Bzučící moucha, vrzání větrného kola,
cikády prozpěvující v rozpáleném písku své písně a pod pražícím sluncem se tetelí vzduch kolem kolejí....
V dálce zahouká vlak a trojice můžů zpozorní. Oči se přivřou do tenkých škvírek a čekají až lokomotiva přifuní do stanice. Nic se neděje a muži znejistí. Pak se otevřou dveře nákladního vagónu a......jen zřízenec vyhodí poštovní pytel a znovu je zavře. Muži hledí jeden na druhého a napětí z nich pomalu opadává. Ruce položené na koltech se uvolní a oni odcházejí od vlaku. Ten pokračuje ve své pouti když v tom....táhlá kvílívá melodie harmoniky nečekaně protne vzduch....
Kdo by neznal tuhle kultovní scénu ze stejně kultovního filmu Tenkrát na západě. Nejameričtější western natočený Italem. Proslulý detailními záběry na tváře hlavních protagonistů, hudbou barda filmových hitů Ennia Moriconeho z nichž dvě ústřední patří mezi ty nesmrtelné....Kdo by si nepamatoval na vysokou štíhlou postavu, línou chůzi, ledově chladné nebesky modré oči a dravčí úsměv Henryho Fondy v roli zabijáka Franka, indiánskou tvář, záda jak pravítko, zelené oči utopené pod věčně zamračeným čelem, a úsměv který jen chvilkami tu tvář prozářil...ano Charles Bronson a jeho Harmonika, tajemný cizinec. Bodrá řeč a tvář, trochu medvídkovská ale i nelítostná povaha zloděje a uprchlíka Shanea v podání Jasona Robardse a nakonec jemná a křehká krása Claudie Cardinale jako bývalé prostitutky a manželky a vlastně ani ještě nic netušící vdovy Jill přijíždějící za novým životem na farmu Sweatwater.
Věčný souboj dobra se zlem, nezměrná touha po bohatství která deformuje lidské povahy, potřeba lásky a zázemí. Tvrdost života v prázdné poušti. A nezastavitelnost pokroku....
A ty filmové idoly v názvu? Tak tím byl hlavně Charles Bronson. Kvůli jeho filmům jsme s kamarádkou zbrousili v Praze kdejaké kino kde zrovna nějaký dávali. Ať už to byl další nesmrtelný western Sedm statečných, nebo francouzský film Cesující v dešti, Tucet špinavců, Valachiho svědectví, Velký útěk....
TENKRÁT NA ZÁPADĚ - ONCE UPON A TIME IN TE WEST
ITÁLIE/USA 1968
REŽIE: SERGIO LEONE
HUDBA: ENNIO MORICONE
HRAJÍ: CLAUDIA CARDINALE, CHARLES BRONSON, HENRY FONDA, JASON ROBARDS....
V malé roličce se zde mihla i další tvář známá z westernů, Eliho Wallachiho.
P.S. Ať si kdo chce říká, mě titulní melodie nazpívaná Věrou Špinarovou nikdy neseděla a nesedí...prostě mi ta melodie připadá zkažená.
A na závěr jedna z nejlepších scén filmu
Jediný western,který beru!A díky tomu,ze mám zase zvuk,si to mohu i vyslechnout.Tady bezí pod názvem"Spiel mir das Lied vom Tod",volný preklad(zahrej mi písen o smrti),proto jsem napred nevedela o který film se jedná!Ta hudba se mi uz vzdy líbila.
OdpovědětVymazatTak to je samozřejmě westernová i obecně filmová klasika
OdpovědětVymazatTenkrát na Západě patří do Zlaté edice filmů. tento kultovní film jsem viděla snad třicetkrát, ale vždy znovu a znovu mě dojímá. Hudba a Ch. Bronson - to nemám ani slov. Při nazpívané hudbě ignoruji zpěv a vnímám jen hudbu, ale i ta do originálu má daleko. Nikdy mi nesedí filmová hudba zahraná u nás ( kromě filharmoniků).
OdpovědětVymazatI když westerny nemám v oblibě,tenhle se mi líbí a asi každé ženě. Můžeš ho vidět víckrát,a pořád tě dojímá.Hudba v tomto filmu hraje nesmírnou roli,jsou v něm pasáže,kde si musí divák hodně domýšlet,herci mlčí a jsou zachycovány pouze pohyby.U Bronsona máš chvílemi pocit,že vidí i dozadu.Obsazení tohoto filmu je zkrátka špičkové.
OdpovědětVymazat[4]:Mě dostává ta jejich pomalá a líná chůze se zády jak podle pravítka....je pravdou že dialogy se tu hodně šetří, ale ničemu to moc nevadí. Ty detaily na tváře to skvěle doplní. Myslím si že to je ještě pro ty herce težší než spousty vět, zachytit ve tváři to co se děje, dělo a bude dít. A i ta scéna na konci kdy se vlastně ukáže kdo je Harmonika je taky hodně dobrá....
