Asi zvláštní spojení žirafy v lese s TT. Ale jen na první pohled.
Včera mne docela zvedla ze židle anketa mezi dětmi na základních školách.
Redaktoři se ptali dětí z prvního stupně i starších na velmi jednoduché otázky.
Velmi jednoduché, ale odpovědi byly hodně tristní.
Otázky zněly: 1) Žije v českých lesích žirafa?
2) Jak se nazývá plod dubu
3) Patří jasan mezi jehličnany?
4) Víte jak vypadá šiška?
A víte jaký byl výsledek? Z deseti dotázaných odpovědělo deset správně pouze
na tu první. Na ostatní otázky odpovídali docela svorně ÉÉÉÉÉÉÉ ..... CHMMMMMMM.....
NÓÓÓÓÓ......
Teď mi tedy vysvětlete kde je chyba, když se zjistí že 20 % dětí NIKDY! nebylo v lese.
OSM z deseti dotázáných dětí NEVÍ jak vypadá a co je šiška !!
DEVĚT z deseti dětí NEVÍ že plodem dubu je žalud !!!
TŘI z deseti dětí VĚDĚLO že jasan nepatří mezi jehličnany.
A tady se tak dostávám k tomu TT. Pokud děti berou ve škole přírodopis
stylem "Ale mě to nezajímá! ", nedivím se že to vypadá tak jak to vypadá.
Pokud na otázku dítěte jestli by si nemohli udělat výlet do lesa odpoví
rodiče"!Ale to mě nezajímá ! ", může se stát že další generace budou vědět
ještě míň než vědí ty dnešní.
Pokud budou i na další zvídavé otázky odpovídat stejným způsobem, není
se pak čemu divit když děti v mateřských školách věří že krávy jsou fialové.
A taky mi strašně vrtá hlavou co a jak vlastně ty děti učí učitelky? Asi svůj
přístup k učení taky řeší větou "Ale mě to nezajímá!" .....
Také jsem se pozastavila nad vědomostmi dotázaných.
OdpovědětVymazatTo je zase téma, já bych se rozťukala, ale musím se krotit, tolik času, abych naťukala všechno, co mě napadá, nemám ani omylem.
OdpovědětVymazat[2]: Co mne na tom nejvíc ale překvapilo bylo to že se jich na to ptali ve škole! A ony to nevěděly. Jenže tam to nebylo evidentně o tom, že by je zaskočila kamera, já si myslím že naopak děti dokážou být na kameru spontánější než dospělí, ale o to že opravdu nevěděly! Což potvrdily i další průzkumy.
OdpovědětVymazatTak v první řadě je na vině rodič, hned v závěsu ale vlaje pančelka, protože nevědět, co je šiška, to je vážně donebevolající!
OdpovědětVymazatPak ani děti neví, jak se krásně dá šiškama bojovat...
OdpovědětVymazatNo...je to vizitka především rodičů těch dětí. O čem si vlastně doma povídají? Vypráví něco svým dětem? Jezdí na výlety do přírody? Mají rodiče zájem podělit se s dětmi o svoje vědomosti, zážitky...atd. Mají na to čas? Umí si ho na to udělat? Třeba jen hodinu denně vyhradit na povídání a vyprávění? Jojo...
OdpovědětVymazat[6]: .....aneb kde udělali soudruzi chybu? U nás asi ne, protože jinak bych se takhle nevytočila nad takovou zhůvěřilostí a nedostatkem vědění.Myslím že tady už to padá na hlavy našich "demokratických" změn které ve finále vyústili v neskutečný chaos a dokonalý Kocourkov. Ve všem a všude .....
OdpovědětVymazat[5]: A co teprve jak kráááásně to voní když se s nimi topí nebo se nahází do ohníčku.
OdpovědětVymazat[4]: Já to prostě nejsem schopná schroustat. A je mi stydno za všechny čí to vina je. Naprosto bych tolerovala neznalost rovnic, geometrie, chemických vzorců (tohle všechno jsem zapomněla hned jak jsem vylezla ze školních dveří) ale takové naprosto jednoduché věci viděné každý den kolem sebe ..... to mi opravdu hlava nebere.
