Vyhlášení výsledků prvního kola soutěže....

A máme tu historicky první vyhlášení

výsledků soutěže na mém blogu. Pustila jsem se do něčeho o čem nemám moc šajna, ale zatím to vypadá že by se to dalo zvládnout. Dneska se tedy ukáže kdo a která stavba vyhrála v prvním kole soutěže o Nejkrásnější sakrální stavbu.

Příspěvků bylo dost, až jsem se divila kolik z vás se a to i rychle zapojilo. Nicméně nebylo by na škodu kdyby vás ještě přibylo. Proč? Protože těch krásných staveb je u nás po republice spousta a zaslouží si aby je vidělo co nejvíc lidí.

A to bude v případě že se přihlásí hodně účastníků.

Takže od zítřka začíná druhé kolo a já doufám že počet bude alespoň stejně hojný, ne - li hojnější.....

Jen musím dneska jako pořadatel udělat rozstřel u dvou staveb a to mne popravdě hodně překvapilo. Obě drobné stavby a to křížek od Kerrie i hrobka od Katky získaly shodný počet hlasů.

Jsou to věci obě zajímavé a svým způsobem každá krásná, ale já svůj hlas dávám Kerrii, protože působí vesele, nemám u tohoto křížku pocit smutku a stísněnosti jak u té velké hrobky. I když ta je skvěle zdokumentovaná....

A jak tedy první kolo dopadlo?

Na prvním místě se s devíti hlasy v kategorii Kostely a katedrály umístil......

TRAM TADADÁ.....

CISTERCIÁCKÝ KLÁŠTER EBERBACH

(HelenaS)

V kategorii Drobné stavby se s deseti hlasy umístil....

TRAM TADADÁ....

KŘÍŽEK NA HANÉ

(Kerria)

Všem kteří se zúčastnili moc děkuji, jak stálým tak hostujícím, vítězům gratuluji a všem ostatním kteří by se chtěli přidat připomínám že od zítra 1.5. do 20.5. běží druhé kolo, takže kdo nestihnul první může se přidat v druhém. Kdo by se chtěl přidat a nemá svůj blog může využít hostování které nabízím. Takže od zítra se těším na další vaše příspěvky kterých bude snad stejně hojně jak v kole prvním.....

Lázeňský deník Lázní ducha....kapitola Outfity

Dvacátá léta minulého století byla cítit

z celé sobotní akce. Navíc hojně podpořená valnou většinou účastníků. Jak účinkujících tak i v řadách návštěvníků. Dokonce i malé děti se, a zvlášť malé slečny, zúčastnily v dobovém oblečení. A to už nemluvím o majitelích veteránů u kterých už je to daný standart. Představil se i spolek milovnic a milovníků biedermayerovské doby, kteří si své nádherné róby šijí podle dobových střihů. Prostě skvělý nápad hojně podpořený. Popravdě se moc nedivím, já sama dobu 20. a 30. let v módě miluju protože v těch krásných šatech byly ženy opravdu ženské a pánové šviháci k pohledání.....

Znáte tenhle kočárek? Mnozí se v něm vozili....i já. Tedy podle vyprávění mojí maminky. I když ve dvacátých letech byly kočárky jiné. Takové ty vysoké křehké se záclonkami. Ostatně v osmdesátých letech minulého století to byla opět velká móda.....každá maminka po něm toužila a mnohé si ho nechávali přivézt z Německa. Byla to značka Stegner....

---

V tom velkém množství lidí se fotilo dost špatně. Nejvíc mne to ničilo u veteránů. Pokaždý když už jsem si našla skvělé místo a záběr vždy mi tam v poslední chvíli někdo skočil....Někdy jsem se abych nahlas neklela držela hodně těžko. Jaký velký rodíl je když člověk fotí tam kde je víc cizinců než našinců. Cizinci povětšinou když vidí že si něco fotíte ustoupí nebo počkají těch pár vteřin a pak pokračují. Ne tak Češi. Ti se neustále někam musí cpát a počkat ty dvě tři vteřinky jsou pro ně strašně dlouhá doba....a to nemluvím o věčném strkání do vás a většinou bez omluvy.....

