Svět podle Dandíka

Kostel sv. Bartoloměje ....

Když byl v roce 1122 v Berchtesgadenu založen augustiniánský kanovnický řád, 

nechal jeho probošt v roce 1134 postavit vůbec první kostel. Vybral pro něj

místo na naplaveném břehu jezera Königsee na úpatí východní stěny Watzmannu.

Dnešní barokní podobu získal kostelík na konci 17. století, kdy byl zasvěcen

sv. Bartoloměji jako jseho ochránci.

Když vroce 1810 připadl berchtesgaden Bavorskému království, stala se oblast

okolo Königsee hlavní součástí královského loveckého revíru (no to si dali, to

tam museli lovit jen kamzíky či jiné terénkozy, nechápu kde tam je místo

pro klasické štvanice) Letní rezidence augustiniánských kanovníků u kostela

sv.Bartoloměje byla upravená na

lovecký zámeček ....

Minule jsme to tu prolítli letem světem a jen krátce se podívali do kostelíka

a vzhledem k tomu, že bylo nemlich stejně, tak jsme zapadli do jedné ze dvou

hospůdek abychom se ohřáli i kávy nebo čaje. Tentokrát sice nebylo o nic lépe

ale mě to nedalo a musela jsem aspoň trochu tohle místo prošmejdit. Byť to bylo

jen pár desítek metrů od mola na všechny strany. A samozřejmě zajít i do

kostelíka. Při východu z mola vás přivítá slavobrána 

Jak vidno, kostelík přiléhá k bývalému loveckému zámečku. Není mi jasné

k čemu budova slouží dnes, tak je fakt že tam asi bydlí ti, kdo na poloostrově

pracují, ale je tam mnohem víc místa, tudíž by se nabízelo že tam je penzion.

Jjenže v letáku který dostanete jako průvodce je psáno, že nesmíte zmeškat

poslední loď odtud odjíždějící, protože tu není kde přespat. Tedy pokud 

nejste zarytí trampové a vystačíte si jen  se spacákem a karimatkou. To

zas musí být nádhera, protože je tu opravdu krásně...

Do kostela se chodí pomodlit snad všichni kdo jsem přijedou, a na takové

bezvěrce a rušitele jako jsem já, velmi nepříjemně zahlížejí. Proto už mám

 raději foťák nastavený na tiché focení a vždycky jen udělám pár snímků

a mizím než mne vynesou v zubech. Všimla jsem si toho už v Melku, té

nevraživosti, když jsem fotila v městečku v kostele. Tady v Čechách tohle

nějak ani nepozoruju, a když  vidím v kostele rozjímající a modlící

se návštěvníky, snažím se jim co nejméně překážet. 

Mimochodem jezero je rájem pro lososovité druhy ryb, dokonce je jedna ze dvou

hospod rybářská, objednat si můžete čerstvé pstruhy. Při první navštěvě bylo venku

obří akvárium s kusy, nad kterými by leckterý český rybář zaslzel a jejich velikost

ho bude provázet až do smrti jako černá můra. Protože něco takového tady nikde ve

volné přírodě nechytí. Dokonce zde je zakonzervovaný největší kousek, který byl na

jezeře uloven. Jde o jezerního pstruha o délce 1,27 m, váze 25 kg a obvodu 80 cm.

K dalším druhům ryb krom pstruhů zde nejvíc zastoupeným patří štika a losos.