Z poslední místní vycházky mi zbylo ještě něco fotek
které jsou takové povšechné. Jsou to určité zajímavosti které mi padly cestou do oka a do objektivu.
Jelikož se tak nějak nehodily do jednotlivých povídání a souborů, předkládám je teď v samostatné kapitolce.
Normálně se drátům a sloupům pokud to jde vyhýbám, tady jsem je naopak záměrně využila jako modely.....a trošku poupravila....
Sušin jsem letos moc nenafotila, to v jiných letech toho bylo víc. Tak alespoň tenhle jeden bodlák. Ostatně si o to přímo říkal....svou osamoceností
Když jsem si tak seděla na kopečku na sluníčku, ta tráva se mi míhala před očima s každým jemným fouknutím větru...
.....a tohle bylo za ní
Zatímco Mates pořád někde rejdil, Bobeš to pojal po svém....prostě panička se vyhřejvala tak proč on by nedělal to samé?
Ty kočičky byly opravdu kočky! Velké a souměrné....
To že jsme došli na místo z názvem Studená hůra se ukázalo být vcelku pravdivým názvem. Ležely tu ještě zbytky sněhu. Marně jsem pátrala v paměti i v archívu kdy tu naposledy sněžilo tolik aby byl ještě v pangejtu nějaký sníh. Dcera mi tvrdila že ještě někdy v půlce ledna....já fakt nevím....jen vím že jsem tu sníh naposled fotila 9.12.
Nejen na chatě, ale i tady se (ne)vesele kácí....jenže tady se to v těch ohromných výměrech ztratí. Ale ta vůně!!! Ta byla úžasná....
Tyhle mechové "botičky" na kmíncích mi silně připoměly obuv která byla kdysi obrovským hitem, pak se na dlouhá léta ztratila aby se na rok zase vrátila....aneb Sněženky a machři a yetiovky Michala Suchánka v přírodním vydání
Smutná realita dnešních dní...nebát se a nekrást nebo nebát se a nakrást....pokud možno co nejvíc?
Už se otevřely o dost víc.....jehnědy na olši nad přehradou
Stínohra stromová čili když se stíny dlouží ....
Tak.....a to je z procházky všechno. Příště se na chvíli zase podíváme do Prahy, tentokrát už opravdu na architekturu pražských Hřebenek a malou procházku po Petříně. Na vily mi karta stačila, na Petřín, tam kam jsem chtěla už ne. Tak holt zase až příště.....to už by mohl být Petřín opravdu jarní....
To jsou krásné fotky. Nejvíce se mi líbí fotka potoka. Na fotkách krásně zachycuješ jarní atmosféru. :)
OdpovědětVymazatFotky krásné, Bobeš nejlepší.
OdpovědětVymazatNie je nad vyhrievanie na slniecku
OdpovědětVymazatBobeš si to krásně užívá. Moc se mi líbí ta stínová fotka
OdpovědětVymazatParádní fotečky, Bobeš je chytrej kluk, ví jak relaxovat
OdpovědětVymazatTak mi připadalo, jako bych šla tou procházkou s tebou.
OdpovědětVymazat[6]: Ono těch dní kdy tě to vytáhne je strašně málo V ošklivu a šedivu se mi nikam nechce. Taky se spíš teď snažím zaměřit na zahradu abych si to nějak nahnala tu práci.
OdpovědětVymazatPěkné střípky složené do krásné mozaiky.
OdpovědětVymazatTaky mám ráda vůni dřeva,a s tím kradením si tedˇ užil náš známý,někdo mu šlohl uskladněné dřevo z lesa.Už krásně nařezané na delší kusy,on topí snad jenom dřevem,a nemá tolik skladovacího prostoru u baráku,tak to nechává v lese,a ejhle - je fuč.
OdpovědětVymazatKrásné, už téměř jarně prosluněné fotky.
OdpovědětVymazat[10]: Původně byly dvě. Hrála jsem si zase s ostřením na a za tu trávu, ale tahle mi připadla zajímavější.
OdpovědětVymazatTy kmínky s mechem fakt vypadají jako boty. Bobeš si určitě užívá při takových vycházkách.
OdpovědětVymazat