Přemýšlení.....

Při procházkách se nádherně přemýšlí o všeličems, i o novém TT. Jdete si lesem, přízemáci si rejdí v listí, není kam spěchat. A probíráte svůj život a hledáte tu část, která by se dala nazvat Můj příběh. Obrázky se všelijak ve vzpomínkách prolínají a pomalu se vynořují a řadí za sebou ty, o kterých si myslíte že by to mohly být ty pravé. A jestli ano, tak to se uvidí až se článek hodí v plen nedočkavých čtenářů....

Jenže zatím jsem pořád ještě v lese, na jedné ze svých oblíbených cest. Jelikož z jedné strany jsou hustě rostlé tmavě zelené jedle a z druhé břízy a buky, vyniká její barevnost a půvab až v podzimních dnech, kdy buky a břízy svým zlatým listím, bílými a stříbrnými kmeny kontrastují s tou zelení jedlí. Ale i tak po ní ráda chodím....protože na ní nikdy nikoho nepotkám a tak si také mohu trochu s Pavlem říct, to je jen MOJE cesta lesem.....

Každá cesta má dvě tváře, jednu když se jde tam, a jinou tvář má, když se člověk po ní podívá zpět.....

A když někdy má jeden dojem, že úplně ve všem vyhořel, tak stačí potkat tenhle zbytek stromu, do kterého uhodil blesk a hned si může říct : Jo, tak jsem na tom ještě pořád líp....