Místo kde jsem prožívala své nejlepší prázdniny a pozdější dospívání je kousek za Chrudimí. Jsou to městys Nasavrky a víska s voňavým jménem Kvítek. A samozřejmě blízké okolí. Začala jsem tam jezdit ve čtyřech letech a prožívala báječné prázdniny a víkendy s partou vesnických dětí a zažívala úžasná dobrodružství a později i své první velké lásky....
Nasavrky jsou krásné malé městečko v Železných horách které s kopce shlíží směrem k Pardubicím a Chrudimi. Dominantami jsou kostel sv.Jiljí a malý zámeček kde je stálá expozice o Keltech na českém území. Mají ve znaku lípu a těch je zde nepočítaně, ať už na táhlém náměstí anebo u zámku. A ta u zámku je opravdu výstavní, s kmenem který se nedá v jednom obejmout a úctyhodnou výškou. Právě kvetly a vůně a bzukot včel( z úlů nedaleké Střední včelařské školy) se nesly do dálky. Ještě jedna rarita je zde a to největší a nejstarší alej jedlých kaštanů v České republice.
A proč jsem tam byla? Protože přijel jeden z našich kamarádů, který žije již třicet let v Kanadě a nějak jsme nikdy nestihli dojet když tu byl. A setkání to bylo po hodně dlouhých 30ti letech.
Užili jsme si všichni nádherný a zábavný večer a spát jsme šli když už pomalu sítalo a bránice nás bolely od smíchu.....
Bylo nádherné počasí a od zámku byl krásný výhled okolí až na Orlické hory. Však také nedaleko městečka je rozhledna jménem Boika, odkazující na kmen Bójů...
Různých pamětihodností je v okolí mnoho, ať již je to skanzen lidové architektury Veselý kopec i Hlinska, nebo památka na ves Ležáky, kterou potkal stejný osud jako Lidice, jen bohužel se o ní tolik nemluvilo. Zřícenina hradu Lichnice kousek od údolní nádrže Seč, nebo kostel v Podlažicích který patřil ke klášteru, ten se bohužel nedochoval, a kde byla sepsána a uložena tzv. Ďáblova bible a mnoho jiných
Kdysi zde také byla velká TOvárna NA Klobouky a jiné pokrývky hlavy od policejních čepic až po fezy. Ano, turecké fezy, které se od nás vyvážely a ještě vyvážejí do zemí kde je tato pokrývka hlavy oblíbená. Jediná tato divize se z celé velké továrny udržela dodnes....
A ještě jedna fotka naší bandy pošuků.....
Setkání po 30 ti letech? Mě to příjde spíš jako setkání 30tníků!! Jen jedna perla mezi chlapama, ty se teda máš! Vlastně pardon, je tam krásná servírka, s nádhernými vlasy - ty jí teda fakt závidím! -:))
OdpovědětVymazatNo vidíš, a při tom já se svou padesátkou jsem nejmladší. Ten kluk(tedy pardon, pán v nejlepších letech) v černém je onen "Kanaďan". Ale ani po těch třiceti letech se nezměnil a je to pořád ten stejnej "Kostěj" kterého znám od svých dvanácti. A že jsem si to užívala, nakonec si mě hejčkali a rozmazlovali víc jak jeho. Asi proto, že na rozdíl ode mne tam jezdil uplynulé tři roky stále. Já díky výstavám jsem se právě ty tři roky tam nedostala.Ještě tam do té partičky patřilo pár dalších, ale ti už buď byli spořádaně doma anebo se neobtěžovali dojet, a moje nejlepší kamarádka, ale té zemřel přítel, tak neměla zrovna moc náladu na to někam jezdit.A ta úžasná servírka je ten člověčí táta mého Bobeše. On má takových nápadů věčně mraky, ještě tam byl v jedné masce, ale všechny ty fotky byly mázlé, takže se nedaly použít.
