Klatovskou výstavou pro mne začaly prázdniny. Ne že by nebyl dostatek jiných výstav, ale panička mne musela už řádně otrimovat, aby mi zas narostla ta správná dandičí srst. Sice to pro mne znamenalo být tři a půl hodiny na stole a být potupně oškubáván jak nějaká husa na pečínku, ale ta svoboda ! Mohu si dělat co chci, válet se kde chci, a to bez nadávání a koupání!
A taky konečně chodíme na dlouhé procházky po lese ,které mám tak rád. Očuchávám si, kdo se tam kde podepsal, co se tam stalo, co je nového.....
A pak se natáhnu do stínu v trávě a relaxuju společně s paničkou....
Naše první vycházka do lesa byla s košíkem. Na houby, ne na čumák. Sluníčko krásně svítilo a mezi stromy kouzlilo krásné průhledy. Chodili jsme sem a tam, ale po houbách nebylo ani vidu, ani slechu, natož nějakého čuchu. Nakonec jsme našli ŠEST babek. Za to kolem to všude nádherně vonělo pryskyřicí, a bzučelo včelkama. Já, jelikož jsem si mohl lehnout kam jsem chtěl, využíval jsem této výsady vrchovatě!
Tak třeba válet se v borůvčí, to je nádhera! A navíc mi to tam sluší. Jen tu a tam mě kousne lesní
mravenec.
Škoda,že žádné borůvky ale nebudou, to by byla ještě větší lahoda se v těch modrých bobulích vyválet....
....a nebo v blátě, to je taky velká legrace, tady ta kaluž ale byla vyschlá, tak to nebylo ono. Ale leželo se mi dobře....
Jen panička pak neměla moc porozumění, když jsem se chtěl přitulit!
To je jedna z těch
pracně vyhledaných hub. No na jedno jídlo to bylo....
Sluníčko si hrálo v temnějších zákoutích lesa na malíře v borůvkách.
Až se sbíhaly sliny na jazyku při představě borůvkových knedlíků, nebo koláče...mňam! To bych nepohrdnul ani já jako pes
Při toulání se lesem jsme také objevili poslední něžné a voňavé kvítky lesních konvalinek.
Krčily se mezi starou trávou a větvemi, ale vůně je prozradila....
Na cestu za hledáním potravy se vydal i malý český skarabeus, chrobák nebo také méně lichotivě hovnivál.
Na chvilku si odpočinul v měkkém mechu, aby si oddychl a pokračoval dál....
Našli jsme si příjemné místo na odpočinek, kde byla jemná tráva a vítr
ke mně nosil různé vůně z lesa a blízké vesničky z voňavým jménem Kytín
Jelikož jsem už byl docela unavený a sedět už se mi taky nechtělo, a představa toho jak si doma zalehnu, snažil jsem se paničku hypnotizačním pohledem donutit k cestě zpět
....a tak jsme po rozkvetlé lesní cestě vyrazili zpátky. Je škoda, že se nedají do obrázků vložit i ty krásné vůně lesa a květin
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....