Svět podle Dandíka

V přístavu ...

Jelikož bylo do odjezdu lodi dost času, dokonce i na chvíli přestalo pršet a tím

pádem se i trochu oteplilo, šla jsem se trochu potoulat ještě tam kde jsem minule nebyla.

(Dnes už vím, že bych šla  ještě úplně někam jinam, ale pozdě bycha honit) Podívat

se totiž do uličky, kterou tvoří přední fronta doků pro lodě. Z té by jste vůbec

nepoznali, že to nejsou obytné domky, ale že tu odpočívají lodě brázdící hladinu

jezera. Ovšem když jsem došla až k nim, zastavila mne závora a dál to prostě nešlo.

Jít až k hotelu který se tyčí nad doky, na to nebyl už čas a tak jsem se otočila a 

šla zpátky se projít v klidu po hlavní (a jediné) třídě. Navíc jsem si chtěla koupit 

magnetku, abych si mohla dál rozšířit utěšeně se rozrůstající sbírku z navštívených

míst. Takže jsem šla tam a šla zpátky a zas začalo pršet a bylo potřeba se někde

schovat a nějak překlepat zbylý čas do odjezdu. Takže kde jinde než pod deštníkem

předzahrádky jedné z mnoha restaurací a při bavorském 

pivku. Vyšlo to tak akorát a mohlo se vyrazit dál ...

Ještě jedna z malých kačenek. Mezi normálními a lyskami, tu plove

vždy i pár ozdobných. Tohle bylo káče jedné z nich

Ještě lodní domečky, a ještě budou ...

Jezero má neuvěřitelnou barvu a křišťálově čistou vodu. Víc si o něm povíme příště

Další ukázky zdejší půvabné architektury 

Mimochodem na ty preclíky, na které je reklama u pravého kraje fotky, nakonec

taky došlo. Ale až na St. Bartolomä. Byl obrovský a skvělý!

Tahle partička v klasických bavorských oblečcích si udělala oslavu na lodi. Uprostřed

stál velký sud s pivem, na zádi seděl harmonikář, všichni svorně zpívali a jódlovali

a vůbec jim nevadilo, že v půlce cesty na jezeře začalo solidně pršet a pršelo jen

se lilo celou cestu, pobyt na poloostrově a i při zpáteční cestě. Nám. Oni zakotvili

 na rybářských slavnostech které na St.Bartolomä právě probíhaly....

Právě tenhle Malerwinkel, čili malířský wingl jak by se řeklo u nás, je to místo které

jsem nenavštívila a navšívit měla. Tam opravdu chodí malíři vysedávat a malovat

pohledy na jezero. A když ne malíři, tak fotografové. No jo, nechtělo se mi vytahovat

z batohu už tak promáchaný průvodce. Chyba Vávro, chyba ....

A zas ta Čarodějnice. Ale má pěkný nosík, že? 

Falkenstein. Jméno v českých dějinách ne zrovna s dobrou pověstí. Před jedenácti lety jsme

se na něm plavili. Teď čekal na jiné hosty

Všudypřítomná modrobílá kombinace, tvořící vlajku Svobodného státu Bavorsko.

Koupit jste si mohli cokoli. Od šál přes ponožky až po deštníky, vše v modrobílých 

kosočtvercích. Tak proč by nebyla i na poutači na Pivní zahradu ....

.... kde přišlo na řadu na ochutnání bavorské tmavé. Berchtesgadenské ...