OdpovědětVymazat[2]: Bravo. Velmi pěkný komentář. Mně se jednou profesorka na gymplu při zkoušení zeptala, jak vaří voda. Čekala jsem, že chce nějaké fyzikální zdůvodnění, nějaké odborné vysvětlení, proč se tvoří bublinky a já čuměla jako tele, celá třída se uchychtávala a cukalo to koutky u profesorce. nepomohly mi ani otázky typu, jestli jsem někdy viděla vařit vodu, povzbuzování, že to je přece jednoduché, to všechno nepomohlo. A ona fakt chtěla slyšet, že se tvoří bubliny.
OdpovědětVymazat[4]: Třeba knedlík? Tomu říkáme Valašsku šiška.
OdpovědětVymazatDneska se jezdí na výlety do supermarketů, děti mockrát na školu "prdí"......sedí u her v počítači. Naštěstí mám zvídavého vnuka a vnučky a ptají se na všechno. když neznám kytičku, což je u mne časté, tak potom zkoumáme internet a při další cestě ze školy už vím a on si všimne broučků a je důležité neříct jen "Hm. no jo" ale také se sehnout a spolu s dítětem si toho broučka prohlédnout. Třeba jen dát najevo zájem o ten nepatrný kousíček přírody a děti to také zaujme. pokud budeme zájem (neustálé otázky) vnímat jako rušení našich aktivit, pak ztratí zájem i děti. Je to velmi smutný obrázek. Ve vyškovské ZOO jsou převážně domácí zvířata, je tam i farma - babiččin dvoreček, kam mohou návštěvníci vstoupit a mohou si pohladit kozu, vzít do náruče kůzlátko, nakouknout do králíkárny a podobně. Děti ti zajímalo. Ale musí je tam rodiče samozřejmě vzít.....
OdpovědětVymazat[12]: Všechno je to v přístupu a pokud je opravdu ve stylu Ale mě to nezajímá tak potom se to nikdy nezlepší.
OdpovědětVymazatNesmíš lidi soudit podle sebe, Vendy.
OdpovědětVymazatVendy, myslím, že "demokratické změny" jsou v tom tentokrát nevinně. A ani školu bych z toho nevinil, protože tohle všechno jsou věci, které dítě zažívá a má zažívat s rodiči a kamarády. Ale neházel bych flintu do žita: Krása šišek se dá objevit i v pozdějším věku .
OdpovědětVymazat[14]: A proč mám ten přehled a znám spoustu věcí? Protože mě nikdy s rodičů ani prarodičů neřekl když jsem na nich vyzvídala že je to nezajímá , že mají svoje zájmy. V tom máš pravdu že velká vina je právě na nich. Ale ač jsme byly dítka městská už ve školce jsme věděli co je žalud, co je kaštan. Přírodopis se učitelé snažili podávat co nejzajímavěji právě proto že spousty dětí nebavil. A tak jsme si z něj odnesli co nejvíc. Právě že dnes mi silně připadá že učitelé (ne všichni, samozřejmě) přistupují k tomu tak že si prostě odmeldujou svoji hodinu jen už aby to měli za sebou a nezajímá je co si z toho děti odnesou. Je to začarovaný kruh ale promiň nevědět ve čtvrté, páté nebo šesté třídě tyhle věci mi připadá opravdu odsouzení hodné. a neomluvitelné. Byť to samozřejmě není životně důležité ...... ale stále se potvrzuje to že české děti všeobecně bráno z celé Evropy mají minimální znalosti a to nejen v přírodopisu. A to už není vina ani jejich ani rodiny.
