Jak se dělá ....

..... ta porcelánová krása? To se máte šanci podívat buď při dni otevřených dveří anebo omezeně v ukázkových místnostech manufaktury. Jak vzniká křehký šálek nebo hlavička anděla, jak dostanou svou krásnou kobaltovou výzdobu, jak vznikají jemné kresby na talířích .... 

Ve všem máte možnost nahlédnout pod ruce zdejších odborníků a kochat se tou nesmírnou šikovností. Já se pokusila alespoň něco z jejich umu zachytit, když se mi podařilo chytit správný flek a tak se můžete podívat alespoň zprostředkovaně.

Základem všeho je uňahňání porcelánové hmoty, kdy se mísí coldický jíl (druh kaolínu) s vápenatým alabastrem a křemičitým pískem. Najít ten správný poměr dalo míšeňským mistrům mnoho práce, ale nakonec se jim to v roce 1708 podařilo a vznikl tak tenký a průsvitný porcelán ne nepodobný tomu čínskému. (jo, jo... tenkrát ještě byla Čína synonymum pro ty nejkvalitnější výrobky)

Takže když je uňahňáno, materiál dostane do rukou vytáčeč (pozor, jeho náplní práce je vytáčet na hrnčířském kruhu, ne lidi. I když možná .... něco ze své práce si každý nosíme domů 😉. Na hrnčířském kruhu má čtyřdílnou formu, do které vloží jakousi vázičku ze surové porcelánové hmoty

Tady už jí vidíte ve formě

Po té začne vytáčet za pomoci měřítka konečný tvar. Měřítkem neustále kontroluje aby výrobek měl stejnou tloušťku stěn

Poté formu rozloží a vyndá z ní hotový tvar

K němu se pak vylisuje ouško a podnožka, které se pomocí porcelánové břečky k hrnečku přilepí. Tady na poličce vidíte jednotlivé kroky v hotových artefaktech. Navíc máte možnost vidět, o kolik se zmenší výrobek vypálením, které se provádí nadvakrát.

Stejně ve formách vznikají i hlavičky, ruce, těla, prostě všechno co se zde vyrábí (tahle hlavička byla to "nejlevnější" co se zde dalo koupit, "jen" patnáct éček

Tady se už můžete podívat na kompletaci jednotlivých dílů figury. Nejdříve se očistí a ořeže přebytečný materiál a švy vzniklé ve formě, doladí detaily záhybů látky a poté se začnou z jednotlivých komponentů skládat ruce

Takéhle krásné květy dokáží vytvořit lidské ruce. Ty se dělají opravdu v ruce, bez formy. Ta se používá jen na opravdu drobné detaily, jako třeba ta kvítka na sukni Saxonie, nebo maličkých břečťanových lístků na dozdobování

No a tady vidíte hotové výrobky. Zleva ještě nevypálené, pak vypálené poprvé a pak namalované a znovu vypálené. Jasně je vidět rozdíl mezi surovým výrobkem a výrobkem vypáleným. Pálením se ztratí 16 procent velikosti

A na malování se podíváme příště....