V sobotu jsem se už bez dalších svízelů a zádrhelů
dopravila od Majky do Prahy a k mamče. Byla jsem vcelku dost
utahaná takže jsem jen zaplula do sprchy a pak jen oddychovala. Za to v neděli
jsem si naplánovala další výpravu na Petřín. Nejdřív do Růžového sadu, podívat se na růže.
Kvetly a kvetly a voněly. Tady můžete posoudit jak to tam vypadalo v listopadu a v následujících fotkách
jak teď v červnu. Rozdíl není zas až tak velký jak by člověk čekal.
Snad jen že když jsem tam fotila nyní, tak krásně svítilo sluníčko. A navíc byl plný svatebčanů. Byla tu nějaká
asijská svatba, nedokážu určit jestli japonská, čínská či vietnamská, jen to že lidí tam bylo hodně a jeden který perfektně mluvil česky vypadal dost japonsky. Ale.....znáte to, všichni mají šikmé oči, všichni se snaží vypadat evropsky.
Takže jsem čekala až se odeberou někam jinam abych mohla nerušeně fotit a nemotat se pořád mezi nějakými lidmi.
Byla to i tak fuška, protože byla neděle, krásný slunný den a všude plno tůristů....
Z Růžového sadu jsem přešla k rozhledně, od ní pak pokračovala ke Strahovskému klášteru, odtamtud zase dolů po vrstevnici na Nebozízek, s jednou odbočkou do podzemní štoly, a zpět přes Hřebenka domů.
Byla jsem natolik uťapaná, že jsem ani dle svého zvyku nešla zjišťovat slyšíc neutuchající hudbu co se to kde v blízkosti děje. Zřejmě nějaký hudební víkend.....
Že jsem povětšině na každé zastávce a odbočce fotila je nad slunce jasné a tak vás opět
čekají tentokrát kapitolky z Petřína.....
A dvě věci které by člověk na nejvyšším pražském kopci nečekal, koně a námořní kapitán s fajfkou....
Než jsem tenhle článek napsala, v noci mne napadlo kam že vlastně pak ta svatba zmizela. Žádná auta nikde nestála, restaurace na úrovni kde by mohli mít hostinu taky v těchto místech není a pochybuju že by nevěsta šmejdila ve svatebních šatech po Petříně až dolů na Pohořelec kde už by se takých restaurací našlo dost a dost. Jediné co mne napadlo bylo to, že si hupsli do lanovky a sjeli dolů na Nebozízek nebo Újezd.....
Dál se podíváme k rozhledně a na její okolí.
Krása nesmírná, ty růže i ostatní obrázky. Zaujala mne ta řada laviček docela prázdných a pak to, že ženich byl poněkud obtloustlý. To už ale dnešní Japonci někdy jsou, ne? Obdivuji tě, jak jsi vše pochodila, já bych už asi duši vypustila. Dříve samozřejmě ne, nachodila jsem se hodně, ale teď...
OdpovědětVymazat[1]: Ženich vypadal spíš jak tatínek a já toho taky měla plný zuby a nohy, to se přiznávám. Ono vzít si sice pohodlné ale nové boty není zrovna na takovou dlouhou procházku zrovna to pravé ořechové.....
OdpovědětVymazatVendy to byla nádhera, těch růží , ach krása. Tam jsem nikdy nebyla.
OdpovědětVymazatKrásné fotky a ještě krásnější růže.
OdpovědětVymazat[4]: Tak ke mlýnu to nebylo moc daleko, tady jsem toho myslím našlapala o dost víc
OdpovědětVymazatPřipomněla jsi mi, že jsem ještě ani nedal na blog fotky, když jsem byl v Růžové zahradě s Viktorkou. A co se týče stavby, mám tu i tureckou, tu jsem taky ještě na blogu neukázal.
OdpovědětVymazatKrása.Byla jsem tam asi dva tři roky zpátky,ale sad jsme neprocházely.Šly jsme do bludiště a na rozhlednu.To modré je šalvěj? Nebo snad levandule?
OdpovědětVymazatta růže pyšná plná ostnů!
OdpovědětVymazat[8]: Ta růže pyšná, plná ostnů
OdpovědětVymazat[7]:Ani jedno. Šanta kočičí. Když do ní šlápneš zvláštně voní, má stříbrné listy a velice dobře ty růže doplňuje jak barevností tak vůní. Je tam vysazená už leta....
OdpovědětVymazatRozkvetlá růžová zahrada...to je sen...
OdpovědětVymazat[11]: Je krásný a starý tenhle sad. Oč víc mne nedchly růže o to míň mne nadchla Květnice.Skoro vůbec nic nekvetlo....
OdpovědětVymazatKrásné, taková místa mám ráda, i když Lucie Bílá zpává o Petřínu podivné věci. Sama bych se tím parkem asi nepohybovala.A ještě k tomu námořníku, nejsou takoví podobní před Karlovým mostem??
OdpovědětVymazat[13]: Tak rozhodně tentokrát jsem tam sama nebyla ani náhodou bylo tam lidstva! A ti co jsou u Karlova mostu tak to jsou samí černoši ve službách nějaké té společnosti která provozuje tu plavbu po Vltavě. jsou to takoví nahaněči. Tenhle ne, ještě se pak k němu přidali nějací známí a šli brouzdat taky po Petříně....
OdpovědětVymazatTo jsi měla krásnou procházku
OdpovědětVymazatTak ten námořník s fajfkou mě fakt dostal .
OdpovědětVymazatNádherné květy, voní až sem
OdpovědětVymazatKrásné, tam bych si sedla a seděla a seděla. Nebo bych pobíhala kolem s fo´tákem.?
OdpovědětVymazat[18]:Jak vidíš, já dělala to druhé
OdpovědětVymazat[16]:Popravdě mne taky. Na nejvyšším kopci by ho člověk těžko čekal....to je asi tak jako bych dole u Vltavy nachytala horolezce
OdpovědětVymazatNádherné růže! Vendí, to musela být vůně!
OdpovědětVymazatnádhera prostě, růže je královna květin a tvé fotky to dokazují
OdpovědětVymazatVíš,že na kytky moc nejsem,ale toto je krásná podívaná i pro mně
OdpovědětVymazat[23]:Tak to je pro mě ohromná pochvala
OdpovědětVymazat[21]:No to byla! Tady ty odrůdy jsou, narozdíl od těch moderních sice krásných ale nevoňavých, nádherně vonící....
OdpovědětVymazatJá snad přemůžu svou fóbii z Prahy a na Petřín si s přítelem zajdu.
OdpovědětVymazat[26]: To nevím čí to byl nápad, jestli ženicha nebo fotografa....Růží je tam opravdu hodně a krásně voňavých.
OdpovědětVymazat