpovědětVymazat
  9. Zapisuju si za uši, ale hlavně do diáře, protože hlavu mám děravou. Vypadá to náramně     

    OdpovědětVymazat
  10. Restaurace vypadá moc pěkně a co se týče jídla,tak jsem na tom stejně jako Janinka   

    OdpovědětVymazat
  11. Já myslela, že jsi platinová blondýna a jiná barvu ti nesedne.

    OdpovědětVymazat
  12. [13]: Tak když jsme se před dvěma lety viděly poprvé a naposled, jsem měla úplně jiný sestřih i barvu. Sice blond ale jinou. Teď už to mám taky o něco tmavší i jinak ofinu. Ovšem počítám že až půjdu v září tak zase řeknu kadeřnici aby mi to udělala jinak. Tenhle zástřih mě osobně prostě nejde pod nos.

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....