OdpovědětVymazatNasavrky teď vypadají krásně, aspoň na fotkách. O tom muzeu Keltů jsem nevěděl. Stejně je to zvláštní, jak se to všechno proplétá. Teď bydlím u Nového Strašecí, u kterého bylo Keltské hradiště (na Libeni u Mšeckých Žehrovic). Našla se tu hlava Druida - nedávno jí za přísných bepečnostních opatření vystavovali v Novostrašeckém muzeu. Podobně je to s koňma. O pár příspěvků dál píšeš o ranči Loučka. Nedávno jsem tam byl, žena jim dělá webovky. A u toho Strašecí je zase ranč, kde náš kamarád chová Appaloosy. Minulý víkend na výstavě v Brně byli kromě psů a koček taky koně a jiná zviřátka, a rančer Jirka tam pomáhal s westernovými disciplínami. Na blog našeho klubu (fbc.me.cz) jsem dal nějaké fotky.
OdpovědětVymazat[3]: Tak o propletencích mi vyprávěj(viz to že tam co teď bydlíš ty bydlí i neteř)ale mám jich v životě taky několik. Nasavrky dávají krásně dohromady, jen už ta dobrá cukrárna jestli si na ní pamatuješ jak tam měli ten ohromnej stroj na zmrzlinu, tak ta už tam není, ale ještě před těmi třemi roky jsme tam byli na kafi.O tom Druidovi vím, viděla jsem v telce, ale je zajímavé s tím rančem, to musím říct tomu kamarádovi, kterej, opět propletenec, byl v únoru na tom DUO CACIBu kde si se zjevil jako deus ex machina ty, taky....myslela jsem na tebe když jsme tam jeli, ale to byl takovej frčák jestli se něco bude konat nebo ne, že jsem si říkala že takhle narychlo bys měl asi problém tam vyrazit s námi. Ale až tam pojedem v menším stresu, dám vědět a na tu turbínu se určitě půjdem podívat. Strejda je tam pořád ,
OdpovědětVymazatJo, to byla taková ta červená jahodová zmrzlina na placatých oplatkách s jamkou, žejo?
OdpovědětVymazat[5]: Ták, kopeček za padesát háků, pět, šest kopečků najednou. Však já se tam taky dostávám zřídka, když to šlo, tak to bylo dvakrát do roka. A to ještě vlastně než jsem měla Bobího, teď díky výstavám jsem tam byla až po třech letech.Vidíš takhle daleko to mám odtud do Prahy....
OdpovědětVymazatBlízko Chrudimi vyrůstala moje mamka, ale já jsem tam byla jen jako hodně malá. Jednou bych se tam ráda podívala pořádněji. Musel to být príma výlet
OdpovědětVymazat[7]: Jo, to byl super konec pěkného týdne. Je to tam pořád moc pěkné, a pořád tak klidné jak když jsem tam dřív jezdila. Některé věci se nemění, anebo pomalu.Nemáš zač. Ostatně na té chalupě jsem jeden čas měla také vcelku dobrou kamarádku Šárku.
OdpovědětVymazatAhoj Wendy,kraj o kterém píšeš docela znám,jak by taky ne,není to od nás zas tak daleko.Přímo v Nasavrkách jsem tedy ještě nebyla,vždy jen jedeme kolem.Je totiž tolik krásných míst,která bych chtěla navštívit,ale času se nedostává.Ta vesnice odkud pocházela moje mamka se jmenuje Stružinec.Do těch Podlažic se určitě taky vypravíme,děláme totiž geocaching a tahle oblast je dost bohatá na schránky.Měj se fajn a dík za návštěvu
OdpovědětVymazat[9]: Nemáš zač děkovat, ráda poznávám nové blogy které mi něco říkají. .Tam jsem to opravdu milovala a byly to nádherné chvíle které jsem tam trávila. Zvlášť pro holku z Prahy byl venkov úchvatný. No a teď když na něm žiju, tak chci tak moc do města......prostě to není pro mne to pravé ořechové.
OdpovědětVymazat