Vtipálek by prohlásil, že jeho oblíbená kniha je ta vkladní, já část svých oblíbených jmenovala už v jiné úvaze, nicméně na některé jsem zapoměla.
Ono čtení ve vkladní knížce také není špatné, tedy pokud tam co číst je, ale já dávám přednost přece jen těm klasickým. Jednou z oblíbených knih v dětství byly Děti z Bullerbynu, a moc mě potěšilo, že v anketě o Knihu mého srdce se tato kniha umisťovala na předních místech. A také Staré řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky. Ty mě nasměrovaly k pozdějšímu zájmu o starověk a knihám o starověkém Egyptě, či vykopávkách v Řecku. Pak nastala doba verneovek a foglarovek. A pak, když jsem byla poprvé na delší dobu v nemocnici jsem objevila dvě úžasné knihy, které se do toho prostředí náramně hodily a tak mě při každém pobytu provázely a to Sladký čtvrtek a Na plechárně od Johna Steinbecka.Optimismus a inteligentní humor z nich jen tryskal. Neffova pentalogie Sňatků z rozumu, Markovi Hříšní lidé a jejich další dvě pokračování, a jako bonbónek, Jirotkův Saturnin.
Správně mi ho připoměla kamarádka Blanka spolu s jejími oblíbenými knížkami od Miroslava Horníčka. Ty jsem nevím proč zatím nečetla, ale budu to muset brzy napravit, a možná také zakotví v mých oblíbených. A Saturnin zatím také patří asi na vršek té pomyslné pyramidy oblíbených knih. A zároveň i na vršek oblíbených seriálů, nenechám si jeho reprízy nikdy ujít a pokud jsem na chatě a nemám zrovna růžovou náladu tak si ho s radostí pouštím i na videu. Ale to už je odbočka od knih.
Je jich mnoho, a určitě jsem i teď na spoustu zapoměla, ale všem knihám jsem vděčná, že mě provázejí mým životem a rozdávají radost, humor a dobrou náladu....
To se tak někdo má, když nemusí číst ty deprimující knížky :)
OdpovědětVymazat