Benediktinský klášter v Melku I ...

Údolí Wachau, je ..... no prostě úžasné a zajímavé.

Majestátní Dunaj, vesničky a městečka při jeho březích, skalnaté

ostrohy na kterých stojí množství zámků, zřícenin nebo klášterů. Vinice, meruňkové

a broskvové sady. To vše dohromady tvoří krásnou kulisu ať při jeho průjezdem na kolech,

autem anebo, a to hlavně, při plavbě lodí po Dunaji. A právě plavba po Dunaji byl ten asi největší

důvod proč jsem se na tenhle výlet vypravila. Ono totiž kdo jednou na lodi ztrávil pár let,

vždycky k nim a k řekám už bude tíhnout napořád.

Do městečka Melk, kde plavba začínala jsme se dopravili ze Schilternu autobusem

a už cesta po silnici naznačovala, že tedy alespoň já si tedy tu plavbu hodně užiju.

Autobus nás dovezl až na parkoviště ke vstupu do kláštera a měli jsme zde dvě a půl hodiny

individuálního volna kdy jsme mohli navštívit klášter, jeho zahrady či samotné městečko.

Toto o Melku říká inernet :

Osídlení této oblasti sahá daleko do historie, již v době kamenné se zde usadily početné kmeny. Později zde Římané postavili dvě strážní věže. Benediktýni zde žijí už téměř tisíc let, přivedl je sem v roce 1089 babenberský markrabě Leopold II. z Lambachu. Původně na tomto místě stával hrad, který od roku 976 sloužil jako sídlo markraběte Leopolda I. Jeho syn Leopold II. jej v roce 1098 věnoval řádu Benediktýnů a ti ho přeměnili na opevněný klášter. Roku 1113 sem byly převezeny ostatky svatého Kolomana a tím výrazně stoupla důležitost Melku.

Ve 12. století byla při tomto klášteře založena i škola a byly položeny základy knihovny. Již několik staletí zde pracují mniši, kteří se starají o veřejné gymnázium zaměřené na staré a nové jazyky a pečující také o duchovní podstatu člověka. Veškerý rozvoj byl zastaven v roce 1297, kdy klášter zasáhl obrovský požár. Celý komplex tehdy téměř lehl popelem. Další škody způsobily boje za reformace a dílo zkázy dodělal v roce 1683 vpád Turků.

V roce 1700 byly zbořeny staré hradní zdi a klášterní budovy. V letech 1702 až 1736 došlo k přestavbě celého objektu na barokní klášter podle plánů stavitele Jakoba Prandtauera. Projekt byl však dokončen až o celých 30 let později Josefem Munggenastem. Dnešní žluto-bílá podoba kláštera pochází právě z tohoto období. V roce 1978 pak proběhla další velká rekonstrukce celého 362 metrů dlouhého komplexu.

Prohlídku kláštera můžete začít na tzv. prelátském nádvoří s kašnou ze 17. století. Nejcennější prostory jsou ukryty v prelatuře a císařském traktu. V Obrazovém sále je k vidění freska Triumf sv. Benedikta od P. Trogera. V císařských pokojích kdysi přebývala řada státníků, mezi nimiž byl i Napoleon. V prostorné, 195 metrů dlouhé císařské galerii je možné si prohlédnout portréty rakouských panovníků. Zdejší mramorový sál vyzdobený Trogerovými freskami dříve sloužil k pořádání slavností a pro přijímání oficiálních návštěv. Unikátní je také knihovna, která se nachází ve dvou podlažích a obsahuje na 80 000 knih a 20 000 starých rukopisů.

Dominantou celého komplexu je klášterní kostel sv. Petra a Pavla z let 1702 - 1726, kterému vévodí dvě věže a 64 metrů vysoká kupole, z níž je nádherný výhled do okolí. V interiéru si můžete prohlédnout nádherné fresky od Johanna Michaela Rottmayra, které jsou spolu s dalšími prvky ukázkou čistého baroka. Velký mramorový oltář v chóru se sochami sv. Petra a Pavla pochází z let 1727 - 1733.

Klášter je místem, kde jsou uloženy dva cenné krucifixy. Jeden pochází z období kolem roku 1200, druhým je tzv. Melcký kříž pocházející z roku 1362. Oba dva jsou vykládané drahokamy a obsahují úlomek z údajného Ježíšova kříže.

V současnosti si v Melku můžete prohlédnout výstavu monitorující opatství od jeho počátků až do dnešních dní. Klášter Melk je v sezóně zpřístupněn turistům a každou celou hodinu se zde konají prohlídky. V dubnu a říjnu je otevřeno denně pouze do 17. hodin

Za sebe musím říct, že pocity byly smíšené. Na tuto návštěvu jsem se

hodně těšila, ale dost mne zklamala. Nejen tím, že se zde nesmí a to ani

za příplatek fotit, ale hlavně ohromnými davy lidí. Výstavní místnosti jsou dost

malé a tak pokud se dostanete mezi dvě skupiny turistů, musíte s nimi cupitat

jak gejša dál a dál. Dalším mínusem je, že ač sem jezdí mnoho návštěvníků

z Čech, ani sluchátka, ani průvodci nejsou k mání v češtině. A pokud máte

svou průvodkyni která by překládala i to není zrovna vítáno. Prý to zdržuje.

Takže individuální jeden a půl hodinová prohlídka se smrskla na půlhodinový

"průlet" a ven. Ovšem i tak jsem ráda že jsem to minimum co je k vidění

navštívila, protože jak knihovna, tak hlavně nádherný vrcholně barokní kostel

za to stojí.

---

Nad oním schodištěm v pozadí je parkoviště odkud je vstup

do kláštera. Nejdřív krásným parčíkem ....

... a pak mezi dvěmi baštami na první nádvoří ...

... to je ono ... Zde najdete informační středisko, prodej vstupenek

záchody a možnost odpočinku na lavičkách

Pohled na vstupní bránu z prvního nádvoří

Když projdete na druhé nádvoří ....

... uvidíte i tuto věž

... a když při průchodu na třetí nádvoří zvednete hlavu, uvidíte toto ...

... a konečně přes třetí nádvoří se dostanete ke schodům po kterých se

dostanete do veřejně přístupných částí ...

Tolik pro dnešek a příště budeme pokračovat ....