Kultura poprvé ....

 

.... aneb něco jako telepatie.

Když jsem se domlouvala s Padesátkou na tom, kdy a jestli vyrazíme na naší klasickou pražskou potulku, říkala jsem si v duchu, že bych jí mohla zaúkolovat aby zas našla nějakou výstavu, ať potěší člověk i ducha a oko něčím jiným než Aperolem. Napsala jsem datum kdy přijedeme na chatu a ona mi obratem, aniž bych ještě něco řekla, poslala odkaz na fotografickou výstavu v UMPRUM. Přiznávám, že jméno fotografa mi vůbec nic neříkalo, ale proč se nejít podívat, že?

Z naší obvyklé destinace, tedy farmářských trhů na náplavce jsme to vzaly procházkou až k muzeu, což je uvnitř opravdu krásná budova v které jsem, ostudně, byla poprvé. 

Jméno Fred Kramer mi opravdu bylo neznámé, ale když jsem viděla fotky hned mi začalo svítat. Tohle jsem přece znala z titulních stránek Ženy a módy, Praktické ženy, z výloh obchodů nebo velkoformátových reklam v Domě módy! Fred Kramer byl totiž nejvýznamější český reklamní fotograf v období mezi padesátými a osmdesátými lety. Fotil pro Skloexport, Jabloneckou bižuterii, Centrotex, Kovo, Žena a móda ale i nafotil třeba obal na desku Jiřího Korna, portrét Olgy Schoberové na titulní stránku časopisu Fotografie, nebo portréty Judity Čeřovské či herečky s tragickým osudem Jany Novákové. Jeho asi nejznámější reklamní fotografií je tzv. Košířská madona, která se objevila v osmdesátých letech na titulní stránce samizdatové Revolver revue. Materiály k této první retrospektivní výstavě jsou z rozsáhlé autorovi tvorby a UMPRUM je věnovala paní Kramerová.

Fred Kramer zemřel v roce 1994 a skoro až do své smrti působil jako externí pedagog na pražské FAMU. 

Víc o výstavě se dozvíte zde .

Těmhle pohledům prostě nemůžu nikdy odolat

 Za (ne)kvalitu dalších fotek se omlouvám, protože jsem fotila přes skla s odrazy světel

Musí se nechat, paní Čeřovská byla femme fatale ...

Osud této české herečky Jany Novákové byl tragický, zemřela v Mnichově za nevyjasněných okolností ve věku 20 let násilnou smrtí z rukou jejího německého o mnoho staršího manžela, který následně spáchal sebevraždu. Hrála ve filmech O slavnosti a hostech, Konec srpna v hotelu Ozon, Fantom Morrisvillu, Nebeští jezdci, Dáma na kolejích nebo Ta naše písnička česká  

A tady je. Košířská madona. Sice nevím proč se tak jmenuje, ale to mi nevadí, Košíře jsou moje druhá část bývalého bydliště ....

Dokonce i fotka proti všem pravidlům fotografování se může stát fotografií reklamní ....

Následující tři fotky jsou svým námětem trochu vtipné a asi nejvíc z celé výstavy nadchly Padesátku.

 První se jmenuje Odpočívající nezaměstnaný

Druhá se jmenuje Nezaměstnaní hrají karty

Třetí Pracující. Jestli je to někdo z předchozí partičky ... kdo ví

Všechny fotografie mají co do sebe, ale shodly jsme se na tom, že nás asi nejvíc oslovily černobílé fotografie z období padesátých a počátku šedesátých let

Chtěly jsme si dát něco v restauraci muzea něco k jídlu, ale i když byla opravdu moc pěkná a příjemná na pohled, tak ceny tedy byly sakra nadsazené. Tudíž jsme šly hledat dál. Tak dlouho jsme hledaly až jsme se ocitly na Petřínských terasách. Venku bylo ale plno, a uvnitř samé rezervace, takže jsme jen povystoupily o patro výše, kde jsme si sice k jídlu nic nedaly, ale víme tu o nejlevnějším a nejlepším Aperolu v Praze 😉. A o krásném výhledu na Prahu ....

Stále jsme přemýšlely kam na něco na zub, až nás napadlo že vlastně ve směru máme KFC u Anděla. Takže přes Újezd a Arbesovo náměstí jsme to střihly k Andělu, napáply se a dál přes Knížecí jsme dorazily na Smíchovské nádraží odkud jsme se rozjely každá ke svému  domovu ....