Chvála bohu za možnost sledovat filmy na které
má člověk náladu na kompu a nemusí být závislý jen tývý. A mě se teď poštěstilo zkouknout dva filmy
které mají svou velmi úspěšnou knižní předlohu. Jednu jsem četla kdysi dávno a na druhou teprve čekám.
Velký Gatsby .....
jeho první filmové zpracování vykoplo herce Roberta Redforda do hvězdných výšin a snů mnoha žen a dívek.
Druhé zas dokázalo (alespoň mě) že jeho další představitel Leonardo DiCaprio už dospěl do rolí které jsou zcela něco jiného než sladký chlapeček. Ostatně to že z něj může být dobrý herec už ukázal jeho první film Co žere Gilberta Grapea kde po boku Johna Deepa zahrál naprosto skvěle mentálně postiženého chlapce, bratra Johna Deepa, nebo Gangy v New Yorku, Počátek či Nouzový východ.
Pokud mám srovnat oba filmy každý z nich vynikal něčím jiným. Starší zpracování víc ukazovalo povrchnost, krutost, nabubřelost a zhýralost generace z které vyšla Daisy či její manžel Tom. Ukazovalo jí určitým minimalismem. Druhá verze mne hned zaujala vizuálním zpracováním které bylo tedy opravdu, opět alespoň pro mne, naprosto úžasné. Kontrast mezi domy Nicka, Daisy či Gatsbyho, opulentní a barevné večírky, to všechno proložené Nickovým vzpomínáním v léčebně, přechod mezi "civilizovaným" New Yorkem a jeho chudými předměstími které vypadaly spíš jak vystřižené z Vernova Ocelového města. Prostě v tomhle to bylo něco naprosto skvělého. Film pádí neuvěřitelným tempem až do okamžiku kdy na scénu vstupuje Leo jako Gatsby. Pak už se trochu zklidní a zhutní do určitého děje. Myslím že právě ona vizuální stránka filmu, skvělé efekty a triky, i dobře volená hudba jsou jeho nejsilnější stránkou. Ale i přes mnoho negativních ohlasů já za mne říkám ano, ten film stojí za to vidět. I kvůli hereckým výkonům Leonarda DiCapria nebo Tobeyho Maguiera který opět dokázal stejně jak v Pravidlech moštárny že postavy z dvacátých či třicátých let mu sednou. Pochopila jsem i to že mnoho lidí říkalo že Leo se svým věkem víc na tuto postavu hodiI víc než Robert Redford a dávám jim za pravdu. I když po shlédnutí doporučuji si přečíst i knihu.
P.S. A víte že jsem občas v tom Leovi toho Redforda i viděla?
Amerika má svého Foresta Gumpa a Švédsko Alana Karlssona. A kdo že to je?
Stoletý stařík .....
který v jednom domově důchodců v den svých stých narozenin vyleze oknem a zmizí. Opět film natočený podle stejnojmenného knižního bestseleru. A stejně úspěšný. I když v určitých věcech okleštěný (teprve na knihu čekám) jak jsem se dozvěděla od dcery která jí četla. Ale na kvalitách filmu to myslím neubírá. Oním útěkem oknem se začne řetezit galerie absurdních situací kterými Alan proplouvá s nsprostým neuvědoměním jejich příčin a následků. Alan je ne zrovna chytrý chlapec který od mládí miluje výbuchy a trhaviny. Díky nim se dostane nejdřív do blázince a pak i jiných podobných institucí. Když dospěje láska k trhavinám v něm zůstává a nastává podobná situace jek ve Forestovi. Nechtěně se dostává do blízkosti různých dějinných skoků, stává se jen tak mimochodem spolupracovníkem na projektu Manhattan což byla výroba atomové bomby, projde jako odpalovač mostů válkou ve Španělsku, naprostou náhodou zachrání život diktátora Franka a stává se jeho kamarádem, stane se nepostradatelným pro spoustu diktátorů, je dvojitým agentem. To jsou jeho vzpomínkové sekce filmu, na ně navazuje jeho putování zemí s kufrem plným peněz, a stejně tak mimochodem jak se probíjel dějinami se probojovává i pronásledovánm gangsterskou skupinou které patřil ten kufr. Jeho společníky na této cestě se stávají různí týpkové obdobného ražení jako je on sám. Nakonec se ukáže jako velká pravda jeho pravidlo že nikdy nevíme co nám situace přinesou a jaké budou jejich následky.
Ukazuje se že i na severu dokáží natočit inteligentní crazy komedii která člověku zvedne náladu i bez italského křiku, trapných situací a zbytečných( většinou prdících a krkacích) efektů. Naopak jde o crazy humornou, laskavou.
Jedinou tedy pro mne malou mínusovkou je namaskování hlavního představitele coby stoletého staříka. Připadá mi trochu násilné. Myslím že v tomhle asi bude dlouhou dobu vézt Podivuhodný příběh Benjamina Buttona.
Kdo nečetl knihu ať se podívá na film, kdo četl knihu ať se také podívá na film a vůbec nejlepší je udělat oboje
Vendy, já jsem byla a stále jsem z Gatsbyho nadšená. Dokonce jsem ho viděla 2x, což se mi nestává a mezi tím jsem i přečetla....stálo to za to.
OdpovědětVymazat[1]: Na Uložto je k mání v češtině. Máš na mysli toho nového Gatsbyho? No mě fakt na tom naprosto nadchla ta vizuální stránka, málo který film mne takhle nadchnul. I synátor byl nadšenej.
