Jak dožít padesátky aneb pět dekád života normální ženské....

Jak se dožít šťastně padesátky a nezbláznit se? To je někdy dost těžké, zvlášť když s vámi život smýká sem tam a občas vás i nakopne, že děláte jeden kotrmelec za druhým. A co všechno musíte absolvovat než se před vámi to kulaté výročí objeví, jsou mnohdy přímo galeje. A jestli se dostaví nějaké zmoudření? Nevím, protože co je to padesátka? Dnes vlastně teprve půlka života! Nu,a být moudrým? Co to vlastně je.....

Různé dekády našeho života přinášejí i různá dobrodružství v podobě lásek, svateb i rozvodů, dětí, stěhování sem a tam. Musíme to všechno zvládat, protože mezi námi děvčaty, na chlapa se moc spoléhat nedá.

Dekáda první 0-10 let

Již první chvílí našeho života začíná lítý boj se spoustou rivalek které jsou hezčí, chytřejší a inteligentnější než my. Dokonce už v té porodnici se vždy najde mimino ženského rodu, nad kterým se sestřičky rozplývají, ňůňají nad ním a jinak dávají najevo to jak se jim líbí. A což teprve jeho matka! Kapitola sama pro sebe. Proto se již zde vyvíjejí určité instinkty a pravidla pro příští úspěšný život, jako najít si vždy kamarádku která je ještě o něco ošklivější než jsme my sami. Ale pozor! Někdy se z ošklivého kačátka vyklube labuť a pak se může stát, že se role obrátí. Zaručeně také již v porodnici hned vedle nás položí nějakého otravného chlapečka, který vás bude budit když se vám bude chtít spát, a spát, když vám se zrovna bude chtít si povídat.

Od dvou až tří let se z vás začne stávat tatínkova princezna, kterou je nutné chránit před všemi úklady života a vy se začnete učit jak toho využívat ku svému prospěchu. V pěti letech pochopíte, že pokud něco chcete, musíte umět správně používat oči a špulit pusu. Jedině co vám kazí náladu ve školce jsou otravní chlapečkové kteří vás neustále tahají za copy a jinak se snaží vám kazit jinak vcelku příjemný pobyt. A učitelky zaručeně vedle vás uloží nějakého takového otravného chlapečka který vás nenechá spát.

Do školy už jdete coby bytost značně vědoucí co chcete. A jak toho dosáhnout. V lavici buď před vámi, nebo za vámi bude zaručeně sedět otravný kluk který vás bude neustále vyrušovat.

V deseti letech máte první dekádu za sebou a můžete slavit. Víte už jak na prarodiče, rodiče i učitele, a před vámi se otvírá zářná budoucnost.

Druhá dekáda 10-20 let

Od deseti let se pomalu začnete blížit období zvanému puberta. Víte všechno nejlíp, a rodiče skoro k ničemu nepotřebujete, začnete propadat módě a jejím úskalím, a začnete si najednou uvědomovat že možná někteří kluci nejsou až tak otravní, jak se zdají, dokonce s nimi jste schopna i mluvit, hrát si s nimi a brát je jako skoro sobě rovné. Od čtrnácti let vás začnou jako živočišný druh velmi zajímat a obzvlášť se začínáte v lékařských knihách zajímat o fiziognomii jejich těl a zvláště určitých partií. Zjišťujete že i na ně už znáte fígle jak z nich vymámit co chcete a přijdete na to, že vás tato dovednost velmi baví. Od šestnácti let, někdy i později, se začínáte v reálu důvěrně seznamovat s tím, co jste na hoších zkoumali nejdříve teoreticky v knihách a četli o tom v určitých dívčích časopisech. A přijdete na to, že nejsou opravdu někteří až tak otravní. Nastoupíte jako středoškolačky či učnice do škol a rozhlížíte se po konkurenci. Do ukončení studia, či vyučení se jako první vdávají třídní ošklivky a vy si říkáte jestli je opravdu všechno jak má být. Ve vašem životě se ale najednou objeví ten PRAVÝ, princ jen pro vás a je vskutku velmi otravné, když po vás rodiče chtějí aby jste byla doma v deset večer, když zrovna jste s ním a je vám dobře.

Jste plnoleté! Rodiče na vás nemůžou! A vy si plně užíváte života. Zaláskováváte se a zase odláskováváte, je tu ten a onen a o každém si myslíte že to je konečně ten pravý. Váš otec má buď svatozář nebo si koupí brokovnici a odhání ty kteří mu chtějí jeho princeznu odvést. A pak je vám dvacet a před vámi se otvírá svět....a zjišťujete příležitostně, že když se ráno vzbudíte vedle toho kdo je zrovna vaším princem, že to ale vůbec není otravné...

