24 dubna 2024

Bez starosklíček ....

 


.... to prostě nejde! A to tak, že se pomalu 
stávají jistou závislostí. Tedy jejich koupě 😁. Ne, ale vážně. Do staroskel jsem se zamilovala. Je s nimi sice trochu víc práce fotit než s novými digitálními objektivy, ale zase ty fotky mají své kouzlo. Pravda, občas nejsou ostré jak žiletka, většina z nich jsou pevné padesátky, takže se s nimi zoomuje nohama (jak s oblibou říká Čerf) ale věrné barvy a při focení na nejmenší clonu nádherný bokeh i určitá snovost fotek je jejich předností. A jelikož jsem měla narozeniny, a jelikož si dárky kupuju sama, čímž eliminuji takové, které jsou naprosto k ničemu, tentokrát jsem si k nim nadělila dvě starosklíčka, jedno normální digitální a když už, tak i nové i když věkem starší bezzrcátko. Samozřejmě postupně, ale měla jsem to všechno zamluvené na únor a březen. Výhodou bazarů je že fototechniku občas koupíte za hubičku. To se týká hlavně těch starosklíček. Vždycky jsem děsně napnutá, jestli mi to s nimi půjde tak jako těm ostatním kteří s nimi fotí, a u kterých na fb skupinách se člověk může učit. Dnešní fotky jsou ze starosklíčka které se ale dá bez redukce použít na Nikonovi protože má bajonet, ne závit. Takových moc není, a já jsem ráda že jsem na něj narazila za ohromně slušnou cenu. Jedná se o Helios 81N. Jaké z něj dokážu vydolovat fotky se můžete podívat dnes .....

22 dubna 2024

Hurá do března ....

 

.... a hurá už poněkolikáté do rezervace
Králova zahrada na bledule. Každý rok se na tenhle okamžik těším, a každý rok mi zas a opět padne brada a já se pokorně skláním před tou krásou. Ostatně proč taky ne, když fotím. Předloni jsem si vyšlápla sama na kole, vloni jsem byla dokonce dvakrát a letos s námi opět šla jedna známá (no, bývalá skorotchyně dcery), já, dcera a Bobule. Ta se taky moc těšila, pro ní to je taky vždycky zážitek. Pro mě tedy byl zážitek chování některých návštěvníků, ale to je bohužel už takový folklór. Rezervace nerezervace, já můžu všechno. A s radostí to naučím i svoje děti a vnoučata. Letos jsem se už neudržela a sjela tam jedny prarodiče kteří pro pár fotek posílali děti do porostu bledulí. Prý vědí kde jsou a prý děti nic nepošlapou. Zkuste něco nepošlapat když jdete pozadu, že? O vyšlapaných dálnicích mezi bledulemi nemluvě. Nakonec bych se ani nedivila, kdyby ochránci přírody vstup do rezervace vůbec zakázali ....
Nefotila jsem sice tolik co jiné roky, ale i tak je fotek hodně a tak se na všechny můžete podívat tady ....

20 dubna 2024

Jak jsem slíbila, tak dělám ....

 

.... a od teď tu budou i přes ještě echt zimní 
měsíc (únor) fotky typické spíš pro jarní čas. Leden se až do zhruba své půlky choval jako zimní měsíc se vším všudy. Ale pak se něco zlomilo a příroda začala trochu, jak jsme se všichni na vlastní kůži přesvědčili, přeskakovat v obdobích. Takže najednou místo zimy tu bylo nádherné a teplé jaro a místo jara léto. Teď se to trochu zas vrátilo k dubnovému klasicky rozháranému počasí, leč s velmi nepříjemnými následky. Rozkvetlé stromy i většinu všeho už narostlého spálil mráz. U mě to odnesly dvě kvetoucí azalky, právě rašící ozdobné trávy a všechny již vyrostlé bohyšky, těm solidně namrzly listy, takže počítám, že z nich bude za chvilku špenát. A samozřejmě jabloně, i když ne tak moc jak na ostatních zahradách. Naštěstí jsem tak trochu kvůli svému lajdáctví či lenosti nezasela kytky které se mají sít až po mrazech, k čemuž mě tedy počasí neustále lákalo. Ty jsem zasela jen na chatě, ale jelikož to bylo den před těmi mrazy, snad to nebude mít na ně nějaký zhoubný vliv.
K dnešním fotkám se vrátíme do konce ledna a půlky února, to mne vytáhly holky na hledání kešek tady kolem Třebové ....

