Vzhůru do komory! .....

.... ovšem že ne do té kterou máme většinou doma, plnou věcí které nepotřebujeme, úklidových věcí nebo potravin, ale do komory zvané Solná. Má to sice přes tu sůl s jídlem spojitost, ale to je tak vše. Solná komora ( Salzkammergut) je  oblast ve středním Rakousku zahrnující spolkové země Salzbursko, Horní Rakousy a Štýrsko. Díky pradávné tektonické činnosti, je její reliéf tvořen 80 většími či menšími jezery a ohraničen  ze tří stran mohutnými horskými masívy Totes Gebirge, Dachstein a Tenngebirge, Bertechtgadenské Alpy a na čtvrté přechází v Předalpí. Osu tvoří řeka Traun která napájí jedno z největších jezer Solné komory Traunsee.  Úchvatné scenérie hor spadajících až do jezer pod nimi dokonce způsobily, že v roce 1991 byla část okolo Dachsteinu a Hallstattu zařazena do Světového dědictví UNESCO. A právě do této části vás ode dneška po pár dalších dnů chci pozvat.

Že cesta nebude zrovna krátká svědčil odjezd o půl jedné v noci a první zastávka byla o půl deváté kousek za Salzburkem. Tudíž spánku velký nedostatek, a pohodlí taky nic moc, ale to je prostě v autobusu dané. A co hůř, počasí ač východ slunce nás namlsal, bylo chvílemi takové, že by psa nevyhnal. Lijavec, sníh s deštěm, zas lijavec .... na výlet věnovaný hlavně courání opravdu to nejlepší. 

A to jsem byla optimista a nevzala si deštník! Mám kapucu, tak na co .... naštěstí jen jedna zastávka a to krátká byla deštěm provázená, pak se počasí jakž takž umoudřilo. Vzhledem k tomu, že tentokrát se mnou jela dcera a té jsem přepustila místo u okna jsem seděla na nevýhodném místě do uličky tak žádné focení během cesty nebylo.

Pokaždé, když jedu směrem na Salcburk, vždy mne překvapí ten rychlý nástup vysokých zubatých alpských štítů. Z roviny najednou přímo v horách. A žádných krtinách, hned rovnou v dvoutisícovkách... a ty nás provázely celou cestu. Od Salzburku, přes cestu okolo jezera Traunsee, Bad Ischl, Hallstatt až k dalšímu jezeru Wolfgangsee a městu Sant Wolfgang a samozřejmě i po cestě zpět. Jejich krása bere dech a tak i dcera díky tomu přestávala chvílemi se svým brbláním a mrmláním a jen se tiše kochala ....

První zastávka po noci a sedmi hodinách jízdy byla kousek za Salzburkem na jedné z benzínek. Bylo to po východu slunce, kdy to tak ještě vypadalo že by počasí mohlo být i docela pěkné. Jenže než jsme se všichni vrátili do autobusu z čůrací přestávky, zatáhlo se a po odjezdu nás začal pronásledovat lijavec

První zastávkou z itineráře výletu bylo městečko Bad Ischl. Jak již napovídá jeho jméno, jedná se o město lázeňské. Leží na soutoku řek Traun a Ischl na rozhraní Solné komory a Hornorakouského pohoří. Protože jsme v Solné komoře, tak i lázně (ostatně všechny v této oblasti) jsou solné. Největší popularity dosáhly v 19. století kdy se zde zabydlela císařská rodina. Arcivévodkyně Žofie se zde léčila na neplodnost a tak se jí tu zalíbilo, že tu koupila vilu. A tak začala tradice letních pobytů císařské rodiny. Když se zde zasnoubil František Josef I. s Alžbětou Bavorskou (Sisi) vilu nechala Žofie  přestavět do tvaru písmena E na počest nové císařovny (Elisabeth) a věnovala jí novomanželům jako svatební dar. Mimo jiné zde také bylo sepsáno vyhlášení války Srbsku a známé prohlášení "Mým národům". Císař jsem jezdil každý rok až do své smrti. A to dokonce i se svou milenkou, divadelní herečkou Kateřinou Schrattovou. Není bez zajímavosti, že mu jí vybrala sama Sisi... 

Jak vidíte, tady ještě pršelo s občasným plácnutím sněhové vločky, takže se bohužel nedalo trochu projít po krásném šedesátihektarovém anglickém parku. Spíš jsme si všichni zalezli do přízemí, které je jediné volně přístupné. Jinak samozřejmě se po vile provádí. Zajímavostí je, že dodnes patří Habsburkům. Současným majitelem je arcivévoda Markus Habsbursko - Lotrinský

Ve vstupní hale je výstava loveckých trofejí jak císařovny Sisi, tak jejího manžela. Vášeň pro lov je pro Habsburky typický. V případě Františka d´Este to byla přímo posedlost, jak dosvědčují sbírky na zámku Konopiště

Jak je známo, byla Sisi velká sportovkyně a stejně tak pohybu holdoval i císař. Jeho koníčkem bylo otužování a tak dal na druhé straně řeky Traun hned proti vile zřídit velký plavecký bazén a plaveckou školu. Tohle je pohled na Kaiservilu z města. Jo, a z toho bazénu je dnes velké koupaliště 😉

To je pro dnešek vše, z Bad Ischlu jsem vám ukázala hlavní náplň krátké zhruba třičtvrtěhodinové procházky a zítra se trochu městem projdeme. Bylo to opravdu jen letem světem, bohužel předem zakoupené a rezervované prohlídky a plavby udávaly časový rozvrh, a tak na zajímavá místa nám zbývalo jen málo času ...