OdpovědětVymazat[15]: Když po revoluci byli učitelé bezradní z toho jak mají učit a co mají učit tak se taky probíralo že za bolševika se děti učili zbytečně způsobem bezduchého šprtání věcí které vůbec nepotřebují. Že je lepší jim dát prostor k tomu aby si uměli ty informace získat sami. Idea perfektní ale kam to vede? jen se ponoř do svých vzpomínek na školu a vezmi si co ti utkvělo z hodin v paměti dodnes. Důležité věci. Nedůležité paměť vytěsnila. A co vědí dneska děti? Samé podružnosti, jaké mají právo žalovat rodiče když jim dají výchovnou facku. Ale jaký je život kolem, co je to příroda a co se v ní děje o tom nemají ani zbla vědomostí.
OdpovědětVymazat[17]: Na tohle mám jiný názor, možná proto, že jsem taky učil. Učitel, který je bez přesných pravidel a osnov bezradný, co má učit, je mizerný učitel. Já když jsem se (a bylo to pár let po listopadu) ucházel o místo kantora, musel jsem předložit podrobný vlastní rozpis toho, co se podle mého názoru má v mém předmětu kdy, jak a proč a jak důkladně učit. Vlastně jsem musel předložit svoje vlastní kompletní a detailní osnovy a ty si během docela drsného ústního pohovoru obhájit před ředitelem. Ten měl pak na oplátku jistotu, že jeho lidi to mají v hlavě srovnané a nečekají na to, až jim někdo nalajnuje jejich práci. A - mezi námi - přírodní vědy jsou zrovna mezi dětmi nejoblíbenější a nejsnáz se (aspoň mně) učily. A je zajímavé po létech zjišťovat, co v tehdejších studentech po létech zůstalo .
OdpovědětVymazat[18]: Výborně, tak pohled i z druhé strany, za což jsem moc ráda. Ono to je asi také škola od školy, ředitel od ředitele. Máme tu mezi známými dva kantory, a když jsem poslouchala co a jak to dneska na školách chodí tak se mi ježily vlasy hrůzou. Jeden už radši utekl a druhej šel do předčasnýho důchodu. A zažila jsem jak když se na hřišti ukázali bývalí žáci srdečně se k němu hlásili a říkali jak je škoda že odešel že byl jejich nejoblíbenější učitel. No vidíš, když si učil přírodopis tak mi neříkej že tohle tě jako bývalého učitele nenazvedlo ze židle!
OdpovědětVymazat[16]: Máš pravdu, Vendy, byla jsem vychovávaná stejně. Můj otec býval tramp a učil mě a sestru znát přírodu a patřičně se k ní chovat.
OdpovědětVymazatDocela zajímavé je, že o žirafě děti slyšely a o šišce ne. Přitom žirafa žije v Africe a jehličnany mají za humny. Z toho je vidět vliv televize a internetu. Šišky a žaludy jsou příliš obyčejné, o nich se nikde nemluví. A vůbec bych se nedivil, že si dost děti myslí, že krávy jsou fialové, protože jinou než na čokoládě Milka možná ani neviděly.
OdpovědětVymazat[16]: Skvěle řečeno!
OdpovědětVymazat[21]: Nojo, žirafa dojí skittles, a pojídá duhu. Kráva je fialová a dává čokoládu. To je vliv reklam! (Proto si také děti pamatují žirafu, že patří do exotických krajů, no a Milku fialovou...)
OdpovědětVymazat[18]: No dobře, a proč je teda školství takové, jaké je?
OdpovědětVymazat[24]: To je jednoduché: Protože něco takového je v systému českého školství spíš výjimka a dělalo se to nikoli díky stanoveným pravidlům, ale navzdory nim. Ale to, že dítě neví, co je šiška, to fakt není chyba školství!
OdpovědětVymazatTak jsem dal stejné otázky své dceři,která chodí do první třídy a odpověděla správně na tři z nich.Jen nevěděla ty žaludy,ale když jsem jí to řekl,tak odpověděla: "no jasně,jen jsem si nemohla vzpomenout!"
OdpovědětVymazat[25]:[26]: Je fakt, že na žalud bych si asi taky nevzpomněla, pořád by se mi na mysl plantala bukvice
OdpovědětVymazat