18 dubna 2024

U zimních obrázků .....

 

.... ještě zůstaneme (promiň Míšo, ale
už jsou poslední 😏) a trochu se podíváme na zmrzlé detaily jednoho lednového dne. Svítilo sluníčko a zahrada byla krásně ojíněná. Takže jsem vzala prťouše NEXe, starosklíčko (tedy už se v nich začínám ztrácet) a šla se trochu po zahradě projít. 
Dneska to vypadalo na zahradě skoro stejně. Pěkně se nám to letní počasí zvrhlo. Bohužel to odnášejí rozkvetlé ovocné stromy, takže letos to zas na nějakou sklizeň moc nevidím. Nu což, aspoň nebude práce se sbíráním spadaných jablek....

16 dubna 2024

Trochu se mi zas ....

 


.... přestávka mezi články protáhla, namontoval
se mi do ní prodloužený víkendový pobyt na chatě s dcerou a vnučkou, což bylo vcelku dost náročné. Hlavně na chození 😏. Obě jsou velké výletnice a sběratelky kešek, takže každý výlet se hlavně motal okolo nich. Já měla navíc domluvené na pátek kácení dvou stromů a zpracování části ulomené špice borovice (nějakých pět metrů délky)  kterou ulomil loňský silný vítr který měl na svědomí i skácení mnoha stromů v lese. Počítač jsem tudíž nechala doma protože jsem věděla, že na něj prostě nebude čas. Opravdu nebyl a já přijela domů dokonale neodpočinutá 😵. A jelikož jsem byla se službami a cenou arboristy velmi spokojená, domluvili jsme si další práci, což bude vyřezání veškerých náletových dřevin v našem minilese na pozemku, aby se po něm dalo volně pohybovat, případně vysázet něco co nevyroste do dvaceti metrů a bude částečně pohlcovat hluk z dálnice. 
Tolik k uplynulému víkendu který se nesl ve znamení krásného a teplého počasí a vrátíme se do časů kdy kalendářově ještě vládla zima. Vyrazila jsem trochu provětrat nový polarizační filtr a zjistit jestli ledové lednové dny nevykouzlily na potoce ledouny které by stály za vyfocení .....

09 dubna 2024

Tak když už tady .....

 


.... byly východy, logicky tu musí být
i západy. Těch je tedy hóóóódně, moc, moc. A tak se na všechny můžete podívat tady  v galerii. Vám předložím jen něco. Západy narozdíl od východů jsem fotila na vícero místech nejen tady v Rybníku ze zahrady nebo z půdy ....


07 dubna 2024

Jaro je v plném rozpuku .....

 


.... všechno kvete jak o život, takže počítám, že
v květnu už nebude mít co kvést. Já řádím na zahradách tady i na chatě, a hlavně proháním dárek který jsem si nadělila trochu se zpožděním k narozeninám, protože to co jsem původně měla vyhlédnuté se prodalo, a tak jsem si počkala nějaké dva měsíce na to, až si ušetřím o něco víc peněz a koupila si starší kvalitní fullframe  bezzrcadlovku Sony A7 a k ní starosklíčko Tessar 2.8 / 50. Takže cvakají jak se dá. Ale na letošní fotky se stále ještě nemůžu dostat, protože tu mám další ze série Co dal loňský rok. A to jsou východy. Ty se u mě na blogu moc často nevyskytovaly, protože jsem spáč který si hoví v posteli jak jen se dlouho dá, a jelikož jsem práci neměla, mohla jsem si to i dovolit. Jenže pak se stalo, že jsem nejdřív začala chodit na záskoky, a pak po smrti jedné z kolegyň i každý den, a od ledna už stabilně chodím na šest hodin. To sebou přineslo ovšem i ranní vstávání, protože mám pracovní dobu od sedmi do jedné. A tak jsem od ledna měla i možnost pozorovat východy i postupné krácení noci. Všechny východy jsou focené od nás z jídelny, proto stále stejné okolí, nicméně každý z východů je vlastně úplně jiné divadlo. Barevně i co se týče mraků ....

