Další stavební skvosty ....

Divadelní náměstí skrývá tři skvosty. Semperovu (Semperopera) drážďanskou operu, katedrálu Nejsvětější Trojice (Hofkirche) a světově proslulou Drážďanskou galerii, která náměstí uzavírá a zároveň navazuje na Rezidenční zámek a je součástí komplexu Zwinger. Galerie i když byla taktéž velmi poničena naštěstí o své výstavní klenoty nepřišla, tentokrát díky hrabivosti Göringa a jiných nacistických pohlavárů. Ti jak známo loupili po celé Evropě umělecká díla a dobře je schovávali a díky tomu se většina jejich lupu zachovala a mohla se opět navrátit do všemožných galerií.

Průchodem v ní projdeme do areálu Zwingeru, který je po Hofkirche nejznámější drážďanskou památkou. To co dnes tento areál tvoří mělo být jen nádvoří velkolepého zámku který chtěl August Silný postavit. Jen mu jaksi došly peníze a tak zůstalo jen u částečně splněného snu. Galerie se skládá ze Semperovy budovy (ta uzavírá náměstí) kde je umístěná expozice starých mistrů, a v rohových pavilonech je Muzeum porcelánu a Matematicko - fyzikální kabinet. Zwinger dvakrát taktak unikl totálnímu zbourání, nejdříve ve 2. polovině 18. století a poté po únorovém bombardování roku 45. Je jen dobře že ani jednou se to nepodařilo.

Ještě detail na Semperopera

Katedrála Nejsvětější Trojice je největší barokní katedrálou v Německu

A jsme na nádvoří Zwingeru

Opět jeden záběr z netu. Vpravo je budova Semperovy galerie, která uzavřela v roce 1854 komplex Zwingeru. Do té doby byla tato severní část otevřená k Divadelnímu náměstí a Labi. Inspirace Ludvíkovými Versailles je více než zřejmá

Boční pavilony. Na jednom z nich je zvonkohra z míšeňského porcelánu, stejně jako v Míšni na kostele Frauenkirche. V tomto pavilonu je také Muzeum porcelánu

V tomto protilehlém je Matematicko - fyzikální kabinet

Kronentor s erbem Augusta II. Silného

Průchodem pod zvonkohrou pokračujeme dále směrem k Neumarkt podél Královské zdi. Na ní jsou z porcelánových kachliček vyobrazení všech saských vládců od jedenáctého do osmnáctého století. Na znovuobnoveném náměstí stojí jedna z nejznámějších budov, která dlouhá léta byla symbolem bolesti a utrpení, které přináší válka civilnímu obyvatelstvu. Nejvýznamnější protestantská sakrální stavba v Německu, kostel Frauenkirche ( tak se totiž jmenují v Němcích všechny kostely zasvěcené Panně Marii) s charakteristickou kupolí ve tvaru kamenného zvonu. Ten se skoro celý zřítil 15.2.45 při náletu a až do druhé půlky devadesátých let minulého století jeho trosky na volném prostranství byly jako působivé memento a protiválečný památník. Nejdříve se uvažovalo o jejich stržení a vystavění památníku obětem válečných útrap, ale nakonec se díky sbírce z celého světa kostel postavil v původní podobě znovu. V roce 2005 byl znovuvysvěcen. Zároveň okolo něj bylo v původní podobě vybudováno i náměstí a dnes tvoří opět jedno krásné seskupení proslulých budov a paláců. A tady, na Neumarktu, tváří k této nádherné stavbě v zahrádce jedné příjemné hospůdky jsme náš výlet také uzavřeli.....

Ti kdo z vás jezdili do Drážďan na vánoční "rabovací" zájezdy si určitě ještě kostel pamatujete v této podobě. Ostatně i já a pamatuji si, jak na mne velmi ty trosky zapůsobily....

A takhle vypadá dnes. Poslední dva stavební prvky na kopuli, lucerna a kříž mají svou zajímavou historii. Zlatý kříž na lucerně vytvořil syn anglického letce Smithe, který v únoru Drážďany bombardoval a vznikl ze sbírky v Anglii jako omluva za tento akt, a na lucernu vznikla stejným způsobem sbírka v Americe, také za přispění rodinných příslušníků pilotů kteří se náletů účastnili. 

Samozřejmě že nesmím zapomenout na můj pivní výletový průzkum. Co mne dost překvapilo, že v bývalé východní části je ve velmi velké oblibě pivo z Krušovic. Já volila tradiční německé.

A nedá mi ještě ukázat jednu zajímavou stavbu, kolem které jsme jeli. Ačkoli vypadá tak jak vypadá, není to to, na co vypadá...

Tedy, není to mešita, ale bývalá továrna na cigarety. Za to, jak vypadá vděčí nařízení z počátku 20. století, že v centru Drážďan nesmí stát žádná tovární budova která by byla jako tovární rozpoznatelná. A protože továrník Zietz chtěl postavit továrnu v dosahu železnice, a jelikož tato jde poblíž centra, vznikla továrna v podobě mešity, protože tabák dovážel tehdy z okolí města Yenidze v Řecku které tehdy bylo pod osmansko - tureckou nadvládou. I když nevypadala jako továrna, zvedla se proti ní v, z velké části barokních Drážďan, velká vlna nevole. Za války též byla velmi zle poškozena, ale nakonec i ona byla obnovena v původní podobě. Dnes jsou zde administrativní i kulturní centra, v kupoli i restaurace a nejvýše položená pivní zahrada Drážďan. 

Když se tak člověk dívá dnes na fotky, jak vypadalo město bezprostředně po náletech, jak vypadaly jeho architektonické skvosty a jak se jim navrátila původní podoba a dnes vám vůbec nepřijde, že se díváte na vrcholné baroko staré 80 a méně let. A dává to  naději, že stejně to zvládne i Notre Damme. I když v obou případech historické škody jsou nenahraditelné....