Růžová zahrada, tropický skleník a Korkový pavilon ....

 

....jsou dalšími součástmi okolí zámku Konopiště.

Jelikož na růže bylo ještě brzy, tak tato atrakce se nekonala. Místo rozkvetlých růží tu dělali barevnou parádu jiní ale to později. Korkový pavilon už je jiná. Je to svého druhu ojedinělá zahradní stavba nejen u nás ale i v Evropě. Jedná se o zahradní pavilon jehož celá kostra je obložená korkem. Ono se řekne, co je na tom tak zajímavého! No tak je to obložené korkem, dělají se z něj obklady na zeď i podlahy, takže zas tak nic nového to není. Pravda, není, ale zajímavý je totiž strom z kterého se korek získává i to jak dlouho se vlastně na to čeká....

Takže opět trochu přírodopisu. Dub korkový roste na Sardinii, ve Středomoří, na Pyrenejském ostrově a v severní Africe. Tloušťka jeho borky je až deset centimetrů. No a ona je právě tím z celého stromu nejžádanějším. Když se zjistilo, že dub korkový má úžasnou vlastnost v tom, jak dokáže regenerovat svou kůru, a že výrobky z ní jsou lehké a odolné, začal se pěstovat ve velkém. Jenže všechno má své pro a proti. Sklízet korek lze až od 25 let stromu a ten opravdu nejkvalitnější až v 75 letech stromu. Ten se používá právě na zátky vín. Korek z prvních sklizní se používá na dekorativní účely. Kůra se ze stromů sklízí v intervalech 6 - 12 let. Strom samotný se dožívá až 200 let, takže si spočítejte kolik sklizní se z něj podaří a proč jsou výrobky z něj tak drahé. V produkci korku je na prvním místě Portugalsko, které dodává na trh korek té nejvyšší kvality. Stromy rostou v obdobných sadech jako stromy ovocné, ale jsou velmi přísně střežené. 

Korkový pavilon na Konopišti už také, protože si tu návštěvníci hráli na Perníkovou chaloupku, jen s tím rozdílem že místo perníčku loupali korek. Pavilon prošel mezi lety 2008 - 2014 velkou rekonstrukcí, protože nebyly peníze na údržbu a tak začala dřevěná konstrukce chátrat a hrozila zřícením. Oprava, včetně doplnění oloupaného korku stála milion třikrát sto tisíc. K jeho znovu zpřístupnění pak došlo 1.6.2014 ke stému výročí Sarajevského atentátu. Malou pikantností je, že František Ferdinand zde snídal s německým císařem Vilémem II. dva týdny před svou smrtí ....

Takto vypadal pavilon a jeho okolí za FF ...

.... a takto dnes

Tady opět někdo loupal .... ani ty kamery a možná pokuta lidi od takových zhovadilostí neodradí

Růžová zahrada a přilehlý skleník vznikla v letech 1906 - 1913.

Moc si jich FF tedy neužil .... Skleník a jeho schodiště si zahrál ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! Určitě si pamatujete na scénu kdy dva zřízenci blázince odsud transportují profesoru Chocholouškovi japonského turistu se slovy " Jošito, Jošito, už to máš ušito ! "

Tady je vidět jak nad zámkem pršelo, přeháňka mne už zastihla naštěstí uvnitř skleníku

A jelikož FF střílel na všechno co se jen v jeho okolí hnulo (tedy snad krom těch much jak krásně zahrál Petr Čepek ve filmu Jára Cimrman ležící, spící) tak měl u zámku i svou oboru. jsou zde daňci, mufloni a jeleni sika

Když je koryto prázdné, poslouží skvěle jako postel

Ostatně zámek mi připomněl i jinou scénu z již jmenovaného filmu, a to setkání dvou dvojníků, císaře Františka Josefa a jeho synovce Františka Ferdinanda ....

" Macháně! Nývlt! Jak už to člověče dlouho děláš?"