Na pořádek dohlížela i armáda

Sbor litomyšlských paní a dívek. Nejen že zapěly a docela pěkně ale pomáhaly i s rozdávním chlebů chudým....

No řekněte dámy, nestály by jste o to vyzkoušet si takové krásné modely? Já tedy stašně moc.....

Chvílemi jsem si připadala jak v Ascotu na dostizích...

Skvěle sladěná dvojka

Protože se mi tahle biedermayerovská partička strašně líbila (dokonce i dámy z ní zpívaly) ještě jsem si je párkrát cvakla...

Další vyvedený model

Co se týče pořádku tak na ten dohlížela četnická pátrací skupina z Pardubic....

....ale i armáda....

Někdy se našla chybka i v tom nej outfitu.....většinou u těch kteří jsou posedlí focením . Prostě tu výbavu někam musíte dát....

Švihák lázeňský na kolonádě

Tenhle člověk byl geniální....jet na takové šílené plečce a ještě při tom hrát na flašinet a kouřit dýmku, to chce hodně odvahy....

Ale tahle rodinka to měla fakt nejvychytanější....včetně toho úžasného kočárku....

.....tedy až na ten mobil....jinak nebylo co vytknout

Nepřipomíná vám trochu Klaudii z Humoresek ?

Tak to by bylo z módních kreací všechno a příště se budeme věnovat "paparazzi" fotkám známých osobností které se této akce zúčastnili....

Lázeňský deník Lázní ducha....kapitola Zahájení

Včera jsem vám v prologu přiblížila co že to

jsou Lázně ducha. Ode dneška vás chci s touto akcí seznamovat i obrazově, protože fotek vzniklo neurekom.

Některé byly smazány aby udělaly místo pro jiné, protože jsem měla jen malou paměťovku a nechtělo se mi nastavovat nějaké menší rozlišení aby bylo víc místa a myslím že to znáte sami že v euforii cvakáte a nakonec zjistíte při podrobnější prohlídce že některé ty fotky jsou buď hodně pododbné nebo nejsou nijak zajímavé. I tak bylo fotek kolem dvou set a tak jsem je rozdělila na různé kapitoly podle témat.

Dnešní první obrazovou kapitolou je Zahájení....

Lázeňská atmosféra byla cítit od prvních okamžiků, i přes to že ještě některé úseky "lázeňské" kolonády nejsou úplně hotové

---

Jak už jsem se zmínila celou sobotu moderoval akce Václav Žmolík. I on byl jako více lidí za šviháka lázeňského

Spolek litomyšlských lyžařů

V obležení byla i zahrada u zámku. Je fakt že by odtamtud se dalo fotit líp, jenže při mém minimálním zoomu by to stálo za nic, a táhnout sebou dva ne zrovna lehké foťáky se mi nechtělo protože bych se s nima vláčela vlastně celý den. A k tomu ještě deštník tak to už by zase protestovala moje krční páteř....

Onen starší švihák s deštníkem je emeritní starosta Litomyšle pan Miroslav Brýdl, jeden z otců zakladatelů prvních lázní ducha na světě.

Kdo byl ten pán s kosí čepičkou mi nějak v tom fofru uteklo, vím jen že četl ze zakládací listiny piaristického kostela a pak s hraběnkou Fribonií rozdával chudině bochníčky chleba

Zástupce chudých studentů Vojtěch a hraběnka Fribonie

Student Vojtěch pokorně děkuje za studující paní hraběnce za obživu

Hejtman Pardubického kraje a také Třebovák Martin Netolický tentokrát přijel také v dobovém oblečení

Svůj pozdrav městu a světu také přednesl Zdeněk Svěrák. A jak je vidět zůstal věrný svému poslání. I z vážnou tváří a vážném proslovu vnesl do tváří lidí úsměv

Slavnostní průvod kolonádou....a propó....pamatujete na ty různě malované a zvláštní lavičky? Tak to jsou pozůstatky minulých dvou lázeňských sezón. Jsou to lavičky lázeňské a každá má svého autora z řad výtvarníků, sochařů, streetartových umělců, studentů uměleckých škol nebo sochařů. Některé vznikaly přímo před zraky lidí....po letošku jich zase v uličkách pár přibylo....

