18 září 2020

Uvědomila jsem si....



.... že jsem neukázala pár fotografií,

 které vznikly z autobusu při cestě do a z Příbrami. Jsou to fotky pozůstatků dlouholeté důlní činnosti, obzvlášť pak pozůstatky šachet z dolů, kde se těžil uran. Příbram spolu s Jáchymovem byly dvě největší lokality v naší zemi, kde se uran těžil a navíc se staly nechvalně známými svými lágry, které zde vznikly a kde byla komunisty po procesech v padesátých letech vězněná elita českého národa. 

Když jedete autobusem zastaví na zastávce Bytíz. Dnes to něco řekne jen nemnoha lidem, možná ještě příslušníkům rodin, jejichž někteří členové měli pletky se zákonem, ale v padesátých letech to bylo obávané místo pro všechny, kdo se vzepřeli komunistické ideologii, či se provinili tím, že za války bojovali za naší svobodu i svobodu Evropy na špatné světové straně. Tedy ne na Východě, ale na Západě. Tzv. Zápaďáci také tvořili velké procento zde vězněných, jen tu a tam se našel i nějaký vrah či defraudant s vysokým trestem.

Lágr Bytíz vznikl v roce 1953 a hned se stal největším uranovým lágrem, s 1890 odsouzenými, povětšinou politickými vězni. Dříve byl zde na Příbramsku jiný lágr pro politické, a to lágr Vojna, stojící na úpatí stejnojmenného vrchu, nedaleko od obce Bytíz. Dodnes se zachoval ve své původní podobě z doby vzniku, a to bylo v letech 47 - 49 kdy jej stavěli němečtí váleční zajatci jako pracovní tábor. Když ale na přelomu 40. a 50. let byli němečtí zajatci odsunutí do Německa, tábor se vyprázdnil. Ale ne nadlouho. Po komunistickém puči v roce 48 sem začali odvážet všechny kdo byli novému režimu nepohodlní. Vznikl tak největší tábor nucených prací v souvislosti s těžbou uranu v Československu. V roce 51 už měl přes 750 vězňů.

V roce 51 se také změnil status lágru, z tábora nucených prací se stal Nápravně pracovní tábor, což bylo vězeňské zařízení. Na Vojnu tak byli umisťováni všichni odsouzení ve vykonstruovaných procesech, většinou za vlastizradu s deseti a víceletými tresty. V roce 56 měla Vojna už 1517 vězňů. Proto už v roce 53 vznikl druhý lágr, Bytíz.

Sem byl po amnestii v roce 61 přesunut zbytek vězňů z Vojny, která následně v roce 64 ukončila činnost. Až do roku 2000 jej využívala česká armáda. Později zde vznikl Památník obětí komunismu. Jeho podobu si můžete připomenout v seriálu Zdivočelá země, ostatně sám autor knižní předlohy,Jiří Stránský, si prošel oběma příbramskými lágry.

Na rozdíl od Vojny, z původního Bytízu se nezachovalo nic. V roce 62 se díky důlní činnosti propadla část tábora a zbytek byl zrušen a nedaleko byl postaven nový, který sice v jiné podobě slouží dosud. Je zde totiž Věznice Příbram. Takže se osud totalitního komunistického vězeňského lágru uzavřel v kruhu ... 

V Příbrami tak najdete nejen krásný poutní barokní areál, ale i mnohem smutnější a temnější areál, s nímž se možná někteří obyvatelé areálu prvního měli čest seznámit osobně. A na hodně dlouhou dobu. Takže Příbram skrývá v sobě dvě tváře dějin naší země, jak ty osvícené tak ty mnohem smutnější a krutější ....

Těžní věž bývalé šachty Bytíz. Autobusová zastávka je hned u ní. Od ní se také jde dál pěšky do areálu věznice, která je za haldou kousek od těžní věže. Tahle těžní věž je také první, co zdálky na dálnici z Příbrami vidíte.




Další bývalá těžní věž je jen o jednu zastávku dál. Celá důlní činnost se tu připomíná jmény zastávek. Šachta 21, šachta 16 ...



Důlní činnost už byla na Příbramsku pozastavena, a většinu z těch dolů, které se zachovaly, spravuje Hornické muzeum Příbram, které je největším svého druhu. Zdejší doly jsou častým cílem turistů ...

17 komentářů:

  1. Ty "nápravně výchovné" tábory byly skoro jako koncentrační tábory, ale Švandrlíkovými Černými barony i Škvoreckého Tankovým praporem se všechno převedlo do polohy boje s hlupáky v nadřízených funkcích, který bylo jen třeba nějak přežít a bokem se tomu můžeme smát. Ale tehdy šlo o zdraví a v uranových dolech i o život.
    Ale věže působí zajímavě, jako muzeum těžkých časů, vypadají trochu jako rozhledny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlavně, Černí baroni byli na prezenční vojenské službě, oni sice byli političtí, ale ne vězni. To bylo úplně něco jiného než MUKLové v těhle lágrech. Tyhle tábory s tou selankou v Černých baronech neměly vůbec nic společného....

