04 srpna 2016

Ptáčata .....




Po dvou týdnech každodenního ponocování
v hospodě a následné dost velké únavě, jsem se už těšila až
přijedou majitelé ze své dovolené, abych mohla alespoň na týden vypadnout i já.
Což se podařilo, a já vyrazila dvanáctého července zas na chatu. I když první tři
dny nebyly co se týče počadí zrovna ukázkové, ale to mi nějak nevadilo, protože
se mi podařilo něco, co už hodně dlouho ne. Vzbudit se ráno, dát si kávu a zas
usnout a vzbudit se na čas té mojí druhé, tudíž kolem poledne. Bylo vidět, že
jsem byla opravdu utahaná a hlavně nedospalá. Navíc čtvrtek celý propršel,
takže se nedalo ani nic pořádně dělat nebo jít na procházku.
Ale pak už se počasí umoudřilo a já se mohla dát do práce jak na zahradě,
tak vyrážet na výlety.
Jedno ráno mne ale neustále pronásledovalo dosti hlasité pípání a když jsem hledala
jeho zdroj, zjistila jsem, že se mi na zábradlí u lodžie usadila dvě ptáčata která se učila
lítat a rodiče je tam lítali krmit.( Ostatně člověk si musel dávat hodně bacha kam šlape,
protože jsem se trefila do týdne, kdy z hnízd vylétala snad všechna ptáčata v okolí
a tak skákala po zemi jak blechy). Vzala jsem tedy teleobjektiv a fotila za oknem
ty mrňousky jak se krmili a dožadovali pozornosti rodičů.....

Fotky jsou dost proti světlému pozadí a navíc přes sklo, takže nejsou úplně super....


My dvě malé chudinky .....


..... bez tatínka maminky. Kde sakra jsou?


Hlad máme veliký


A nikdo nám nic nepřinese. Ba co víc, ještě nám nadává.....


Mamí, mamí.....já, já!


Sakra, zas jsem nebyl dost rychlej!


Proč si to nedala mě? Nepiskuj, brácha je menší....


Jenže já mám hlááááád!!!!


Héč, koukej jaký mám pěkný křídla....


Když jsem seděla v pokoji dole, všimla jsem si drozdů, kteří lítali
do břečťanu u okna v pravidelných intervalech, tak jsem si okno otevřela
a hned vedle něj bylo hnízdo kde se krčily dvě další ptáčata


Při cestě po hrázi rybníka jsem si všimla těchto prcků, kteří se krčili
u stavidla



Tohle už ptáče nebylo, potkala jsem ho na začátku výletu, ale i na zpáteční cestě.
byť nějakých deset kilometrů jinde. Jedná se o Ťuhýka obecného.



20 komentářů:

  1. Pěkné "úlovky" foťákem.....

    OdpovědětVymazat
  2. Páááááni, to je nádhera, Vendy!

    OdpovědětVymazat
  3. Skvělá dokumentace, dobře jsi to doplnila i komentáři. Já takhle viděla jen holoubátka u nás ve světlíku, přítelovi na parapetu ale vyrůstaly poštolky

    OdpovědětVymazat
  4. Jé, to je pěkné a príma komentář   

    OdpovědětVymazat
  5. Krásná reportáž z krmení mrňat. Roztomilé a ten ťuhýk je nádherný ptáček. Sestavila jsi to moc hezky.

    OdpovědětVymazat
  6. Dobrá reportáž! Nechceš se prosadit v kategorii ptačí foodblog?

    OdpovědětVymazat
  7. [8]:Teď nevím jestli máš na mysli foodblog s pochoutkami z ptáčků, nebo foodblog pro ptáčky

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Ale toho rachotu ptačího! Takový mrňky a jak řvaly!

    OdpovědětVymazat
  9. [9]: Je vidět, že blog bude obsahovat minimálně dvě rubriky .

    OdpovědětVymazat
  10. [6]: A to ještě jsem nestihla nafotit sejkorky a rehky, ty tam taky měli všude mladý a pištěly kolem dokola ....

    OdpovědětVymazat
  11. [4]: Tak tahle várka už byla odrostlá, ale jeden rok jsem opravdu mohla sledovat v přímém přenosu ty samé ptáčky jak se líhnou z vajíček a celý ten přerod s příšerky v roztomilého ptáčka. Měli hnízdo

    OdpovědětVymazat
  12. [3]: To byla opravdu náhoda. Kdyby mne nezačalo tak trochu vytáčet to monotónní pípání tak bych nečučela co a odkud to je, a nenafotila to Je to tam havaj, to jo, ale vždycky bohužel až moc krátká.

    OdpovědětVymazat
  13. [10]: Ty jseš kruťák!   

    OdpovědětVymazat
  14. úplně stejné jako u nás, akorát já byl vždy bez foťáku....

    OdpovědětVymazat
  15. [15]: Všechno pěkné vždycky strašně brzy skončí, Vendy.

    OdpovědětVymazat
  16. No, to se ti povedlo. Skvělá reportáž z ptačí říše.

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....