Tak a to je ze zahájení vše. Další kapitolky lázeňského deníku budou věnovány třeba outfitům, veteránům, osobnostem anebo dětem. Ty totiž byly nedílnou součástí a někdy to opravdu rozjely! Zvlášť při koncertu Vojty Kotka.....

Litomyšl - lázeňské město....

Kdepak, nebojte se. Nemáte ani vlčí mhu, ani nečtete špatně

a ani já se nezbláznila. Od včera už třetím rokem je Litomyšl opravdu lázeňským městem. Ovšem ne lázněmi těla, anóbrž ducha. Včera se totiž otevírala již třetí lázeňská sezóna prvních lázní ducha v nejmagičtějším místě České republiky. Tak totiž rozhodli v loňském roce hlasující v soutěži vyhlášené agenturou CzechTourism.Lázně ducha tak porazily Kuks i Olomouc. Litomyšl a potažmo tak Lázně ducha byly vybrány do kategorie Genius loci odbornou porotou. Ve své kategorii soupeřily s areálem Kuks, adventní Olomoucí, židovskou čvrtí a hřbitovem v Třebíči a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Neratově (znám a musím říct že to je také velmi magické místo).

Tento nápad, vyhlásit Litomyšl prvními lázněmi ducha na světě, se zrodil v hlavách tří pánů z Litomyšle, bývalého starosty pana Miroslava Brýdla za jehož starostování se z Litomyšle stalo velmi známé a díky němu i do památek UNESCO zapsané místo, podnikatele pana Jaroslava Vencla a majitele nakladatelství PASEKA pana Ladislava Horáčka.

A proč Lázně ducha? Protože celou dobu trvání lázeňské sezóny se děje něco pro potěchu ducha a nejen těla. Koncerty, divadelní představení, výstavy apod. Zároveň se i z Litomyšle můžete rozjet za výlety do širokého okolí.

A tak..."Na srdce jsou Poděbrady, na duši je Litomyšl! " nebo také: "Na duševní bázně v Litomyšli lázně!"

No a tak jsme včera před druhou hodinou dorazily

s dcerou na Zámecké návrší před piaristický kostel Nalezení sv. Kříže kde se konalo slavnostní zahájení lázeňské sezóny, které se opět neslo ve znamení módy ze začátku dvacátého století. A proč zrovna toto místo bylo pro zahájení vybráno? Protože letos uplyne právě 300 let od položení základního kamene tohoto kostela, 670 let od založení litomyšlského biskupství a také to, že tento kostel povstal skoro z mrtvých a po provedení revitalizace bude opět vrácen do života a slavnostně znovu vysvěcen. Ostatně něco víc o této nádherné litomyšlské dominantě vás brzy čeká ve druhém kole soutěže o nejkrásnější sakrální stavbu.

Celým dnem a akcemi provázel Václav Žmolík, svůj proslov přednesl i herec všemi milovaný pan Zdeněk Svěrák a hraběnce Frebonii z Pernštejna za chléb pro chudé a studenty za všechny poděkoval chudý student Vojta, v kraji známý pod jménem Kotek.

Ožila zde tradice tzv. chlebíčkové nadace. Tu založila hraběnka Frebonie z Pernštejna, poslední tohoto rodu kdo Litomyšli vládl. Nejen že do Litomyšle přivedla piaristický řád, dovolila jim otevřít gymnázium ale založila i chlebíčkovou nadaci. Každou sobotu poskytovala totiž vrchnost chudým studentům 85 bochníkůchleba. Tato tradice v určité podobě přetrvala až do dvacátého století. Protentokrát udělala vrchnost změnu a rozdala přihlížejícím chudým i bohatým 180 bochníčků chleba. Také jsme jeden dostaly a byl fakt dobrej!....

