Včera jsme si dali trochu dějepisu a historie,
dnes se budeme už věnovat obrazové dokumentaci. Nemám moc
celkových záběrů hřbitova protože jsem se učila fotit jedním pevným ohniskem
abych si vyzkoušela jak by se takovým pevným objektivem fotilo. Takže nebudou
pohledy do "širého" kraje, ale spíš jsem se soustředila na vlastní náhrobky
které jsou opravdu uměleckými díly. Mnohé z nich jsou zdobné, jiné, byť pod nimi
leží lidé šlechetní a vynikající jen obyčejné, některé vypadají na svou dobu a jiné zas
jako by na nich zub času vůbec nezapracoval. Velká většina z nich je německého původu
a najde se i zde jedno velmi známé pohádkové jméno.
Fotek je hodně, takže je rozdělím do dvou článků abych vás nezahltila tím množstvím
náhrobků.
Pokud se chcete podívat kdo všechno zde je nebo byl pohřbený i co byl
můžete se podívat na těchto stránkách http://www.malostranskyhrbitov.cz/
Zcela identické náhrobky, ale bohužel nešlo zjistit zda se jedná o sourozence či manžele
kdo pd nimi odpočívá
Někdy výzdoba naznačuje i šlechtický původ pohřbeného. Bývá to ve většině případů
také jediné. Jméno většinou už není na skoro všech alespoň z části zachovaných náhrobků
čitelné. Z mnohých jsou jen takovéhle smutné zbytky bývalé krásy
Jméno na tomto náhrobku mi bylo dost povědomé a tak jsem si vyjela dnešní
jeho nositele. Jedním z nich je mladý novinář, spisovatel, bývalý činoherní herec a
nynější redaktor ČR, dalším je Prof. Mudr. Jan Herget, lékař zabývající se studiem plicních chorob
Jméno Wankel budou znát asi ti, koho zajímají motory u aut. Neříkám že to je
prapředek vynálezce Wankela, ale jak vyplývá z příbuznosti jmen, dá se předpokládat
že všichni jeho nositelé jsou nějak zpříznění
Jak vypadali nositelé tohoto pohádkového jména se už nedozvíme,
pokud ono prázdné místo na náhrobku patřilo nějaké podobizně. Vandalové
nebo čas se o to postarali. Tady mne opět překvapilo že lidé hraběcího původu
mají tak jednoduchý náhrobek. Na stránkách sdružení jsem našla i povolání
lidí zde pohřbených. Tak třeba baron Trauttenberg byl c.k. komoří
Další specifičností Malostranského hřbitova je
že většina náhrobků je signována jejich autory. Což nebývalo tak úplně zvykem
V tomto případě to je Otto Sandtner
Smutný, ale krásný.
OdpovědětVymazatKoukam že tam budu muset někdy zajít...
OdpovědětVymazat[2]: Je to takové zelené pole mezi dvěma rušnými ulicemi.
OdpovědětVymazatHřbitovy jsou nejen pietní, ale taky velmi zajímavá místa. Kroniky obcí, kde se dá z náhrobků vyčíst jací lidé tam žili.
OdpovědětVymazat[4]: Tady se už moc toho vyčíst nedá, ale dala jsem odkaz na stránky spolku kde je jmenný seznam těch kdo tu byli pohřbeni a buď ještě jsou nebo byly jejich ostatky při stavebních úpravách v minulosti převezeny jinam. Což je z nejznámějších právě případ K.J.Erbena nebo obou Mánesů, otce a strýce malíře Josefa Mánesa či dětí Jakuba Arbesa.
OdpovědětVymazatNáhrobek bez jména,kdysi tam bylo...
OdpovědětVymazat[6]: Krásně řečeno...
OdpovědětVymazat[7]: Díky, to mě tak spontánně napadlo, když jsem viděla, jak pomníčky ztrácejí své informace.....
OdpovědětVymazat[8]: To jsem nevymyslela já, nýbrž už kdysi dávno někdo předemnou. Ono to správně je Člověče pomni, že to co jseš teď ty jsme byli i my, a to jsme jsme teď my budeš i ty. Je to dost často napsané na hřbitovních branách. A ten verš je myslím z bible.
OdpovědětVymazat[9]: Nevadí. Je to prostě tak....
OdpovědětVymazatZ prvního článku se zdálo, že hroby jsou jen řídce rozmístěny, teď zase někde to vypadá jako v ateliéru sochaře.
OdpovědětVymazat[11]: Jak kde v které části. Tam kde se zachovaly a nezničily je vandalové, jsou hustěji, kde ne, tam jsou velké volné plochy.
OdpovědětVymazat