Tapír, kapybara a ti druzí ....

Po malé odbočce k soutěži, se zas vrátíme do

čtvteční návštěvy soukromé ZOO Dvorce. Od jeřábů

a jejich tanečků se pustíme dál a to k čtyřnohým obyvatelům.

I oni byli buď zalezlí ve stínu boudiček nebo lemřili na sluníčku

případně z nablblým výrazem pochodovali po výběhu.....

Narozdíl od nás, kteří statečně pochodovali mezi

výběhy a jevili se jak malé děti nad zvířátky.

Noooo, jevila jsem se já, protože moje

poslední návštěva v ZOO byla před

31 lety s dcerou v Troji .....

---

Nosálové vystrčili z boudičky narozdíl od lemurů alespoň nos

Dokonce i takoví borci, jako jsou africké antilopy Přímorožci

byli raději zalezlí ve stáji? Nebo spíš ubikaci a ven se vylezli jen

najíst. I když zvědavě pokukovali po nás návštěvnících a

evidentně si mysleli něco o bláznech .....

Největší hlodavec na světě a nejbližší příbuzný slona, tak to je

kapybara. Přemlouvali jsme kamaráda, že by to byl další zajímavý

obyvatel jeho hospodářství. Chůze kapybar je hodně legrační,

a když se k vám obrátí xichtíkem přerostlého morčete, je to

zvíře kterému se nelze nesmát .....

Tahle zdánlivá chcíplotina je tapír. Celou dobu dělal mrtvolu aby měl od lidí

pokoj

Má hodně zajímavé nohy

"Také krásné prasce, škoda jich zožrat!"

Myslím že kdyby viděl tyhle major Halužka alias Terazky byl by jak v ráji.

Jedná se o Mangalicu, zástupce maďarských tzv. kučeravých

prasat která vznikla v roce 1833 křížením Bakoňského plemene

s polodivokými vepři z Šumadije.Dorůstá do váhy 300 kg a její

maso je prý lahůdka a rozdíl mezi ním a masem klasických vepřů

prý pozná i naprostý laik. Patří mezi "rodinné stříbro" a Maďaři s ní

podle toho také zacházejí. Díky vlnaté srsti se může bez problémů

pohybovat a pást i v zimě. Tyhle už byly dost vylínalé, a tak byla vidět

jejich ohromná hmotnost.

Jméno Pekari určitě znají milovníci dobrodružných románů.

Jsou podobná prasatům a žijí na jihoamerickém kontinentě.

Toto je Pekari bělobradý.

Zviřátko které trochu připomíná zajíce kříženého s klokanem,

tak to je Mara stepní. Savec obývající vyprahlé pastviny a polopouště

střední a jižní Argentiny. Byla vysazená ale i na mnoha místech Jižní Evropy a

bývalého SSSR. Dokonce jak nějakou dobu žili volně i tady v Čechách

a jak je psáno na tetě Wiki dokonce nedaleko od nás, v okolí Žamberka.

Nevím, prý mají rády slunko a sucho, ale tyhle si taky spíš lebedily ve stínu

Watusi, to je vééélmi rohatý domácí skot, pocházející

z Rwandy kde ho chovají členové kmene Tutsi.

Trnorep byl jediný z plazů kterého jsem vyfotila. Když to má nohy

tak už mi to nevadí protože se to pohybuje normálně a neplazí se to

po zemi. I on měl zrovna siestu