Při celodenním programu bylo možno navštívit desítky akcí a desítky stánků kde se bylo možno třeba podívat na ruční výrobu mýdla a nějaké si i vyrobit, podívat se jak restaurátoři ze zdejší fakulty a školy restaurování vyrábějí třeba ruční papír pro restaurování dokumentů nebo jak ovládají zdejší studenti kamenické práce, předvedla se četnická pátrací stanice Pardubice, bylo možné si poslechnout různé pěvecké sbory. Zajít si do zámeckého pivovaru na vernisáž děl Šikovných Divadla Járy Cimrmana (pánů Brucknera, Hraběty, Svěráka a Weigla) v klášterních zahrádach se zúčastnit autorského čtení Petra Šabacha a dalších skvělých akcí. Soutěž o nej lázeňský pramen (zúčastnilo se 18 pramenů, vináren a kaváren kd byly ochutnávky různých nápojů), soutěž o nejkrásnějšího veterána a jiné a jiné....

Popravdě na celý den program až pomalu do vyčerpání sil....

Zúčastnily jsme se slavnostního zahájení, pak s průvodem prošly po kolonádě na Toulovcovo a Šantovo náměstí, nafotily veterány, daly si plzíňku i trdelník, poseděly pokoukaly a pak se na dvě hoďky zase stáhly k dceři domů abychom posléze kolem šesté vyrazily na večerní hudební produkce Vojty Kotka a jeho skupiny, Jiřího Schmitzera a původně planovaného i YoYo bandu. Jenže člověk míní a okolnosti mění. Všechny hudební akce měly skluz takže místo plánovaných časů došlo k hodinovým zpožděním a tak jsme v době kdy měl začít YoYo band teprve poslouchaly první písničky Jiřího Schmitzera. A jelikož dcera ráno vstávala na směnu nedoposlechly jsme ani jeho a vyrazily značně zmožené únavou z celého dne vstříc pelíškům.....

Ale byl to den jak víno a napříště už zase víme čeho se zúčastnit, rozhodně tedy hledání a košt lázeňských pramenů určitě na prvním místě.....

A kdo by se chtěl zúčastnit nějaké akce v průběhu lázeňské sezóny tak je tu k dispozici 12. - 25.květen a Gastronomické slavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové nebo 13.červen - 7.červenec a Smetanova Litomyšl a od 4.července - 29.srpna Toulovcovy prázdninové pátky.

Jo a asi nemusím dodávat že jsem nafotila skorem dvě stovky fotek....

Sladké mámení, cukru vábení....

.....tak jsem si trochu upravila ne tóny ale slova písně.

Přesně to mne totiž napadlo když jsem se konečně dočkala a mohla

jít vyfotit rozkvetlé sakury u místního gymnázia. Alespoň vidíte jak je tady v Opičích horách všechno opožděné.

Někdy nejen ta příroda....říkala jsem si jestli je vůbec v květu stihnu, protože jak se tak toulám po blozích, povětšině

už píšete že odkvétají nebo už odkvetlé jsou. Ale tady se pořád nic nedělo, pořád byly jen poupata a tak jsem si

říkala že když to tak hlídám a těším se, tak mi určiě odkvetou v ten týden který mne dělil od jedné rehabky ke druhé.

Neodkvetly a počkaly, holky moje růžovoučký....a dokonce jsem měla i pohodu a čas je nafotit.

---

Až do doby než se stala ona tragédie kdy na dva školáky spadl strom a zabil je a než všechna města v republice chytil amok a okamžitě se začalo s kácením vzrostlých stromů a to někdy hlava nehlava, zdobilo park pět krásných vysokých stříbrných smrků zasázených kolem památníku. Padly ale za oběť té hysterii a dneska si říkám že sice byly krásné, byly hlavně zdravé, ale nakonec tím park docela získal.....

Budova gymnázia

Určitě si pamatujete na tu záplavu bílých květů na dvou snímcích ze včerejších fotek. Takhle vypadá osázení v celkovém

pohledu.....jak sněhové koule....

Dneska mne odpoledne, tedy pokud počasí dovolí, čeká zajímavá akce v Litomyšli. Tak držte palce ať neprší a já se můžu kovchat, poslouchat hudbu a všechno to pro vás nafotit....protože tohle byly poslední fotky v archívu pro ucelené zveřejnění!