      Vymazat
    2. Jednak, vojna není Alcatraz, a kromě toho v doslovu k Baronum Švandrlík píše, že se vyhýbal jako autor humoristickeho románu lidským tragédiim...Ty se tykali zejména vojáků se závaznými zdravotními potížemi, kteří zřejmě z politických důvodů nedostali "modrou" a museli narušovat k těmto útvaru..

      Vymazat
  2. Vendy, kolem věže jezdím, ale do muzea jsem se ještě nepodívala. Děkuji za tyto informace, o lágru jsem nevěděla.
    Přeji hezký víkend. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. On ten lágr a dnešní věznice byl a je za tou velkou haldou která je hned vedle silnice na Strakonice

      Vymazat
  3. Vendy, děkuji za fotky a hlavně všechny informace. Tyhle hrůzy by se měly stále připomínat, aby se na ně náhodou nezapomnělo.
    Přeji hezkou sobotu, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měly, to určitě. Jenže bohužel jsou struktury stále velmi činné, kterým se hodí aby se na tohle všechno zapomnělo. Já přes celou krutost první třetiny knihy miluju tu Stránského Zdivočelou zemi a moc ráda jsem se dívala i na ten seriál. Jen bohužel na tu část než tam došli k roku 68. Ta kniha a to co se natočilo se úplně rozešlo. Nevím co k tomu JS vedlo, že napsal ten scénář tak jak ho napsal, ale zničilo to úplně poselství té knihy tak jak byla napsaná.

      Vymazat
  4. V Příbrami toho, myslím, zbylo k připomínání o dost víc než na Jáchymovsku, které jsem procházel při pátrání po tamních stopách mého "velezrádného" dědečka. Na Vojnu se budu muset někdy vypravit, ale skousávám to obtížně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. je pravda že Vojna je tuším jediný zachovaný lágr z padesátých let u nás. nevím jestli na tom Jáchymovsku nějaký jiný je. Do těhle pekelnách míst je ještě nutné započítat Leopoldov, i tam byla zavřena v padesátých letech velká část politických a hodně kněží. Mám tak trochu v plánu se tam teď podívat na ten svatováclavský víkend. Jenže.... nějak se to začíná zamotávat s kokotvirem, Příbram se dostala spolu s celým Středočeským krajem do hledáčku téhle potvory a tak se mi nechce dráždit hada bosou nohou. Navíc nevím jak se autobusem k té Vojně dostat. To musím ještě vypátrat. Takže to, že jsem dostala jen minimum peněz ve výplatě je asi nějaké varování abych tam nejezdila.

      Vymazat
  5. Vendy, fotky z autobusu výšky dobře. Já po zkušenostech s jedním podobným mistrem raději na taková místa nechodím. Celá ta historie působí depresivně. Ano mělo by se více o tom všem mluvit, ale mám takový dojem, že bychom poslouchali zase jen my, generace těsně po událostech nebo která to prožila a mladé by to vůbec nezajímalo. To uz je pro ně historie minulého století. Nevím, co se dnes učí o této době ve školách.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě. Návštěvy takových míst by měly být ve školních osnovách a povinné. Já bych nedala třeba Osvětim. Tady to není asi až tak náročné na psychiku, i když veselé to taky asi není....

      Vymazat
  6. Zaujalo mě to překrásné nebe, které lhostejně pohlíží na všechno, co se odehrává pod ním, ať je to kouzlení přírody, nebo krutost a hloupost člověka.

    OdpovědětVymazat
  7. Oni tam byli nejen že západní, ale i z východní fronty... Znal jsem člověka, který bojoval na Dukle, a skončil v ursnovych dolech v lsgru... Přežil to, snad byl v šedesátých letech i rehsbilitovsna následky se ukázali až po mnoha letech...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je možné, nicméně těch západních letců a vojáků tam bylo o mnoho víc než těch z východních front. Ti spíš měli velkou šanci skončit zavlečení v ruských gulazích.

      Vymazat
  8. Víš, že mi ty souvislosti dříve nedošly? A Příbram jsem "znala". Ale právě jako hornické město a Svatou Horu. Až jak jsem četla, tak mě právě napadla Zdivočelá země, kterou jsi pak i uvedla. Člověk si prostě některé věci neuvědomí a zapomíná...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ti nevím, kdy jsem poprvé zaregistrovala že byly v Příbrami lágry, ale určitě už to bylo někdy mnohem, mnohem dřív než jsem četla nebo viděla Zdivočelou zemi. Mimochodem tu knihu, i když je to hodně depresivní téma, miluju.

      Vymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....