Srdcová záležitost č.2....

.....tak to je po Čechomoru swing a hot jazz v podání Ondřeje Havelky

a jeho orchestru. I když pravda, časově to je obráceně. A zvláštní na tom je, že k oběma těmto stylům mne

dostala jedna a táž osoba. V nějakých osmnácti, devatenácti to byla véélká láska k jednomu klukovi

který krom jiných žánrů měl rád právě hudbu ze starých pamětnických filmů a hlavně onu skvělou píseň z filmu Kristián

Jen pro ten dnešní den. A já, samozřejmě zaláskovaná až na půdu si jí oblíbila taky.

Ale jak už to chodí, jedna láska pomine, ale ta druhá většinou zůstane.

Když jsme se na dlouhých 25 let navzájem ztratili, moje nadšení swingem neuhaslo ale naopak se ještě prohloubilo

po seznámení se s člověkem který u O.Havelky hrál. To ještě těleso vystupovalo pod názvem Originální pražský synkopický orchestr a tenhle člobrda bydlel na stejném sídlišti , ve stejné ulici jako my.

Takže mne začal zásobovat deskami, a tak to pokračuje dodnes. I když už se vídáme méně, povětšinou hlavně na koncertech, někdy když se zadaří i v Praze kam za ním zajdu do obchodu pořád o sobě víme a pořád ve mě je to prapůvodní nadšení z této hudby.

A mimochodem k tomu Čechomoru jsem se dostala když jsme se po těch 25 letech s tou mou dávnou láskou zase setkali. Protože jeho a vlastně částečne teď už i můj kamarád s nimi občas hraje nebo natáčí desky. Takže jsme se o téhle hudbě bavili a já se začala o ní víc zajímat až nakonec jsem jí taky propadla.....

Jo, život někdy přináší opravdu zajímavé věci.....

Fotek je opět kupa, a tak vás zvu na zbytek do galerie.

Jak jsem se zmínila v předchozím článku, osvětlení si někdy nepěkně zahrálo a barevnost pak byla taková dost strašidelná, a tak jsem ty fotky které byly nofocené v tom nasvícení převedla do podoby starých fotografií. Myslím že se tok tomuto žánru i docela hodí.....

Nemám za kamaráda dementa, jak by se možná na téhle fotce z výrazu jeho tváře dalo usuzovat....to jen proti silným světlům zjišťoval kde stojím abychom mohli rozehrát naši oblíbenou hru Kdo se na koho bude víc šklebit....je zajímavé pozorovat při ní ostatní diváky a jejich reakce. Že se u toho oba bavíme víc než dobře je jasné....

Kapelník dvou orchestrů, hrajících stejnou hudbu jen v rozličných státech (Čechy a Slovensko), skvělý jazzový ale i klasický trumpetista pan Juraj Bartoš

Vidím tě a sleduju! A opovaž se říct že se ti to nelíbilo!

Líbilo Míšo, líbilo. A moc.....

Nejklasičtější Mistrův postoj

A něco barevnějšího,co nevypadalo tak děsně. I tady jsem si občas upravila fotku "do stara"...

Taneční kreace hudebníků. No snažej se, snažej.....

A výborný klavírista a srandista pan Miroslav Lacko

Nashledanou příště.....doufám že to bude brzy.....

Toliko z hudební části sobotního večera a čeká nás část ohnivá a ohněstrůjná, a vysvětlení jak to bylo s tou málem cestou do špitálu.....