Třetí dekáda 20-30 let

Plně si užíváte lásku, pozornost a přítomnost toho koho milujete celým srdcem. Milujete na něm všechno, i to že občas roztomile zachrápne, jak medvídek. A omlouváte to tím, že je nastydlý. A jelikož si užíváte vesele i oněch partií které ve vás ještě ve škole vzbuzovaly odpor, najednou se stane že čekáte mimčo. Co naplat, tak věk už na rodinu máte, a začne se tedy chystat svatba. Máte-li movitější rodiče, dostanete od nich jako svatební dar byt. V den D tatínek odevzdá svou princeznu do opatrování jejímu princi a vám začnou starosti všedního dne. Učíte se žít ve dvou a pak i ve třech, hospodařit, vést svou novou malou domácnost a začínají se blížit první mraky. Nejdřív jsou to mráčky které se zase rychle rozplynou, pak už jsou to mraky hustší a nakonec je z toho bouře, tajfun, tornádo. To vás odvane na čas zase k rodičům a začnete si říkat že jsou otravní, všichni chlapi JSOU stejně otravní! Jelikož musíte živit své dítě chodíte do práce, občas s někým zajdete do kina, občas se vám trochu srdíčko zatetelí, ale není to ono.

Máte ale svou kamarádku s kterou to táhnete už od základky a ta vás vždycky podrží, pomůže a poradí. Občas se i ona dostane do stejné situace a pak si navzájem pláčete na rameni aby jste záhy každá opět našla toho svého prince, který se postará nejen o vás, ale i o vaší/vašeho korunního prince. A zase si užíváte naplno života, a milujete, nebo si to alespoň myslíte, a říkáte si je to fajn, má nás rád a stará se o nás. Užíváte si a najednou bum, a zas čekáte mimčo. A tak vás tatínek už podruhé předá jinému aby se o vás staral, tentokrát ale na byt čekáte déle. Dočkáte se a máte zase svou domácnost, své staré i nové kamarády a život se stává klidnějším a línějším, aby vás ukolébal do letargie k které vás dalším kotrmelcem posune dál. Zatím vám nikdo nepřipadá otravný a vy se dáváte na další cestu...

Čtvrtá dekáda 30-40 let

Nastartováváte nový život v novém prostředí s novými známými. Ale zjišťujete že vám něco začíná chybět, máte stále dojem že váš život je plošší a prázdnější, i když už jsou vaše děti větší a chodí do školy, a pak už chodí na střední školy, a začínají mít své prince a princezny a váš muž má buď svatozář anebo brokovnici ve skříni aby odháněl ty, kteří by chtěli ublížit jeho princezně. Být to čemu se říká kus ženský stojí čím dál tím větší peníze, víc času a víc námahy. A vám je stále jasnější, že práce, domácnost, děti a muž jsou věci, které vás nějak vysávají, že jste sakra měla dělat ale úplně něco jiného, co by vás bavilo a že jste si raději měla vzít Pištu Hufnágla, zvlášť když se podíváte vedle sebe na sedačku, kde chrápe jeden často otravný chlap.

Děti vás čas od času počastují kritikou na to jak vypadáte, mezi sebou se hádají a vy si říkáte, že by už mohly mít rozum, zvlášť když už mají i ony své partnery.

Poslední dekáda 40-50....

Jako rána palicí vás zaskočí poznání, že už jen chvíli budete mít ..cet a pak najednou ..át. Už není moc věcí které vám dělají opravdu radost a tak se rozhodnete to změnit. Najdete si nové koníčky a zábavy, díky nimž získáte i nové kamarády a přátele. A náhodou znovuobjevíte i ty dávno ztracené o kterých jste si myslela že už je nikdy neuvidíte. Začnete díky nim poznávat i nová místa a váš život se začíná zase stávat veselejší a plnější. Vaše děti které se stále drží doma se odmilovávají a zase zamilovávají a vy musíte řešit jejich problémy i když se vám už spíš chce od nich raději odstřihávat a víc si užívat svůj život. Některá z nás už se stará o vnoučata a nachází nový smysl života v nich. Jiná změní manžela, či manžel zamění ji za mladší model. Začnete se dokonce v duchu obírat kacířskou myšlenkou jaké by to bylo kdyby jste si třeba našla milence. Zvlášť když vedle vás leží a chrápe otravný chlap který tak nějak rezignoval na všechno co kdysi na něm bylo zajímavé a na věci které ho bavily. A chrápe tak děsivě že vás to nutí sbalit si peřiny a uprostřed noci zmizet do obýváku.Čas od času vám sice udělá radost kytičkou či tím že vám ke kulatinám koupí dárek kterým vás opravdu překvapí. Ale také si máte čím dál tím míň co říct. Přicházejí krize profesní, zdravotní, i citové.

A pak to přijde, je vám PADESÁT....Necítíte se na ně, nechcete je ale musíte to přijmout. Dostanete nádherných padesát růží, od kamarádů kteří jsou už za padesátkou mnoho vtipných i moudrých rad co dělat dál. Rekapitulujete svůj života, bilancujete a nakonec se zhroutíte....a skončíte v blázinci. Jenže teď už můžete. Je vám padesát a jeden den a té padesátky jste se přeci dožila ve zdraví....jen ten otravný doktor co po vás neustále něco chce vás strašně, ale opravdu strašně irituje. Aby ne, vždyť je to další z řady otravných chlapů, kteří vám neustále znepříjemňují život!