Musaion, čili letohrádek Kinských ....

Není asi Pražáka, který by se školou povinně nenavštívil nějaké pražské muzeum.

A místo, o kterém dnes budu psát patří k těm, které možná až tak svou expozicí

nejsou pro školáky zrovna přitažlivé.

V Kinského zahradě totiž stojí jedna budova a v té se nachází Národopisné muzeum.

No řekněte sami, co je pro školáky ze stověžaté Prahy zajímavého na krojích a lidových

zvycích? A to, že stojí na tak krásném místě a stavba je sama o sobě úžasná se neřeší.

Oč zajímavější je takové Technické muzeum s letadly, ukázkou dolu a jinými

zajímavostmi, Národní s mamutem a velrybou nebo Náprstkovo s Indiány?

Ale dost školního vzpomínání a s odstupem let se spíš právě člověk věnuje místu samému.

Letohrádek vznikl na místě bývalé vinice, patřící klášteru v Plasích, a kterou zakoupila

v roce 1828 kněžna Růžena Kinská ( všimněte si starého českého jména, Růžena, to

zas tak časté ve vysokých šlechtických kruzích nebývalo, a odkazuje tak na dlouhou

ryze českou rodovou linii) jejíž syn Rudolf kníže Kinský zde nechal vystavět na nevyužívaných

pozemcích krásný klasicistní zámeček nesoucí všechny znaky pozdního klasicismu. Dórské

sloupy, portikus s terasou, tympanon s francouzskými okny a bílá fasáda. To vše je prací

vídeňského architekta Heinricha Kocha. Ovšem to nebylo všechno. Ke slovu se dostala

i architektura zahradní a Kinského zahrada patří mezi ty nejrozsáhlejší petřínské

zahrady. Větší je jen zahrada Seminářská, dříve patřící ke kostelu Panny Marie Vítězné

a k ní přiléhajícímu klášteru na pražském Újezdě. Zahrada je ohraničena Růžovým sadem a

zahradou Nebozízek. Vchází se do ní buď dole z náměstí Kinských, to potom vede cesta od letohrádku

nahorů až pod rozhlednu, anebo horním vchodem mezi Strahovskými kolejemi a to pak

obsáhne cestu okolo pravoslavného kostela sv. Michaela, pískovcových skalek a dolů

opět k letohrádku. Dříve k ní patřila i většinou hospodářská část, kterou ale

po tragické smrti Rudolfa, hraběte Kinského prodala jeho žena Vilemína, která v jeho

díle pokračovala, benediktinkám při přestavbě nedalekého kostela sv. Gabriela.

V roce 1914 byl vedle letohrádku postaven pomník herečky Hany Kvapilové

v jehož podstavci je urna s jejím popelem. Do zahrady byla později umístěna i dvě

dětská hřiště. Zajímavostí stavby bylo, že z terasy je v ranním slunci vidět na palác

Kinských, hlavní tehdejší sídlo rodiny. Expozice Národopisného muzea zde byla až

do roku 1986, kdy začala mnohaletá rekonstrukce letohrádku, která skončila v roce

2005 znovuzpřístupněním letohrádku veřejnosti. Letohrádek obdrže své druhé jméno

Musaion, tedy dům Múz ....

---

U letohrádku stojí i malá dřevěná zvonička původem ze Vsetínska. Je to jediný pozůstatek

z Národopisné výstavy z roku 1895. Stavby, které byly v Praze u této příležitosti vystavovány

byly repliky . Jenže bohužel díky místu kde byly postaveny a vystavovány (Stromovka, navíc

zátopová oblast) byly objekty postupně ničeny vlhkostí a následně likvidovány. Jedině zvonička

se podařila zachránit tím, že byla přenesena sem, k letohrádku, kde vzniklo v roce 1901

právě Národopisné museum, a kde o ní už přes sto let museum pečuje

Socha Hany Kvapilové