OdpovědětVymazat[3]:Mě ta verze zpívaná Špinarkou byla protivná už od začátku. I když se snažila, ta originální je o mnoho křehčí.Moricone patří mezi TOP skladatele filmové hudby. Je jen pár takových kteří dokáží napsat hudbu k filmu která si začne žít svým vlastním životem dávno potom co se na film zapomene. Rádio ani neúpslouchám, jsem ráda že je ticho, až se vrátí muž s dovči bude to tu vyhrávat imrvére i když to nikdo neposlouchá
OdpovědětVymazat[2]:Je klasika a KLASIKA. A tohle je ten druhý případ. Ona sice dějová linka nic moc, dneska mi ten film připadá místy i trochu křečovitý, tenkrát na učňáku mi připadal naprosto úžasnej,ale dneska už se na něj dívám se shovívavostí nicméně jsem ráda že jsem ho zas viděla. Už kvůli té hudbě a popravdě dneska jako ženská si užívám ty úžasný postavy, pohyb a chůzi všech hlavních mužských protagonistů .
OdpovědětVymazat[1]:Tak já měla westerny obecně ráda, další klasika klasik Sedm statečných...a i pak ty novější Tanec s vlky, Mladé pušky...i když v té němčině ten název spíš vystihuje tu duši filmu, protože to opravdu je o písni smrti, kterou musí malý Harmonika hrát svému bratrovi na oprátce.
OdpovědětVymazat[7]: Vidíš, já to mám asi obráceně. Kdysi se mi film líbil, ale tak nějak... dobrý, no.
OdpovědětVymazat[8]: Sedm statečných je taky moc pěkný film, též mám pár vychytaných westernů, na některé se můžu dívat opakovaně. Třeba Velká země, to se mi taky líbilo, Tanec s vlky byl novodobější, ale úžasný film, z těch starých jsem měla ještě oblíbený Podporujte svého šerifa, což je spíš komediální western, nebo Podivné dědictví, u toho jsem se taky řezala smíchy.
OdpovědětVymazatKlasika, která se nepřejí...
OdpovědětVymazat[10]: Tak Podporujte svého šerifa, Podivné dědictví nebo Vůně cibule ty můžu pořád, ale to už beru jako ne ty plnokrevné westerny ale komedie. Ale ty "opravdové" a teď nemyslím Vinnetoua, ty klasické jako Pro pár dolarů, Pravé poledne apod. ty jsou prostě jiné, svoje a echt westerny. I u spousty z nich měl svou roli na úspěchu Moricone jako skladatel hudby....
OdpovědětVymazat[11]: Někdy pěkně sedne ale někdy po ní trochu pálí žáha....
OdpovědětVymazat[9]: A co je největší paradox, já měla nejdřív nahranou na magič tu Harmoniku protože se mi z rádia strašně líbila, až pak mi teprve bratránek řekl z kterého filmu že to je. Teprve potom jsem se začala po něm pídit kde ho dávají. A tak jsme s kamarádkou propadly kouzlu Charlese Bronsona.....A to je taky právě ten případ té skvělé hudby, která žije samostatným životem ne jen tím filmovým.
OdpovědětVymazatWesterny můžu. A dokonce jsem se dívala na film, nemohu si vzpomenout jak se jemnuje. manžel prohlásil, to je kravina, já vydržela a bylo to moc hezké. Chlapi zhýčkaní civilizací si zakoupili jako dovolenou práci u stáda krav. Vlastně bylo jejich úkolem dovést stádo do jiného místa, ale netušili, že na porážku.Jediný, kdo dobytku rozuměl byl starý předák, který cestou zemřel. Nebudu vykládat celý film, ale jako to vypadalo na komedii, tak to najednou bylo silné a mělo to duši a nakonec jsem i brečela.
OdpovědětVymazat[15]:Kovbojové z města, nebo Mětští kovbojové tak nějak. Neviděla jsem to ale vím který film máš na mysli, dost často ho dávají.
OdpovědětVymazatSlyším Věru Špinarovou...
OdpovědětVymazatFilm jsem kdysi dávno viděl, ale nic, kromě notoricky známé písně a že tam hrála C.C., mně z něho neutkvělo. Přitom Sedm statečných si pamatuji velmi dobře.
OdpovědětVymazatMůžu koukat do nekonečna a hudba...krása
OdpovědětVymazat[18]:Dějová linka je taková roztáhlá, a pak člověk si opravdu musí hodně věcí domýšlet. Možná že to točil a scénář psal Ital, postrádá to tu přímočarost a zapamatovatelnost ryze amerických westernů, ale přitom působí opravdu nejameričtěji....
OdpovědětVymazat[17]:A to já zas jí slyšet nemusím , nelíbí se mi....to její podání.
OdpovědětVymazatnemám rád westerny...miluji Tenkrát na západě!
OdpovědětVymazat[21]: a já bych řekl, že je to její nejlepší píseň. hlasový rozsah naprosto jedinečný...by ty dnešní kníkalky mohly jen trpce závidět
OdpovědětVymazat[23]:Já proti jejímu hlasu a zpěvu nemám naprosto nic a souhlasím s tebou že co se týče hlasového fondu opravdu na ní má málokdo, snad jen Lucie Bílá. Mě se apriori nelíbí tohle přezpívání té jemné melodie. A připadá mi strašně zdlouhavá, taková vleklá....
OdpovědětVymazatMoc ráda jsem si tenhle film připomněla, Vendy, díky za ukázku, závěrečná scéna je opravdu jedinečná.
OdpovědětVymazatMně se dřív film nelíbil, teď ano.
OdpovědětVymazat[14]: Vidíš, taky zajímavý způsob, jak přijít k filmu
OdpovědětVymazat