Město kavárenských povalečů .....

 

.... čili nejen kulturou jest člověk živ.

A obzvláště takový hladový, žíznivý a utahaný turista velmi rád někde spočine v lůně tiché kavárny a dá si něco dobrého k napití. Tím se dostávám i k tomu, že jsme po dlouhém hledání a obcházení Vídně kdy jsme se snažily najít místo v nějaké předzahrádce, protože v tom sice datumem podzimním, ale počasím letním dni nechtěly sedět někde uvnitř. Hledaly, leč nenašly. Vzpomněla jsem si, že když jsme s dcerou chodily spolu o adventu Vídní, hned vedle Hofburgu jsme zakotvily v jedné příjemné kavárně. Jenže ono ve tmě vypadá každé, i notoricky známé město jinak, natož to, které vidíte poprvé v životě. Ale kupodivu jsem se trefila a vzaly jsme tak zavděk alespoň posezením v liduprázdné kavárně a tak jsme se na nějaký čas postavily do dlouhé fronty kavárenských povalečů a poseděly si u výtečné kávy, štrůdlu a samozřejmě v mém případě i aperolu....

Výraz kavárenský povaleč vznikl opravdu ve Vídni, v jejíchž více než tisícovce kaváren se tohle provozuje opravdu skvěle. Ono tomu už nahrává vlastně samotná historie. Když se v roce 1683 zasloužil princ Evžen Savojský o porážku Turků před Vídní ti při svém bezhlavém útěku zde zanechali vše co sebou měli, a mezitím byly i zásoby kávových zrn. A tak ve v roce 1685 vznikla ve Vídni první kavárna. Nebyla sice první v Evropě, ale pro Vídeň byla velmi důležitá, protože založila dlouhou tradici kavárenského povalečství.

Pozor, ale ono nejde o nic pejorativního, jde o dlouhou tradici setkávání lidí. V roce 1700 otevřel Armén Diodato kavárnu velmi podobnou už těm dnešním. S biliárem, novinami, kartami a šálkem kávy s vodou. 

Hlavním znakem kavárenského povalečství je dlouhé, třeba mnohahodinové vysedávání u kávy. To si kdysi vynutila absence obývacích pokojů kde by lidé trávili svůj volný čas, a tak si rádi zašli do kavárny posedět nad šálkem dobré kávy klidně i na několik hodin. Pití kávy se stalo kulturním zážitkem a součástí života většiny Vídeňanů. Ne náhodou své skladby Mozart i Straus rádi hráli právě v kavárnách. V roce 1788 vznikla dokonce i první hudební kavárna.

Na přelomu 19. a 20. století vznikla i tradice literárního kavárenství. Literáti v kavárnách psali a vzájemně diskutovali o svých dílech. Ostatně své revue v kavárně psali i Voskovec s Werichem nebo Šimek s Grossmannem .....

Když je hlad, tak si ve Vídni můžete dát buď Wiener Schnitzel nebo Wiener Wursth. Řízek jsme si daly s dcerou, párek ve stínu sv. Štěpána jsem si dala já sama

Když jsme tu byly s dcerou, kavárna byla plná do posledního místa. Tentokrát byla prázdná, no aby ne, všichni kdo mohli seděli na venkovním zahrádkách .....

Jediný tenkrát volný stolek byl tenhle, který trochu vyčuhuje a tak jsme si svou vídeňskou kávu s dcerou daly u něj. Rozumějte vídeňskou jako určení místa, neb to co si tady dáváme jako vídeňskou kávu ve Vídni absolutně neznají a nenajdete jí v nápojovém lístku. Co tam najdete a je jí podobné je až na konci článku ve slovníčku kavárenského povaleče ....

Takhle začalo debužírování podzimní .....

.... a takhle pěkně pokračovalo ....

.... až jsme se dostaly k vrcholu. Echt Vídeňský štrúdl se šlehačkou

Poklid nám trochu narušila slovenská rodinka s véééélmi nevychovaným a véééélmi rozmazleným asi čtyřletým chlapečkem který si nedělal nic ani z otce , ani z matky, ani z babičky a své požadavky si vynucoval hlasitým křikem a jekotem. Dokonce tak hlasitým, že přišla i obsluha a nařídila rodičům svou ratolest laskavě zklidnit. Tu zklidnila ale až hromada hranolků a mobil v ruce. Když jsme dojedly, dopily a zaplatily, vyrazily jsme dál do ulic města. Na Kärtner Strasse najdete v linii měšťanských domů malý kostel Maltézských rytířů, Maltesekircher

Na stejné ulici je k vidění tenhle krásný portál obchodu se sklem stejnojmenné firmy

Z Kärtner Strasse je vidět na Kapucínský kostel na Neue Markt. Zde v kapucínské kapli jsou sarkofágy s těly habsburských panovníků. Jak už jsem zmínila, měli trochu prapodivný pohřební rituál, takže zde jsou pohřbívána těla a v augustiniánské kostele srdce

Vídeňská opera z boku. Ano, je to ono místo kde se koná vrchol vídeňské plesové sezóny Ples v opeře. A to od roku 1877

Maria Therezia platz je náměstí s pomníkem Marie Terezie na Ringstrasse hned naproti Hofburgu. Je zde vyobrazena s listinou, kterou je Pragmatická sankce, zajišťující její právo na nástupnictví v případě že její otec císař Karel VI. nebude mít mužského potomka

Příště si dáme poslední přízemní výlet a pak nás čeká už jen rozloučení z výšky. A ještě něco k programu kavárenského povaleče, malý slovníček aby jste věděli jakou kávu si ve Vídni objednat ....

Schwarzer / Mokka caffé - espresso bez mléka

Verlängerter - prodloužené espresso

Brauner caffé - espresso s mlékem

Melange - káva s mlékem 1:1

Wiener Melange - prodloužené espresso s napěněným mlékem 

nejvíce podobné tomu čemu tady říkáme vídeňská káva

Kapuziner - to je to co by jste měli chtít pokud chcete kafe se šlehačkou

Francizkaner - melange se šlehačkou

Einspänner - espresso ve sklenici s velkým množstvím šlehačky a moučkovým cukrem

Caffé Verkehrt - je v podstatě Latté Macchiatto

Maria Theresia - espresso s pomerančovým likérem. Mimochodem ho mají v kavárně Obecního domu a je to mňamka

Fiaker - espresso s panákem, většinou griotky případně rumu či slivovice a třešní

Intermezzo - espresso smíchané s horkou čokoládou, kakaovým krémem a šlehačkou s pralinkou

Kaisermelange - espresso s vaječným žloutkem, medem a koňakem