Sobota utekla jak voda a nastal čas
večeře a zábavy. I když na tu moc času taky vlastně nebylo, protože v neděli už jsme se zas musely
navracet domů a tak byla večerka vyhlášená max. do jedenácti. Já už se několikrát zmiňovala, že
country veselice nejsou tak úplně něco co bych vyhledávala. Ono je to taky tak nějak už zprofanované
a to co se tady u nás vydává za country je spíš folk a bluegrass. Takovou tu klasickou říznou americkou country
aby člověk pohledal. To je věc která člověka přivede trochu do varu a rád se zkusí i naučit pár kroků a skoků.
Ale tak dá se zase u Nedvědů nebo Ryvoly či Daňka (no toho fakt můžu, ale pěkně originál a naživo) v klidu povídat.
V šest jsme měly být u Hanky v hotelu na večeři takže jsme se v šest dostavily. Ono to je od Hančinýho domu na náměstí jen co by kamenem dohodil tudíž to nebyl problém.
Véča byla fajn, kuřecí kousky v sýrovém těstíčku. Bylo vidět že hotel je obsazený protože všechny stoly pro hosty byly plné, ne už tak večerní produkce což mne vcelku překvapilo. Buď tu také byli ti kdo tenhle styl hudby nevyznávají anebo byli jinde. Ono se totiž zrovna ten víkend konalo ve městě mezinárodní hudební setkání takže bylo víc akcí na výběr.
Úderem osmé nastoupily dva hudebníci, nějaká aparatura k tomu a začala produkce typu Neurazí, nenadchne. Teď tedy mluvím jen za sebe, neberu nikomu co se mu líbí protože každý má svůj oblíbený styl a co se nelíbí jenomu líbí se druhému.
A tak jsem vzala foťák a šla na chvíli fotit po náměstí. Ono totiž na náměstí mají moc hezkou kašnu které jsem si všimla už při příjezdu a zajímavý kostel který tvoří pohlednou dominantu. U kašny bych se asi zdržela i déle, jenže bylo okolo ní několik našich tmavších spolubratří kteří ji dost často prý vyžívají jako koupelnu a nechtěla jsem přijít třeba i o foťák. Navíc jsme se těšila na večerní osvětlenou variantu. Takže jsem se spíš vydala fotit kostel abych měla materiál do dalších kol soutěže. Poprvé ! jsem narazila v Čechách na kostel ke kterému vedly schody. Na tuto snad zvláštnost? či jak to nazvat která je vlastní snad všem moravským kostelům jsem přišla u Patrika. Když jsem ho na to upozornila začal si toho taky všímat a dal mi za pravdu.
Prošla jsem se okolo něj pěkně kolem dokola, jen mne mrzí že odpoledne jsem k němu nezašla jak jsem měla původně v plánu protože jsem zmerčila že má otevřen vstupní dveře. Ale což, no nemusím mít všechno....
Na náměstí jsem ale vylezla ještě jednou a to proto, že se konal docela zajímavě barevný západ. Pak už hurá za zábavou.
Veselili jsme se, smáli, popíjeli a bylo fajn. A když hudebníci nakonec přešli na písničky Petra Nováka tak i poslouchat se dalo. Janka i Hanka si střihli s Jirkou taneček, trochu nám večer zpestřila jedna trochu alkoholem opojená dáma ale nakonec musím říct že se vše v dobrém skončilo. Na zpáteční cestě jsme se ještě stavily u té večerně osvětlené kašny a moje milá baterka mě došla přesně v okamžiku kdy jsem udělala poslední záběr jednoho cyklu....
V neděli kolem deváté jsme se rozloučily s Hankou a jejím mužem a vyrazily na zpáteční cestu. Ještě ale jsme se stavily v Jiřetíně na jedné vietnamské tržnici. Na těhle pohraničních tržnicích je teď nový artikl a to kytky. Neuvěřitelné množství krásných kytek v závěsných květináčích, sazenic i sesazených mís. No něco pro mne!
V barvách jaké si jen můžete přát. Všechny jsme tam lítaly a rozmýšlely co. Já měla výhodu v tom že mám ty kytky kde mít a tak jsem nakonec zaplnila skoro celý kufr auta a být víc místa tak jsem jich měla ještě víc. Ono nejen že jsou pěkné ale jsou i levné! Myslím že kdo z vás byl někdy v Polsku na trzích ten to zná. Takže za jednu ohromnou surfinii v závěsném květináči, tři trvalky, dvě fuchsie a jednu pelargonii jsem zaplatila necelou pětistovku. Když to porovnám s cenami zde, tak bych dala to pětikilo jen za tu surfinii a jednu nebo dvě další kytky.
To bylo tečka za výborně ztráveným víkendem a rozloučení s tímhle krásným krajem a pak už jen hurá domů.....
Krásná Lípa má na náměstí.....inu, krásnou lípu
A ještě jeden krásnej velkej strom, na ten jsem zapoměla takže ho sem přidávám protože ten je focenej přímo pro Ilonu Pižlíka, která má ráda duby. Stojí pro změnu a náměstí v Jiřetíně pod Jedlovou a je opravdu majestátní. Musela jsem jít hodně daleko aby se mi vešel do záběru celý
Hančin hotel
Nejstarší dům města. Během dne je to podloubí otevřené
Kostel sv. Maří Magdalény
Městská výsadba byla i v takovýchto kuželech, tento byl ale nejhezčí
V ulici vedle kostela stála tahle stavba. Nevím co to bylo a jaký to má účel, zapoměla jsem se zeptat. Já pro sebe si to tipuju na sušárnu hasičských hadic.....
Hlavně ale měla pěknou střechu
Podruhé jsem vyšla fotit takovýhle západ. Škoda, odněkud z vršku by to bylo asi ještě zajímavější
Na zdraví a někdy snad zas znovu pospolu !
Jirka to neměl moc lehké, poslouchat pořád čtyři baby které se neustále baví o věcech o kterých nemá moc páru, pořád se v něčem hrabou a všemu smějou. Ale zvládl to na výbornou.....
