MDP ...

.... aneb Mezinárodní den průvodců. To byla včerejší sobota. A v jeho rámci jsme s dcerou absolvovali dvě a půl hodiny komentované prohlídky po Litomyšli a jejích pamětihodnostech. A opět se potvrdilo, jak málo člověk věnuje pozornosti svému okolí. Do Litomyšle jezdím už hodně dlouho, a troufla bych si říct že jí znám dost dobře. Ostatně si to do včera myslela i dcera. Jenže při těch dvou a půl včerejších hodinách jsme zjistily že tomu zdaleka tak není. Mě třeba utekl malovaný orloj na radniční věži, oběma to, že radniční věž stojí přesně uprostřed náměstí a je tak jediným místem odkud můžete vidět jak horní tak dolní konec náměstí. To samotné měří 500 m, takže než si ho obejdete tam a zpět máte v nohou kilák jen to fikne. Na Radniční věži ještě krom orloje najdete tzv. Český loket. Je to míra která sloužila k možnosti si přeměřit látky zakoupené zde na trhu, pokud vznikl dojem že byl zákazník trhovcem ošizen. Obdobný najdete jen v Praze a Litoměřicích. Jako bonus jsme měli i dvě překvapení. To první se vázalo k domům na náměstí, to druhé ke škole restaurování a jedné velké vzácnosti ....

Na horním konci náměstí stojí Mariánský nebo také Morový sloup. Krom Panny Marie na vrcholu jsou na něm dvě sochy. Sv. Jan Nepomucký, velmi překvapivě zobrazený bez jeho hlavního atributu, pěti hvězd kolem hlavy. Přiznávám, že to jsem viděla poprvé

Druhou sochou je Sv.Václav

Jméno Bedřicha Smetany se většinou spojuje s pivovarem litomyšlského zámku. Ale rodina sládka Smetany byla velmi početná a tak se do malého bytečku v pivovaru všech třináct členů rodiny nemohlo vejít. A tak majitel zámku z rodu Valdštejn- Vartenberk prodal sládkovi Smetanovi tento dům na náměstí, kde žil zbytek rodiny. Odsud se později přestěhovali Smetanovi do Jindřichova Hradce kvůli nové pracovní příležitosti sládka Františka Smetany

Litomyšlské domy mají většinou barokní, empírovou nebo  rokokovou podobu. Nenajdete zde jediný dům, který by byl starší než renesanční. Je to tím, že Litomyšl velmi často ničily požáry, z čehož vzniklo rčení Hoří jak v Litomyšli. Ten jediný nejstarší renesanční dům je dům U rytířů. Ovšem ta zhůvěřilost na jeho vršku pochází z 19. století. Dost se památkářům divím, že nepožádali o její odstranění

Z velkého náměstí Bedřicha Smetany jsme se přesunuli na malé náměstí rektora Střítezského kterému dominuje kostel Povýšení svatého kříže. Ten už z mnoha mých fotek znáte, tak jen pár detailů sluncem rozzářeného okna

Opět jsme se uličkou podél domu v kterém sídlí knihkupectví Paseka a který je celý ozdoben sgrafitti s výjevy z knihy Josefa Váchala Krvavý román která jsou dílem studentů zdejší fakulty restaurování vrátili na náměstí velké a tady jsme si mohli prohlédnout první bonus prohlídky. Jednalo se o jeden z měšťanských domů, a jeho interiéru. Tedy jeho části, kterou majitelka byla ochotná ukázat. Strop je jeden z mála zachovaných

původních renesančních, stejně tak křížové klenby a unikátní světlík či sklepní chodba

Stejně tak je unikátní i tato klenba a celý světlík

Tou chodbou projdete na takový kouzelný dvoreček kde mají majitelé v létě posezení

A takhle vypadají ty krásné měšťanské domy zezadu...

Radniční věž si hlídá své město

Mohlo by se zdát, že tohle je jen obyčejná zeď. Ale není. Je to jeden z  pozůstatků původního litomyšlského opevnění Dolního města. Další najdete okolo Klášterních zahrad a jejich součástí byla dnešní Červená věž z opevnění Horního města.

Trochu jiný pohled na kostel Povýšení svatého kříže na Zámeckém návrší

Je libo vlastní arkády?

Tolik okolí náměstí Bedřicha Smetany, a zítra se přesuneme na Zámecké návrší nebo-li Olivetskou horu ...