Sluníčko, sníh, sluníčko a všechno dohromady...

Po úterní metelici byla středa taková roztodivná. Konečně se na chvíli ukázalo sluníčko a to tedy po hodně dlouhé době, sice bylo rozpačité jestli se má na obloze držet nebo ne, a tak ho občas převálcovalo chumelení které připomínalo spíš roztrženou peřinu a peří létající všude kolem. Pak se zase na to sluníčko raději podívalo jenže se mu to moc nelíbilo a tak s zas schovalo. Ale ukázalo se a i to stačilo na to aby se mi nálada o dost zlepšila...a v jednu chvíli dokonce sluníčko svítilo přes závoj sněhu....

Pan Bobeš se seznamuje....

Za jedním plotem Bobeš objevil čtyřnohou kamarádku,

která tam měla výběh s boudou a zvědavě pozorovala kde se tam z té chumelenice objevil ten malej exot kterej se hned k ní hnal a začal před ní všelijak hopsat, pištět, poňafávat a všelijak jinak na sebe upozorňovat. Chvilku stála, chvilku také pohopkávala, ale jak začal Bobeš očuchávat plot začínala vrčet a cenit zuby.Prostě už přešel přes určitou hranici a tak mu dávala najevo že dál už ani krok. A tak se Bobeš sebral a šel dál.....