OdpovědětVymazatJe to paráda,že se člověk s internetem dostane k mnoha filmům. je mi líto mamky, která je odkázána jen na TV. Když se ptá, co budu večer dělat a já řeknu, že koukat na film, tak chce vědět na kterém programu jde. Tak ji zklamu, že ho mám v počítači. O Gatsbym už jsem skyšela, ale ještě neviděla, tak zkusím stáhnout. Díky
OdpovědětVymazat[3]: Tak u nás je tohle doména synátora. Má toho mraky . Tohle byla náhoda že si ho dva dny předtím pouštěl a ještě ho měl v počítači. Tak mi ho sehrál na flešku a já si lebedila v pelechu a čumákovala..... asi mu projedu dývka a vždycky si něco pustím.
OdpovědětVymazat[2]: Špatně jsem se vyjádřila. Titulky mám u Staříka....ty máš bez?
OdpovědětVymazatJak popisuješ příběh stoletého staříka, vypadá to moc zajímavě. Jen bych se bála, aby to nebyla okopírovaná verze Gumpa. Když srovnám film s Forrestem Gumpem a knihu, musím říct, že obojí je naprosto úžasný a jedinečný a přitom vzájemně je to úplně odlišný (podle mě). Kniha - to je tak výtečná komedie, při které se na každé stránce něčemu řehtám. Ale film - to je pro mě hotové drama, u kterého jsem schopna bulet (zvlášť pokud jde o jeho kamaráda s krevetami). V knize jsou také dost jiné události.
OdpovědětVymazat[5]: Ne, Staříka mám v českém znění.
OdpovědětVymazat[6]: Ono ani z toho Staříka není ve filmu všechno. Tohle je opravdu crazy komedie z naprosto geniálním sledem věcí. Foresta jako komedii neberu, taky u něj pobekávám.....
OdpovědětVymazatZkusím se podívat, stoletý stařík asi nebude můj šálek čaje, ale Velký Gatsby snad.
OdpovědětVymazatPěkné recenze. Gatsbyho a Stoletého staříka znám jen podle názvu, ale jak čtu, možná na nich opravdu něco bude. Viděla jsem Forresta, Co žere Gilberta... i Podivuhodný případ. A taky mě ohromilo, jak dokonale Leonardo zahrál postiženého chlapce, to bylo excelentní.
OdpovědětVymazat[10]: Díky. Víš jsou to pocitové recenze, tak jak jsem ty filmy cítila já. Ne tak dobře pitvané jak to třeba dělá Van Vendy.
OdpovědětVymazat[9]: Nenech se odradit mým výrazem crazy komedie, ono to je někdy až tragikomedie a opravdu to stojí za to. Když ne film tak si přečti knihu. V tom filmu je z ní jen část.....(jak pravila dcera která četla i viděla) a musím říct že ona zas tak moc nečte jak já ale z tohodl byla opravdu nadšená.
OdpovědětVymazat[11]:To se mně právě líbí, že je to tvůj vlastní názor a pocit, stejně jako u VV, která přidává i oficiální recenzi.
OdpovědětVymazatSkvělé recenze! Velký Gatsby mě už dlouho láká (a oni ho dávají na hbo a já mám možnost vidět hbo a přitom jsem to opominula! Neodpustitelné...
OdpovědětVymazat[14]: P.S.Stoletý stařík už je zfilmovaný? Jsem vážně nějak pozadu!
OdpovědětVymazat[14]: Já zas nečetla Forresta. Gatsbyho hned jak jsem viděla to první zpracování a na Staříka čekám až ho přelouská dcera. Co se týče Lea tak jo, byl to po Titaniku takovej ten hezounek co udržoval trochu na výši ne zrovna dobrý film. Takže mne tak moc nezaujal (tak už jsem taky byla hodně dospělá na to abych bláznila a sháněla všechna filmová díla kde hrál, jako tomu bylo když mi bylo náct)ale postupem doby mu začínám přicházet na chuť a v Gatsbym se mi dokonce děsně líbil.
OdpovědětVymazat[15]: Jo, jo ..... ten film je někdy z přelomu jara a léta.
OdpovědětVymazatBohužel jsem ani jedno zatím nečetla ani neviděla. Staříka si ale plánuju přečíst, protože jsem četla Analfabetku a ta mě naprosto okouzlila. Snad také natočí film.
OdpovědětVymazat[18]: Dcera jí kupovala jako dárek a prý je snad ještě lepší než Stařík. (nestačila jí přečíst )
OdpovědětVymazatVelká Gatsby je přímo kultovní kniha o 20. (30.) letech. Kdysi jsem ji četl, pak viděl film s Redfordem, nedávno jsem se díval na novou verzi s di Capriem, přiznám se ale, že jsem u ní usínal, nakonec jsem šel do knihkupectví a koupil si knihu, že si ji ještě jednou přečtu. Má jen kolem 200 stran. K tomu příběhu se dá pořád vracet, na film se ještě musím podívat také znovu.
OdpovědětVymazatSeverskou literaturu kromě Strinberga vůbec neznám, a vím, že je teď v kurzu, Stoletý stařík z tvému popisu vypadá zajímavě.
OdpovědětVymazat[21]: Je zajímavý
OdpovědětVymazat[20]: Já ji četla až po shlednutí toho prvního zpracování což už je nějakých třicet let.
OdpovědětVymazat