02 dubna 2024

Po trochu delší .....

 


.... odmlce velikonoční, kdy jsem byla letos
poprvé na chatě, bez počítače, protože bylo jasné, že práce bude jak na kostele a že by mne to lákalo se spíš placatit po netu než pracovat,
 je tu další celoroční výběr fotek které se nikam nevešly nebo na ně ani nedošlo. Nebudeme se tedy zdržovat a rovnou se na ně podíváme. První obrázky vypadají tak trochu futuristicky, jakože cože to je. Ale co to je je vcelku prosté. Choroš na jedné naší jabloni. Zaujalo mne, jak byla jeho spodní strana plná pravidelných kapek. Jako kdyby někoho oplakával ....






Při procházkách občas jdu kolem takového malého hospodářství. Jeho hlavními obyvatelkami jsou ovce. Šéfová chlupatice, zbytek holátka. Mimochodem stejný tvar oční panenky jako kozy a ovce mají i koně. Jen tím že mají oko tmavě hnědé není to tak znát







Jeden večer jsem zkoušela fotit krásně svítící srpek měsíce. Vzniknul z toho Mnoholičný měsíc ....





Na hrázi načapaná sojka - bonzačka


A v jiném hospodářství kočka - mazlivka



A teď pár nebeských dívadel. Těsně před deštěm ....


Cestou ráno do práce. Mlha a osvětlovací sloupy na dráze


Trochu dramatu na nebi


Ta nejzajímavější růžová mi při západu utekla


Sluníčkový reflektor




25 března 2024

První kdo se představí v různých ....

 


.... podobách loňského roku je samozřejmě
ten, kdo dává jméno celému mému blogu. Pravda, je to už dandík č.2, takže on úplně nemá onu zásluhu, ale i tak prostě tady má své pevné místo. Pozorným návštěvníkům neujdou jeho proměny ze zarostlého útulkáře do elegantního psího šlechtice ....

23 března 2024

Dá se dnes ještě .....

 


