.... naznačila, že z výletových fotografií už
dále nic nebude, a opět se začnou (ve velkém) objevovat fotky květů. Tak už si říkám, že začíná možná být ten blog tak trochu (možná i dost) monotématický. Kytky, kytky kytky.... občas nějaký ten výlet a pak zas kytky. Jenže co s tím. Na brzké stávání a focení na loukách jsem líná, ano, miluju spánek. Navíc nějaké pěkné louky z výhledy do hezké krajiny tu nejsou. Veškerým výhledům tu totiž vévodí dráha a vše s ní spojené. Jinak jsme tu v údolí, a když vylezu na nějaký kopec, zas se objeví pro změnu nic moc neříkající město bez jakékoli pohledné dominanty.
Portréty jsou věc na kterou nemám ani trpělivost ani fantazii. Protože jsem si tímhle focením nedávno sama prošla na vlastní kůži, vidím co všechno takový portrétní fotograf musí umět. A to já fakt neumím. Takže mi prostě zas zbývají ty květinové modelky a modelové kteří jsou trpělivý, nemají žádné manýry, neodmlouvají a stojí v klidu. No pokud tedy nezačne v tom nejméně vhodném okamžiku foukat vítr....
Začnu těmi, které jsem fotila v květnu. A to moje rododenrony. O jeden jsem přišla, jeden letos nekvetl, jeden se opravdu pochlapil a jeden je nová akvizice. A to právě tenhle fialový ....
Tenhle krasavec na zahradě sídlí už třetím rokem. Je to při rozkvétání takový chameleon. Poupata jsou až neonově růžová ale když začne kvést má takovouhle krásnou smetanovou barvu. Neroste moc do výšky, spíš se drží při zemi a rozkládá se do šířky. Letos jsem ho zakomponovala do nového záhonu, takže až se ukáže nějaká akce na mulčovací kůru, dostane hezčí rámec než jen černou textílii....
V červnu jsem fotila eremurus, letos měl dva květy na jedné rostlině. Snad příští rok vykvetou i zbylé dvě. Když kvete je v obležení včel
Modrá jirnice už asi definitivně našla své místo kde jí to svědčí, rok co rok krásně kvete, trs se zvětšuje a občas už najdu na záhonu i nový semenáček. Teď ještě sehnat i bílou
Koncem června, když jsem přijela na dovolenou na chatu jsem toho moc kvetoucího na zahradě neměla, buď už bylo odkvetlo nebo teprve začínalo kvést
Myslím, že na fotky květin se člověk rád podívá. Ano, je nás mnoho, kdo přiblíží foťák ke kdejakému květu. A každý ho vidí jinak, byť se to někdy nezdá, ale přes to je každá fotka jiná. Postě fotkou kytky nezarmoutíš :-)
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka
Když to takhle hezky zdůvodníš .... ;-) Tak dík!
VymazatKrásné, Vendy! Opravdu potěch a oka.
OdpovědětVymazatPřeji příjemný den. Helena
Děkuju moc!
VymazatNádherné.Květiny se neokoukají a u tebe vůbec ne.Fotiš je nějak,vždy zaujmou.
OdpovědětVymazatMěj hezký nový týden
Jo, pochopila jsem co chtěl básník říci :D. No snažím se je fotit jinak, tíhnu spíš k detailům, než k celku, ale když stojí za to, tak ho samozřejmě taky cvaknu.
VymazatFotíš je jinak
OdpovědětVymazatKvěty vždy zaujmou a potěší. Přeji ti krásné letní dny a užívej si sluníčka.
OdpovědětVymazatDíky. No letní dny jsou takový divný, celý dny se zatahuje, pak zas svítí zase zatahuje a ve finále nic. Kdyby aspoň zapršelo, když už se ty mraky honí. Takže si moc sluníčko neužívám....
VymazatVendy, opět nádherné fotky a květiny rozhodně v tvém podání neomrzí. Měj pohodový den.
OdpovědětVymazatDěkuju moc!
VymazatKvěty mají své kouzlo a nikdy nezklamou. Kdybychom se k nim neměli vracet, nepotřebujeme ani zahrádku.
OdpovědětVymazatJá je mám hlavně jako takovou vatu mezi focením i něčeho jiného ;-)
Vymazat