Předposlední zastavení a to v klášteře ....

Druhou z významných památek v Dürsteinu je zdejší

augustiniánský klášter (je výjimkou, všechny okolní velké kláštery

jsou benediktýnské) s nádhernou modrobílou barokní věží zvanou Boží prst.

Od roku 2001 je celé městečko i s jeho památkami na seznamu památek UNESCO.

Původní klášter klarisek zde stál na přelomu 13. a 14. století, a na přelomu 15. a 16. století

jej převzali augustiniáni. Nové, vrcholně barokní podoby nabyl v letech 1710 - 1740.

Přestože klášter dál zůstává v majetku augustiniánů, nežijí zde momentálně

žádní mniši, ale část slouží jako soukromé byty, část jako základní škola

a část jako výstavní a konferenční sály.

Samotná věž je údajně uspořádána v teologickém programu,

zdobená vzácnými reliéfy. Jedná se o nejkrásnější a nejzdobnější barokní

věž v celém Rakousku. Jen její krása vynikne nejlépe při plavbě po Dunaji,

kdy je vidět v celé své kráse. Pokud tak zrovna nečiníte, vidíte z ní vždy

jen určité fragmenty.

Křídlo kláštera které slouží jako soukromé byty

Křídlo pro komerční účely

Při tomto pohledu, to vypadá ž je věž vcelku nevysoká, splývá se vstupním portálem

do kostela

Pár detalů výzdoby

Ovšem z druhé strany kláštera z terasy nad Dunajem už je lépe vidět její velikost

Jan Nepomucký, speciálně focený pro Hanku

Ale zpět na nádvoří. V každém z rohů jsou nad atikami oken umístěny sochy čtyř ročních

období, čtyř částí dne, čtyř živlů a čtyř kontinentů v době baroka známých. A dvoje sluneční hodiny.

Jedny pro dopolední dobu a druhé pro odpolední .....

Pokud si dobře pamatuji, tak tohle je podzim a zima

Jaro a léto

Voda a Oheň

Vzduch a Země

Kontinenty si už tedy nepamatuji, možná na ně přijdete i sami

A ještě denní doby

Schody do podzemí

Ač začátek prosince, jedna růže tu ještě krásně kvetla. Je to už druhá, kterou

jsem nafotila v takové pozdní době kvést u sakrální stavby.

Mít takovouhle zahrádku bych i klidně brala

Pohled na celý areál kláštera

A ještě od dunajského nábřeží

Nakonec jeden obrázek z netu na budovu kláštera , jak ji uvidíte z paluby lodě

plující po Dunaji. Ještě dvě malé poznámky. Jedna se týká rozdílné barevnosti věže

a budov kláštera. Zatímco šedá a béžová barva znamená zemi, modrá a bílá znamená nebe

a oblaka. A druhá, ta je spíš pro milovnice fimů, přímo trilogie o císařovně Sisi, kde je v jednom

z dílů celá sekvence věnovaná právě této stavbě, když okolo ní proplouvá při cestě do

Vídně na svou svatbu.

Poslední článek z Dürsteinu bude věnovan interiéru kolegiátního kostela

v areálu kláštera .....

Nevelké, ale krásné .....

..... je městečko Dürstein. Má jen necelou tisícovku obyvatel

zato úžasnou polohu přímo u břehů Dunaje a stal se jedním z nejvýznamnějších

turistických cílů regionu Wachau. Patří do okresu Kremže - venkov.

První jmenovitá zmínka o městečku je z roku 1192, ve stejné době

Kuenringové, majitelé panství staví stejnojmenný hrad a v roce 1372 vzniká

ve městě, na nízkém ostrohu nad Dunajem kaple Panny Marie na jejímž místě je

v roce 1410 založen klášter, který patří dnes do trojice nejkrásnějších

klášterů Wachau. Není sice tak velký jako nedaleké kláštery Melk a Gottweig,

ale je proslulý svou krásnou modrou barokní věží a tvoří tak spolu s hradem

dominantu městečka. Ve městě ještě můžeme najít pozůstatek Kunigundského kostela

v podobě jeho věže, a ruiny kláštera klarisek, kostnici a zámecké sklepy.

