.... jsem blíže viděla poprvé před šesti lety, a dost mi bylo líto v jakém stavu se nachází. Ostatně článek si můžete přečíst tady "Hrad Vargač". Tehdy mi do komentů napsal jeden dobříšský obyvatel jak to doopravdy z hradem a jeho opravou je. Je stále v soukromých rukách, a i když to jde pomalu, asi se tu něco děje. Tedy co je určitě nového, jsou okna po celé budově. A že jich je požehnaně. Ono největším problémem celé rekonstrukce jsou velice necitlivé zásahy do uspořádání budovy, z doby kdy sloužil jako ubytovna z jeho síní byly udělány pokoje pro šičky rukavic ve zdejších rukavičkářských závodech (mimochodem moje maminka se později vyučila rukavičkářkou a šila jak pro pražské družstvo rukavičkářů, tak i pro RZ Dobříš) . Tehdy se prostě vysoké síně rozdělily betonovými stropy na dvě nižší patra. Místnosti které se vůbec nevyužívaly se jednoduše zabetonovaly celé. Skvělá ukázka přístupu k památkám....
Takže doufám, že majitele neopustí síly a elán, ale hlavně finance, a podaří se mu vrátit hradu nový život. Dneska se na něj podíváme hlavně od vody, i když pár prvních snímků je dokumentačních co se (ne)změnilo. Jo, a mimochodem, ten dobrman tam stále stráží a stále ječí jak blázen ....
Tady v okně je vidět jak "šikovně" se rozdělily místnosti na více pater. V úrovni rozdělení okna je vidět betonový překlad tvořící podlahu
Celá budova už má nová okna, což při tom počtu oknu muselo být sakra vydání
Poslední fotka je mobilem, tudíž nemá až takovou kvalitu...
Zítra nás čeká pár náladovek ze střední části parku a těmi se také s podzimní Dobříší rozloučíme. Druhý výlet bude na Skalku, a tím skončím můj poslední víkend na chatě. Počítám, že tam už nepojedu, leda by bylo nějaké lepší počasí. Tím také za chvíli nastane problém, protože jsem čekala, že teď naplním archív novými fotkami z podzimního setkání s Blondí a Padesátkou z návštěvy výstavy orchidejí. Nekonalo se, takže nová fota nejsou ...
Nikdy jsem tady nebyla, tak jsem se ráda podívala na Tvoje fotky. Ty s odrazem ve vodě jsou tedy nádherné. To bude zřejmě ještě fuška pro majitele dát hradu takový kabát, který mu patří a bude mu slušet. Takhle rozpůlit místnosti - hmmm to tady kroutím neuvěřitelně hlavou.
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka
Dobříš jako taková, je malé město, ale zas na to jak je malé má spoustu zajímavých památek. A to jsem ještě nenavštívila místní židovský hřbitov, což bude další cíl. Za socíku byl přístup k památkám a hlavně k těm zkonfiskovaným v roce 48 velmi krutý. A vlastně stát na ně prdí i dnes.Co se vrátilo původním šlechtickým majitelům bylo devastované lety různých nájemců a oni to dnes dávají dohromady. Větší štěstí měly památky které se ukazovaly veřejnosti, a byly pod státní správou, i když i ony, jako třeba Lednicko-Valtický areál také málem byly zbourány. A takových památek jako je Vargač je po naší zemi stovky. Chátrají kvůli různým vykukům a developerům, díky nezájmu krajů a státu....Dobříš měla obrovské štěstí, že tam nacpali české spisovatele a tak se zachovala ve své podobě.
VymazatNázev hradu je opravdu zvláštní...
OdpovědětVymazatVargač bylo jméno původní osady z dob Přemysla Otakara, tady na tom ostrohu co je ten hrad bylo první osídlení.
VymazatDíky Tobě jsem zase poznala zajímavé místo. Snad bude mít majitel dostatek finančních prostředků, aby zámek zachránil. Některé zásahy v minulých dobách byly hodně necitlivé nebo se památky nechaly chátrat.
OdpovědětVymazatTy fotky s odrazem ve vodě jsou krásné.:)
To já taky doufám. Každá památka by měla zůstat zachovaná dál...
VymazatDržím zvelebitelům palce; tohle nebývá zrovna výdělečný podnik.
OdpovědětVymazatTo já taky. Měla jsem najít odvahu a poprosit paní co tam vykládala nákup jestli by mě to vevnitř neukázala. Tak třeba příště. Zatím se za těch šest let moc nepostoupilo, možná třeba vevnitř....
VymazatŽe se místnosti rozdělí příčkou na 2 menší, znám, ale předěl novou podlahou je opravdu pozoruhodný nápad jak zvětšit podlahovou plochu :).
OdpovědětVymazatV tomto stavu si nedovedu představit, kolik bude rekonstrukce stát.
Za socíku mívali běžně takové "zajímavé " nápady. Hlavně v zabavených památkách. Já sama jsem zvědavá jestli se to majiteli vůbec kdy podaří.
VymazatNa tak ono se nepřistupovalo k těm památkám ke všem takto necitlivě. V Červené Lhotě nám průvodce říkal, že byly objekty rozděleny podle tehdejšího stavu do tří kategorií. První byla nabídnuta hned jako prihlídková široké veřejnosti, další kategorie byly školy a tou třetí sklady a někde i prasečáky, což byly většinou vesnické zámečky a tvrze. Třeba hrad Veveří patřil Vysoké škole lesnické a byl také totálně zabetonován. Beton nedovolil původnímu zdivu dýchat a tak nyní ty rekonstrukce narážejí na velké problémy a já držím palce všem, které se podaří zachránit. Jak Český Rudolec, Uherčice....... a spousta dalších.
OdpovědětVymazatTěch památek které měli tu exkluzivitu pro stát bylo podstatně míň než těch zbylých, které buď už nejsou, nebo chátrají, případně byly takhle prapodivně upraveny. To že v památce sídlila škola či učňák neznamená že nebyly nenávratně zničené, ty přestavby byly vždy velmi necitlivé. Stačí se podívat na ten dokument Modrá krev. Tam se člověku otvírá kudla v kapse jak byly za socíku ty zámky ničené. A to v nich "jen" sídlily školy, domovy důchodců, zdravotní střediska apod. O armádě už se vůbec nezmiňuji....
VymazatNaštěstí díky buď původním šlechtickým majitelům, nebo fandům kterým není osud památek lhostejný už se pár zámků, hradů nebo zřícenin podařilo zrekonstruovat nebo alespoň zakonzervovat a zabránit úplnému zmaru. To je případ třeba Nových Hradů, zámku v Potštejně a jiných.
Vymazat