.... něco prodat, aniž by se na vás neslétlo
hejno internetových šmejdů a podvodníků? Nebo dnes už vážně nefrčí nákup a prodej přes různé bazarové aplikace, či se koupěchtiví zájemci bojí cokoli koupit? Zmizeli a přenechali svá místa podvodným robotům? Alespoň mě to tak připadá.
 K sepsání tohoto článku mne nakoplo dění minulých týdnů. Na úvod musím přiznat, že já jsem nadšený návštěvník těchto bazarů, ať už je to Marketplace na FB, Bazoš, Aukro nebo E- bay. To všechno díky mé posedlosti starosklíčky a vlastně focení vůbec. Zde se totiž dají sehnat vcelku za slušné ceny i ve slušném stavu jak objektivy tak i fotoaparáty.  Ostatně za minulé dva měsíce jsem si tu nějaká sklíčka i ten aparát pořídila. Jestli jsem udělala radost prodávajícímu netuším, ale zřejmě ano. A proč? Tím se totiž dostáváme k jádru pudla. Já sama jsem se po delší době stala prodávajícím a byla jsem tedy nemile překvapená.
Potřebuji prodat manželův motorkářský kožený komplet z kterého jaksi přetekl a nevejde se do něj. A tím začala má anabáze která vyústila v tento článek.
Nejdřív jsem dala inzerát na Marketplace kde jsem už v minulosti prodala vcelku bez problémů nějaké nepotřebné věci. Neuplynulo ani dvacet minut od zveřejnění a už se kupující jen hrnuli. Pomalu jsem ani nestíhala odepisovat že zboží je k mání. Sice bylo trochu asi divné, že se ozývaly samé ženy, většinou se slovanskými jmény a nechtěly se ani na vlastní oči přesvědčit v jakém stavu zboží je. Tak říkala jsem si, že velikosti jsem tam napsala, stav zboží taky, fotky byly také a zřejmě chtějí překvapit manžela dárkem. Překvapený nebyl manžel, a kdo ví jestli nějaký byl, ale já. A to nemile. Odpověděla jsem paní, která v té záplavě Nin, In, Táň a podobných jmen se honosila stejným jménem jak já. Když jsem jí napsala že by bylo opravdu dobré kdyby si zboží prohlédla, případně přeměřila, napsala že je zdaleka a cesta by se jí nevyplatila, ale že má eminentní zájem. A tak jsem souhlasila. Dokonce i že zařídí odvoz, jelikož má prý kupon na jeden odvoz zdarma od Zásilkovny. No já nerada něco posílám poštou a proto Zásilkovnu a její služby vítám, navíc máme box i tady na vsi, takže mi stále ještě nic nerozeznělo varovný zvonek. Domluvily jsme se, já jí poslala adresu, telefon a mejl, a za chvíli mi přišel od Zásilkovny mejl aby se všechno dokončilo. A v tu chvíli jsem se já, kdo se holedbal tím, že na nějaké takové triky šmejdů nikdy nenaletí, stala obětí takového podvodu. Musím říct, že jsou tak dokonale přesvědčiví a vše mají tak dokonale připravené a zrežírované, že pokud neprohlížíte adresu z které vám mejl došel, nic v prvních okamžicích nepoznáte. Kdo to naštěstí poznal, byla banka která akci po naskenování mé karty v aplikaci která přišla, všechno okamžitě stopla a nepustila dál.
Samozřejmě že začala podvodnice, nebo možná i robot který tohle má na starost intenzivně naléhat abych transakci dokončila. Když jsem odepsala že mi to nejde, nátlak se zvyšoval s tím že už peníze pro mne odešly z jejího účtu, dokonce přišel i printsreen obrazovky kde transakce byla vidět, a že vše musím okamžitě odsouhlasit jinak ona o peníze přijde. Chtěla jsem tedy znovu vše odsouhlasit a opět banka zaúřadovala v podobě hlídacího psa a nic nepustila. Dotyčné jsme napsala sorry, ale budete muset u své banky transakci stornovat.
Už se neozvala. Ale kdo se ozval, byly ty ostatní. A co se nestalo? Stejný scénář, jsem zdaleka, pošlu kurýra, peníze převedu okamžitě, přijde mejl z Balíkovny. Těch odpovědí bylo neuvěřitelných patnáct za dvacet minut! Patnáct podvodů. Patnáct pokusů jak ze mě dostat údaje mé karty.... Celou noc jsem přemýšlela a ráno volala do banky a všechno jim povyprávěla. Bylo mi doporučeno abych kartu zablokovala a požádala o jinou. Mě to naštěstí stálo jen týden bez karty, mnohé, pokud jejich banka není tak připravená by to mohlo stát ale mnohem víc.
Sofistikovanost těchto šmejdů se ukázala naposledy včera, když mi z Bazoše, kde mám inzerát taky přišel mejl od jisté paní doktorky z Jeseníku a dotazem na to kdy že byl komplet zakoupen, jak vypadá apod. Dotazy které má opravdu vážný zájemce. Dokonce i adresa a jméno. Napadlo mne, najít si tuto kliniku a domluvit se s paní doktorkou osobně přes telefon. Zjistila jsem si, že opravdu na dané adrese je daná klinika, ale že v pátek mají zavřeno. No nechám to na pondělí, zavolám jí a domluvíme se. Odepsala jsem tedy na její dotaz, a vzápětí přišel mejl. A hádejte s čím.... jistě, se stejným zněním jak těch předchozích šestnáct. Stejný scénář, stejné gramatické chyby, stejný divný pravopis. Tak nevím. 
Dá se ještě dneska něco prodat aniž by se člověk stal obětí podvodníků a šmejdů????