---

První pohled na městečko a jeho hradby, který se vám naskytne když vylezete

z autobusu

Věž bývalého Kunigudského kostela

Jedna z městských bran z jedné strany .....

..... a z druhé, od města

Trochu to připomíná Hladovou zeď a pokaždé když vidím domky takhle

u hradeb, ať tady nebo třeba v Poličce, anebo právě na Petříně, tak si říkám, že bych takový

hradební domek brala .....

Tajemné uličky které vedou .... no kam vlastně?

Tahle vedla podél hradeb kláštera dolů k Dunaji .....

..... takhle ......

Při cestě k hradu. Nevím už ani kolikáté to bylo po té cestě minivinařství nabízející

své víno

Už na těch úzkých uličkácj je jasný středověký původ městečka

Ruiny kláštera klarisek a ne Bílý strom ale Zlatý

Jméno krále Richarda tady najdete skoro na všem. I jeho věrný přítel

trubadúr, který ho podle pověsti našel tu má své místo

Skoro žádný pohled z uliček se neobejde bez věže opatství kláštera.

Vidíte jí odevšad, jen bohužel z téhle strany břehu Dunaje vždy jen po částech.

Zato z druhého břehu je ten pohled opravdu majestátní.

Ačkoli prosinec, sléz tu ještě nic nevzdal a kvetl .....

...... a vytvářel tak zajímavý kontrast k vánočním ozdobám u vedlejšího obchůdku

Opět pohled na věž bývalého kostela

A začneme stoupat ....

...... a stoupat .....

.... a otevře se nám pohled na městečko a jeho hradby .....

..... a na klášter a ruiny kláštera klarisek....

Vinný ráj to napohled .....

K dnešním fotkám jsem si vypůjčila a parafrázovala jeden

verš naší hymny. Ono totiž člověka je tohle první, co ho napadne, když

do Dolních Rakous vjede. Vlastně už od Znojma začíná tento ráj vinařů a pokračuje

až do Wachau a kolem Dunaje a není tu jediný kus roviny nebo kopce kde by nebyla

alespoň malá vinice. A tak místo řepky a kukuřice, člověk hledí na utěšlivé vinice.

Dokonce u domů nejsou klasické zahrádky jak je známe odjinud

ale zase malé viničky. Prostě kde je místo alespoň na pár hlav, tam jsou.

A když není, tak se prostě udělá díra hned u dveří domu, tam se zasadí a pěkně se

pne po domě. Odrůdy jsou tu převážně bílé, vede Veltlínské zelené a Vlašský ryzlink.

Pokud někde narazíte na vína s jakostní řadou DOMÄNE WACHAU nebojte se

a jděte do nich. Dostane se vám opravdu kvalitních a svébytných vín.

---

Když se mi, napůl mrtvé, naskytl pohled z první oddychové vyhlídky pod hradem

na tu krásu kolem, na Dunaj plynoucí údolím a to množství vinic, pookřála jsem

a každým dalším vystoupaným metrem jsem okřávala víc a víc. I když svítilo

sluníčko osto šest, nad údolím se vznášel jemný opar, který krásu shluků domů

v náručí vinic dodával jemné kouzlo. Vždyť co víc milovníka vína posílí, než pohled

na to množství a představa těch chutí, které se za těmi řadami hlav skrývají.....

Podél cesty na hrad rostly občas velmi počasím zajímavě tvarované stromy

Opět pohled na jeden z trojice nejkrásnějších klášterů regionu Wachau, Gottweig

Všude tam, kde na kopcích nejsou stromy, jsou .... vinice! Vína z těchto teras a tratí

patří k těm nejlepším.

Nad krásným modrým Dunajem. Stejně jak na předchozí fotografii, i tady je vidět, že řeka má dost pod stav

a jsou vidět písečné břehy. V létě by to byly super plážičky....

Skály okolo hradu vypadají jak zkamenělé vojsko

Dunaj nebyl jen modrý, ale i křišťálově čistý

Lodě zde kotvící i plující mají trochu větší rozměry, než na jaké jsme zvyklí

z Vltavy nebo Labe. Pořádají se třeba víkendové plavby z Pasova do vídně, nebo až do Budapešti.

Právě tímhle krásným údolím.