P.S. Už se nedivím nadšení prodávajícího od kterého jsem si koupila jiný foťák. Že se konečně ozval někdo kdo není ani robot ani podvodník....

17 března 2024

A máme tu poslední ....

 


.... den loňského roku. Již několikrát nám na
terasu nebo strom zavítal dravec. A vždy když jsem ho vyfotila a při neznalosti těchto druhů jsem ho vyhodnotila jako poštolku. To je taky asi jediný druh o kterém jsem si myslela že poznám. Ovšem chyba lávky. Z těch zhruba pěti návštěv jsem se do poštolky trefila jen jednou. Ještě že se našli odborníci kteří mě opravili. Takže krom poštolek nás navštívil i moták pochop a teď naposledy krahujec. 
Co mě překvapilo je to, že krahujec je de facto náš nejmenší dravec. (Pokud ovšem nebereme celou sortu dravců, tedy i sovy. Ty ovšem k nám na terasu nelétají .... Tam drží primát v "maličkosti" kulíšek) . To jsem si myslela že je poštolka, ale ne. No ještě že má člověk kamaráda myslivce .....

14 března 2024

O další čtyři dny později ....

 


.... kdy vznikly sněhové fotky, bylo opět
jaro. Ostatně takhle to bylo poslední měsíce velmi často. Tak jsem šla trochu vyvětrat zas jedno starosklíčko. Sluníčka bylo poskrovnu, ale bylo teplo a provětrat se už bylo zas nutné. Mám teď na to většinou víkendy, chodím z práce utahaná a na nějaké procházení většinou není ani nálada. Začínám chápat co myslela jedna kolegyně tím, že po šedesátce je najednou každý rok na hrbu víc znát než před dní. Mám tři a někdy jsem utahaná jak kdyby mi bylo sto ....

10 března 2024

Když není co fotit ....



.... a jsou svátky a vy jste pěkně nabaštění
a vůbec, ale vůbec se vám nechce nic dělat, natož vylézt ven, kde je stejně pořád hnusno, tak vás napadají různé věci. Mě tedy dalo by se říct blbosti. Mám tu na poličce už od podzimu rozpadlé květenství kozí brady kterou jsem měla v plánu vyfotit. Jenže jsem do ní nechtě drcla a ona se mi rozložila na prvočinitele. A já na ně pořád koukala a koukala, až mne napadlo strčit pod ně jeden tmavý papír a za ně druhý, vzít sprej s vodou, postříkat je a zkoušet si na nich různá starosklíčka. Co vzniklo můžete vidět dnes. Použila jsem Pentacon 50/1,8 a Helios 44-2 50/2 plus použila výřezy ....

09 března 2024

A co kdyby náhodou ....

 


.... zase přišla. Kdo? No přece sněhová
zima! Tak ať jste připravení .... minulé kapkové fotky byly z 19.12. kdy to vypadalo na jaro. O čtyři dny později, na přelomu 23. a 24.12. to tu zas vypadalo na to, že alespoň Štědrý den by mohl svítit nejen světýlky ale i bílým sněhem. Jak všichni víme, dopadlo to úplně jinak.
Nějaké vňuknutí mi řeklo v jedenáct večer Vem telefon a jdi si tu krásu nafotit! Ráno už taky nemusí být po sněhu ani památka. Poslechla jsem, sbalila telefon, nazula holiny a šla. Jaké bylo překvapení, že sněhu bylo mnohem víc než jsem myslela a než vypadalo z okna, takže po pár krocích jsem měla své kotníkové zahradní holiny plné sněhu, a za druhé že bylo mnohem tepleji než se mohlo podle neustávajícího celodenního sněžení zdát. Ono to ale bylo znamením velmi brzké změny .....